Rozsáhlý výpadek elektřiny v Česku minulý pátek způsobil mechnická závada na vedení mezi dvěma obcemi v Ústeckém kraji. Přetoky z Německa kvůli velké výrobě fotovoltaik a větrných elektráren za výpadkem nestály, jak ve čtvrtek potvrdili představitelé státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS.

Devět minut před polednem vypadlo vedení mezi Výškovem a Hradcem. O minutu později vypadl šestý blok elektrárny v Ledvicích. V poledne pak vypadlo nezávisle na těchto okolnostech také vedení mezi Týncem a Krasíkovem na Pardubicku. Výsledek?

Milion odběrných míst bez proudu (z celkových cca 6,3 milionu odběrných míst v ČR).

Zasažená byla města od Prahy přes Liberec až po Ústí nad Labem. Stovky milionů škod v gastronomických odvětvích a maloobchodu.

Kompletně paralyzovaná doprava a další životně důležité služby musely najet na nouzový režim. Událost rychle ovlivnila provoz vlaků, tramvají, tunelů, městských systémů i průmyslových podniků, ale také nemocnic.

Celá tato situace přitom nebyla pouze důsledkem technické poruchy, ale ukázala i hlubší systémové problémy české energetiky – především pomalou výstavbu infrastruktury, nedostatečnou rezervu v síti a její zabezpečení proti výpadku rozhodně není optimální a v konečném důsledku se tyto změny nedějí dostatečně rychle kvůli neschopnosti, respektive chybějící politické vůle řešit tyto dlouhodobé problémy s infrastrukturou energetických sítí v ČR.

Když dominový efekt odhalí systémové selhání

Časový sled událostí měl být následující:

11:51 – Vypadlo vedení mezi Výškovem a Hradcem (došlo k roztržení fázového vodiče, tedy kabelu, který přenáší elektřinu mezi elektrárnami a rozvodnami). Na jednom ze stožárů velmi vysokého napětí na trase V411 (zhruba oblast mezi severočeskou Kadaní, Žatcem a Postoloprty) došlo k mechanické poruše. Mohlo jít o korozi či nějakou skrytou vadu, například „prasknutí drátu“ a jeho kontaktu se zemí. To spustilo nejspíše kaskádový efekt, který během několika minut ochromil energetickou infrastrukturu v šesti krajích.

11:52 – Vypadl šestý blok elektrárny Ledvice o výkonu asi 300 MW – příčina výpadku se taktéž šetří, oficiální příčinu zatím ČEPS nezveřejnil. Ale může jít o ochranný systém elektrárny, který při velké nestabilitě sítě automaticky jednotlivé bloky elektrárny odpojuje, aby nedošlo k jejich poškození. Šestý blok Ledvic pravděpodobně automaticky „vyskočil“ kvůli této nestabilitě – ale to je jen domněnka. Více se dozvíme, až bude dokončeno šetření celé události ze strany ČEPS.

12:00 – Vypadlo vedení mezi Týncem a Krasíkovem na Pardubicku  – dle ČEPS došlo k tomuto výpadku nezávisle na předchozích událostech – to by mělo znamenat, že měl jinou příčinu než pád vedení Výškov-Hradec. Ale časová blízkost (pouhých 9 minut) vyvolává otázky, zda tomu bylo skutečně tak nebo je to jen důsledek předchozích výpadků.

Po 12:00 – Dispečer v rozvodně Krasíkov se ocitl v kritické situaci. Když vypadlo vedení Týnec-Krasíkov, zbývající vedení V208 (které propojuje rozvodny) se náhle stalo jediným spojem pro přenos velkého množství elektřiny. Zatížení tohoto vedení prudce vzrostlo. Dispečer měl dvě možnosti – nechat vedení V208 v provozu a riskovat jeho přetížení a možné poškození. A nebo jej preventivně ho vypnout a zabránit tak jeho poškození. Zvolil druhou možnost – vypnul vedení V208, čímž však oddělil část přenosové soustavy od zbytku sítě. Je to nicméně standardní bezpečnostní procedura – lepší je totiž řízeně odpojit část sítě, než riskovat její zničení a ještě horší následky. Dispečer tak vlastně zabránil ještě většímu blackoutu, i když jeho rozhodnutí způsobilo rozsáhlý výpadek.

