Do soustavy je připojeno zhruba čtyřikrát více zdrojů než před třemi lety. Instalovaný výkon solárních elektráren se od roku 2021 přibližně zdvojnásobil a za poslední dva roky se ztrojnásobila dodávka přebytků elektřiny do soustavy. Decentralizace energetiky je v plném proudu, výrazně ale rostou nároky na využití sítí.

V roce 2024 energetici připojili do sítě solární elektrárny o celkovém výkonu 967 megawatt peaků (MWp) a vyrovnali tak předchozí rekordní rok. Instalovaný výkon meziročně vzrostl o 28 % a celkový počet o 27 %. Průměrná velikost domácích solárních elektráren byla loni 10,5 kilowatt-peaků (kWp), což je o 30 % více než dosud. Průměrná velikost domácích fotovoltaik postavených do konce roku 2023 činila 8 kWp.

„Počtem loni dominovaly solární elektrárny na střechách rodinných domů, kterých bylo nově připojeno téměř 41 tisíc o celkovém výkonu 429 megawatt. V instalovaném výkonu však už převažovaly fotovoltaiky u podnikatelů a velké elektrárny nad jeden megawatt, jejichž celkový výkon byl 539 megawatt. Napříč těmito kategoriemi vzniklo dvaapůlkrát více elektráren nad sto kilowatt než v roce 2023, které k celkovému růstu přispěly 465 megawatty. To se odrazilo i na průměrné velikosti nových fotovoltaik, která vzrostla z 11,7 na 21,7 kilowattu,“ vysvětlil Svatopluk Vnouček, člen Rady ČSRES.

Výkon všech solárních elektráren v Česku v roce 2024 stoupl na 4430 MWp. Celkem do sítě dodává elektřinu již více než 212 tisíc fotovoltaických elektráren, z toho více než 184 tisíc se nachází na střechách rodinných domů.

„Máme dobře našlápnuto. Pro splnění NEKP potřebujeme instalovat jeden gigawatt ve fotovoltaice ročně, ale zároveň nemůžeme ubrat, což se však může stát s ohledem na plánované změny dotačních programů. Pokud usneme na vavřínech, budeme mít problémy. Chceme-li, aby solární sektor dosáhl cílů, které si stát dal, je nutné dále odstraňovat bariéry v povolovacích procesech, a hlavně nastavit stabilní prostředí pro rozvoj sektoru. Jako příklady existujících omezení mohu uvést třeba plošné zákazy pro obnovitelné zdroje v územních plánech nebo potíže při vyřizování povolení pro výstavbu kabelových tras pro vyvedení výkonu. Naopak pozitivně lze hodnotit legalizaci takzvané agrovoltaiky, i když zatím v omezené formě a bez možnosti instalace vertikálních panelů,“ přiblížil Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Rodiny z 84 % volily v loňském roce řešení v podobě fotovoltaiky kombinované s bateriovým úložištěm s průměrnou kapacitou 11,7 kWh. Průměrná kapacita baterie spojená s fotovoltaikou instalovanou do konce roku 2023 byla 11,42 kWh. Celkem je v ČR společně se solárními elektrárnami k síti připojeno 157 507 bateriových úložišť o kapacitě téměř 2 GWh. Z nich bylo nově v roce 2024 připojeno 36 246 o celkové kapacitě 506 MWh.

„Meziročně vzrostla celková instalovaná kapacita baterií v České republice o 26 % a jejich absolutní počet o 23 %. Doménou baterií jsou sice stále ještě instalace v domácnostech, které kapacitně zaujímají 86% podíl a počtem instalací dokonce 95% podíl, avšak nyní nastupuje éra také velké akumulace. Je to dáno nejen zpomalením rezidenční výstavby fotovoltaik, a tedy i k nim připojených baterií, ale zejména rostoucím zájmem investorů o realizaci nových velkých bateriových projektů. Očekáváme, že pozitivním signálem pro další rozvoj akumulace i flexibility bude schválení LEX OZE III a posilování role akumulace v dotačních titulech pro nové zdroje. Z poskytování služeb výkonové rovnováhy se postupně budeme posouvat také do obchodní roviny, zejména v oblasti poskytování a agregace flexibility. Očekávám, že díky tomu bude klesat počet hodin s negativními cenami elektřiny,“ řekl Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.