Předseda představenstva ČEPS Martin Durčák k blackoutu prozatím uvedl, že ČEPS společně se společností ČEZ zjišťují, proč k výpadku došlo a také připustil, že standardně by kvůli výpadku jednoho článku k dalším výpadkům docházet rozhodně nemělo.

Linka, jejíž výpadek vedl k blackoutu, byla poškozena už loni, tehdy ale bez dalších výpadků.

ČEPS na základě tohoto posledního výpadku spustil mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení za využití termovize ve vrtulníku. Podnik plánuje i další speciální kontroly klíčových vedení, jejichž stav a fungování by se měly v následujících dnech důkladně prověřit.

Výsledky by měly být hotové v řádu několika následujících týdnů.

Jenže právě to se stalo. Co mělo být běžnou poruchou, se změnilo v kaskádový efekt, který ochromil celé regiony. Problém tedy není v tom, že „se přetrhl někde jeden drát“ – problém je v tom, že síť nedokázala takové selhání ustát a byla kvůli tomu paralyzována půlka České republiky.

Podle člena představenstva ČEPS Pavla Šolce okamžitě začaly práce na opětovném zprovoznění soustavy. Výpadek nastal krátce před 12. hodinou polední a kolem druhé hodiny odpoledne bylo obnoveno napětí v rozvodnách v pražských Malešicích a v Chodově a do tří hodin už byly napájeny všechny rozvodny.

Připomeňme si, že při opravdovém celkovém blackoutu, jaký zažilo na jaře například Španělsko a Portugalsko, zkolabovala téměř celá síť na několik hodin. Česko tentokrát bylo výrazně efektivnější – obnovení trvalo jen hodiny, ne dny. Blackout ale poukázal také na další slabiny krizového řízení v rámci ČR – poměrně rychle začala vypadávat mobilní síť. To je možná největší slabina systému v rámci krizového řízení. Zároveň v danou chvíli nefungovala skoro žádná komunikace, aby se obyvatelé dozvěděli, co se vlastně děje. Druhou slabinou je nízká zásoba pohonných hmot do diesel agregátů. V pátek tp ještě stačilo, ale v případě delšího výpadku bychom už měli zaděláno na velký problém. A takových slabin odhalil poslední blackou daleko více.

Jedenáct let čekání na opravu jednoho vedení

Nejbolestnější odhalení páteční krize se týká tempa výstavby energetické infrastruktury.

Spadlé vedení měl ČEPS v plánu zdvojit už od roku 2016.

Tzn. postavit druhé paralelní vedení vedle stávajícího. Pokud jedno vedení vypadne, druhé může převzít jeho funkci a zabránit tak výpadku.

Většina vedení vysokého napětí v Česku přitom není zdvojena. Včetně toho, kde vznikl výpadek. Jedná se navíc o jednu z nejstarších částí přenosových sítí, do provozu byla uvedena už v roce 1961.

V letech 2016 a 2017 probíhalo posouzení vlivu na životní prostředí, v letech 2021 až 2023 veřejnoprávní projednání. Nyní běží výběrové řízení na zhotovitele, stavba má začít příští rok a trvat do roku 2027.

Jak uvedl místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček, takto dlouhá výstavba u energetické sítě není žádnou výjimkou. Právě tato extrémní časová náročnost brzdí modernizaci sítě a zvyšuje riziko vzniku podobných krizových situací v budoucnu.

Podle přesedy představenstva ČEPS Martina Durčáka reaguje ČEPS vždy u výstavby na spotřebu elektřiny na trhu.

Kdyby ČEPS zdvojil linku o deset let dříve, zákazníci by podle něj investici platili na fakturách a linka by byla využita jen minimálně, navíc by docházelo k jejímu opotřebování. Navíc rostou dynamicky i nároky na samotnou síť, kterou ČEPS ani zpravidla nemůže kvůli povolovacím řízením adaptovat tak rychle, jako roste například rychlost připojování OZE.

Obnovitelný zdroj lze totiž postavit nepoměrně rychleji než samotnou linku, kterou může dle Durčáka ČEPS budovat i klidně čtrnáct let.

Člen představenstva Pavel Šolc z ČEPS zároveň také vyloučil, že by za blackoutem stály obnovitelné zdroje, jak spekulovali někteří analytici a politici včetně předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

Výpadek byl podle něj způsoben nezvládnutým přísunem elektřiny z Polska a Německa vyrobené z obnovitelných zdrojů. Od loňského listopadu navíc nefunguje jeden ze čtyř velkých transformátorů u Kadaně, které mají tyto přetoky regulovat, uvedl ve videu na Facebooku. Vláda a ČEPS podle jeho názoru mlží. Z dat ČEPSu nicméně vyplývají zcela jiné závěry, než které uvádí předseda hnutí ANO pan Andrej Babiš.

Bylo tomu spíše naopak, jak ukazují zjištění odborníků – tedy, že bateriové systémy v tento den významně podpořily elektrizační soustavu v obou směrech.

Dopoledne dodávaly chybějící elektřinu a následně, při přebytku, energii akumulovaly. Obnovitelné zdroje tedy situaci spíše pomáhaly stabilizovat, místo aby ji způsobily.

Podobné údaje o dovozech z předminulého pátku sdílí i ČEZ. Přeshraniční kapacita byla využita na běžné úrovni, její vytížení se pohybovalo ve velmi bezpečné oblasti na čtvrtině až polovině maxim. Podle výsledků denního trhu pouze přeshraniční linka Hradec-Röhrsdorf byla limitující pro obchod. To znamená, že pouze tato jedna linka byla vytížená na maximum své kapacity a nemohla už přenést více elektřiny. Stala se tak jediným úzkým hrdlem – místem, které omezuje tok elektřiny mezi zeměmi.

Jinými slovy, přetoky od západního souseda se pohybovaly pod maximální kapacitou sítě a rozhodně nemohly způsobit přetížení a blackout.

Proč vlastně Česko funguje jako tranzitní země s elektřinou?

V případě tranzitu elektřiny přes naše území vybírá ČEPS poplatky – ČEPS je státem vlastněná společnost (100% akcií drží Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR). Jedná se o stovky milionů korun ročně. Česko tedy na energetickém tranzitu vydělává. Často zmiňovaný argument mezi laickou veřejností však zní: „Vyvážíme elektřinu do Německa, a pak ji nemáme pro sebe a pak ji draze nakupujeme.“

Tento pohled je však založen na nepochopení fungování elektrické sítě. Elektřina není jako voda v potrubí, kterou můžeme jednoduše poslat jinam a tím si ji odebrat.

Elektrická síť funguje v reálném čase – každou sekundu se musí vyrábět přesně tolik elektřiny, kolik se spotřebovává. Pokud tato rovnováha není dodržena, síť se zhroutí. Česko skutečně elektřinu do Německa vyváží, ale zároveň ji také dováží – často současně.

V době páteční krize Česko dováželo. Plánovaný dovoz byl 1463 megawattů a reálný dovoz dosahoval 1644 megawattů. Při páteční blackoutu nám navíc tato mezinárodní spolupráce výrazně pomohla. Svou roli sehrál při stabilizaci mezinárodní systém výměny regulační energie aFRR, známý jako PICASSO, díky němuž bylo možné exportovat až 1200 MW – výkon srovnatelný s jedním blokem jaderné elektrárny Temelín. Přeshraniční propojení tak paradoxně pomohlo situaci zvládnout rychleji.