Fotovoltaika v číslech za rok 2024

Instalační firmy ale podle zástupců sektoru zároveň čeká velice náročný rok. Ačkoliv se Česko opět přiblížilo ke gigawattovému přírůstku, počet instalací klesl meziročně skoro na polovinu. Kvůli změnám v dotačních programech dochází k poklesu počtu instalací (ze skoro 83 tisíc v roce 2023 na loňských necelých 45 tisíc) a letos bude trend pravděpodobně nadále pokračovat. Instalačním firmám přitom v posledních letech výrazně rostou náklady třeba na mzdy. Pokles cen elektřiny navíc vede k narůstání doby návratnosti investice do fotovoltaických elektráren.

Se zpomalováním růstu nových fotovoltaik se potýká celá Evropa. Podle nedávno zveřejněného The EU Market Outlook for Solar Power 2024-2028 se výkon evropských solárních elektráren meziročně zvýšil o 4 procenta na 338 GW. Částečně však jde o očekávanou korekci po překotných nárůstech v desítkách procent v období energetické krize. Stejně jako v Česku, i ve zbytku Evropy navíc můžeme pozorovat trend přesunu investic směrem k velkým instalacím v řádech stovek kW až jednotek MW. K tématu připravujeme ještě podrobnější článek.

Další zdroje stále čekají na rozjezd

Ve srovnání s fotovoltaikami stagnuje výstavba větrných elektráren. Přibývají pouze jednotky projektů ročně, o čemž svědčí navýšení počtu míst připojení větrných farem ze 120 v roce 2023 na 126 v loňském roce. Jejich celkový instalovaný výkon je 371 MW, což je meziročně pouze o pět procent více. Podobná situace je v oblasti bioplynových stanic. Připojeno jich loni k síti bylo devět, jejich celkový počet činí 554 a instalovaný výkon meziročně vzrostl z 350 na 358 MW.

Druhým nejčastěji připojeným obnovitelným zdrojem energie k elektrizační síti v ČR jsou tepelná čerpadla. Ke konci loňského roku jich bylo celkem 253 448, což je o téměř 27 tisíc více než v roce 2023. Celkový tepelný výkon čerpadel narostl o přibližně 434 MWt.

Alternativou ke spalování uhlí je také využití zemního plynu a výroba elektřiny a tepla v kogeneračních jednotkách. Vloni s nimi přibylo 25 lokalit o průměrné velikosti 0,69 MW. Celkový v tuzemsku instalovaný výkon kogeneračních jednotek se v roce 2024 zvýšil o přibližně 17 MW na 293 MW. Průměrná velikost všech lokalit s kogeneračními jednotkami byla 0,53 MW.

„Celkem se do soustavy připojilo 44 633 nových zdrojů o výkonu 1008 megawatt. To přibližně odpovídá jednomu bloku Jaderné elektrárny Temelín. K elektrizační soustavě je v současnosti připojeno celkem 213 638 zdrojů, což je zhruba čtyřikrát více než před třemi lety. Celkový instalovaný výkon jen solárních elektráren se od roku 2021 přibližně zdvojnásobil a za poslední dva roky se ztrojnásobila také dodávka přebytků elektřiny do soustavy. Z toho pro nás plynou nové nároky na robustnost sítí a jejich řízení,“ řekl na prezentaci výsledků Milan Hampl, předseda Rady sdružení ČSRES, které zastupuje společnosti ČEPS, ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce.

Postupný odchod od velkých centrálních uhelných elektráren k menším ekologickým obnovitelným zdrojům je spojený s novým fungováním elektroenergetických sítí. Jejich provozovatelé se musejí vyrovnat nejen s desítkami tisíc žádostí o připojení, nestabilní výrobou elektřiny a s častými legislativními změnami, ale také s pomalými povolovacími procesy nebo s novými požadavky, jako je sdílení elektřiny.

„Podporuji zavádění moderních technologií, které zajišťují vyrovnávání rozdílů mezi výrobou a spotřebou elektřiny a poskytují nezbytné služby pro stabilní provoz elektrizační sítě. Akumulace, agregace a využití flexibility otevírají možnost přizpůsobit svou produkci a spotřebu aktuálním potřebám a podmínkám celé sítě nebo energetického trhu. Jde o nový nástroj, který nabídne příležitost firmám na energii vydělat a lidem ušetřit. To je moment, na nějž cílíme i s novelou energetického zákona LEX OZE III a se kterým je spojeno i schválení nového Národního akčního plánu pro chytré sítě 2025–2030,“ uvedl Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu ČR.