Investice, které měly začít už před deseti lety

Členové ČSRES očekávají, že jejich ročních investic vzroste v příštích letech o 38 procent oproti období 2010 až 2023. Průměrně by měli na transformaci a modernizaci sítí vynakládat téměř 40 miliard korun ročně. Jen do roku 2035 investují o 132 miliard korun více než v minulém období.

V roce 2024 státní podnik ČEPS disponoval osmi až devíti miliardami korun na investice, jak uvedl místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček. V roce 2025 to má být až 11 miliard korun.

EG.D, člen skupiny E.ON, investovala v roce 2024 do modernizace sítě 8,9 miliardy korun a obdobnou částku plánuje i pro rok 2025. Hlavními prioritami jsou posilování kapacity, zlepšení spolehlivosti a připojování obnovitelných zdrojů.

Problém je, že tyto investice měly začít před desetiletím. Současná infrastruktura v ČR není na potřebný růst připravena. Česko v tomto trendu zaostává – zejména právě kvůli zdlouhavým povolovacím procesům. A to platí také ve srovnání s jinými zeměmi EU.

Ekonomické škody z blackoutu – jsou v řádu stovek milionů korun

Výpadek elektrického proudu, který minulý pátek ochromil část Česka, však postavil firmy i drobné podnikatele do složité situace. Protože většina podniků má sjednané pojištění přerušení provozu pouze pro případy, kdy výpadek elektřiny způsobí živelní pohroma – například povodeň nebo vichřice.

Pokud tedy k přerušení dodávek elektřiny dojde v důsledku rozsáhlého blackoutu, obvykle na pojistné plnění nárok nevzniká, protože nebývá součástí uzavřených pojistných smluv.

Navíc platí, že u většiny pojišťoven by provoz musel být přerušen déle než 48 hodin, aby bylo možné pojištění uplatnit.

Klíčovým faktorem tak zůstává konkrétní znění pojistných smluv. Velké společnosti, zejména z potravinářského sektoru, si často sjednávają individuální pojistné podmínky podle vlastního vyhodnocení rizik. V těchto případech je možné, že mají na podobné události sjednané speciální doložky, které pokrývají například ztráty způsobené znehodnocením chlazených či zmrazených potravin.

V menších provozech bývá běžné pojištění na škody v chladicím zařízení vázáno na minimální dobu trvání výpadku elektřiny, zpravidla dvanáct hodin a více. Potravinářské firmy už nyní odhadují škody na zmrazených zásobách a připravených pokrmech na stovky milionů korun. Přesto zatím většina podniků škody pojišťovnám nehlásí a čeká na přesné vyčíslení ztrát.

Podobně velké škody hlási například také automobilky. Automobilka Škoda Auto kvůli pátečnímu zhruba dvouhodinovému výpadku elektrické energie ve všech svých závodech nevyrobila několik stovek aut.

Bez elektřiny se totiž ocitly všechny tři závody Škoda Auto, tedy ten hlavní v Mladé Boleslavi i menší v Kvasinách na Rychnovsku i ve Vrchlabí.

Stejně tak k zastavení výroby se musela uchýlit také automobilka Toyota Motor Manufacturing Czech Republic z Kolína, kde se provoz v pátek po poledni zastavil na víc než čtyři hodiny, ztráty ve výrobě zatím nikdo z této firmy komentovat nechce.

Asi nejvíc to bylo vidět v Litvínově, kde sídlí petrochemická společnost Orlen Unipetrol. Z komínů tamní rafinerie šlehaly plameny a stoupal hustý kouř. Provoz musel spalovat přebytečnou produkci. Firma očekává, že škody v důsledku blackoutu budou vysoké. Firma uvedla, že stále probíhá jejich vyčíslování.

Stejně velký dopad měl výpadek i na další odvětví. Pekárny zastihl blackout uprostřed výrobního procesu, kdy měly rozpracované desítky či stovky kusů pečiva v různých fázích pečení a celá výroba přišla nazmar. Kromě zničených surovin a výrobků musely firmy počítat i s náklady na zaměstnance, kteří během výpadku nemohli pracovat, ale mzdu jim bylo třeba vyplatit. Podobně dopadly tisíce menších firem a podniků, které několik hodin nemohly vůbec fungovat a počítaly především ztráty na mzdách zaměstnanců během nucené odstávky.

Z této poslední zkušenosti s větším výpadkem energií je zřejmé, že kdyby trval výpadek déle, škody by mohly být už katastrofální. Zatím poslední výpadek trval „jen“ pár hodin a škody dosahují stovky milionů korun, kdyby to byly desítky hodin, už bychom škody počítali v násobcích.

Páteční výpadek způsobil gastronomickému sektoru škody v řádu stovek milionů korun.

Protože restauracím, kavárnám a hospodám vznikly značné ztráty, podnikatelské organizace proto žádají ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) o návrh kompenzačních opatření. Ve společné tiskové zprávě o tom v pondělí informovala Hospodářská komora ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.

Ztráty budou počítat i obchody a domácnosti

Škody podle Prouzy postihly i obchody, i když v menší míře než gastronomii.

I tak se budou počítat v milionech korun, jak kvůli neprodaným potravinám, které se musely zlikvidovat, tak kvůli výpadku tržeb a dodatečným nákladům na znovuuvedení prodejen do provozu, jak ukazují jednotlivá vyjádření odborníků z oboru gastronomie.

Škody však neutrpěl jen komerční sektor, ale i spotřebitelé, kteří již nahlašují vzniklé škody po pátečním výpadku elektřiny svým pojišťovnám. Podnikatelé ale nemají jisté, jestli se nějaké kompenzace vůbec někdy domohou. O tom totiž rozhodne výsledek vyšetřování výpadku, který bude známý až za několik týdnů.

Jestliže za výpadkem stála chyba na straně ČEPS, měli by mít poškození na náhradu škody nárok. Pokud by tomu tak nebylo, postupovalo by se podle paragrafu energetického zákona, který pojednává o stavu nouze a přímo říká:

„Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno.“

Poškození tak nebudou moct požadovat náhradu přímo po společnosti ČEPS.

Budou se tak muset obrátit na svého pojistitele. Jestli jim škodu proplatí záleží na tom, zda mají dané riziko pojištěné a pamatují na něj jejich smlouvy.

Rozdílné nároky domácností a firem

Nároky na náhradu škod se u domácností a firem výrazně liší. Zatímco firmy zatím své ztráty mapují a zatím netuší, jak to bude s pojistným plněním, domácnosti už začaly škody pojišťovnám hlásit. Mezi nejčastější případy patří poškození bílé techniky, varných desek či čerpadel. Celkový rozsah škod však zůstává v řádu jen několika milionů korun a pojistné plnění se bude řešit především v rámci běžného pojištění domácnosti.

Pojišťovny běžně kryjí u domácností riziko podpětí, přepětí a zkrat, na které má vliv elektrická síť. Tento typ škod může vzniknout i úderem blesku.

Jak vyplývá z vyjádření zástupců pojišťoven, škody způsobené výpadkem nebo nestandardními parametry dodávky elektřiny jsou zpravidla kryty v rámci majetkového pojištění – ať už jde o poškození spotřebičů podpětím, přepětím nebo zkratem. Pokud v důsledku výpadku elektřiny vznikne škoda na zdraví, pojistné plnění je možné z životního pojištění. V případě znehodnocení potravin nebo poškození elektroniky musí klient škodu doložit odborným posudkem nebo potvrzením ze servisu.

Pojišťovny tedy plní jak u škod vzniklých při bouřce, tak při blackoutu, přičemž klíčové je vždy doložení příčiny a rozsahu škody.