Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájil konzultace k návrhu regulovaných cen energií pro rok 2026. Domácnosti se musí připravit na růst regulované složky ceny elektřiny o 2,7 procenta a plynu o 4,7 procenta. Nejde však o finální čísla – jejich výše se může ještě výrazně změnit, zejména v závislosti na rozhodnutích nově vznikající vlády.

Co je regulovaná složka ceny?

Koncové ceny energií, které odběratelé platí, se skládají ze dvou částí. Obchodní složku určují dodavatelé na základě tržních podmínek, zatímco regulovanou část stanovuje stát prostřednictvím ERÚ.

U elektřiny tvoří regulovaná složka pro domácnosti více než 45 procent výsledné ceny, u plynu asi 25 procent. V této části jsou zahrnuty především poplatky za přenos a distribuci energie, u elektřiny také příspěvek na podporované obnovitelné zdroje energie (POZE).

Konkrétní dopady pro domácnosti

Za aktuálních podmínek by regulovaná složka ceny elektřiny na hladině nízkého napětí, která se týká zejména domácností, vzrostla o 75 korun za megawatthodinu (MWh). Při průměrné roční spotřebě domácností kolem tří MWh to znamená navýšení přibližně o 225 korun ročně.

U plynu ERÚ počítá s růstem regulované složky o 22 korun za MWh pro maloodběratele, což při průměrné spotřebě představuje stovky korun navíc za rok.

Pro velké odběratele naopak úřad navrhuje pokles regulovaných cen – u elektřiny na hladině vysokého napětí o 2,7 procenta a na hladině velmi vysokého napětí dokonce o 7,3 procenta. U plynu by velcí odběratelé mohli ušetřit 4,5 procenta.

Proč ceny rostou?

Předseda Rady ERÚ Jan Šefránek vysvětlil, že úřad v návrhu zohlednil především rostoucí náklady na modernizaci a provoz energetických soustav.

Pozitivně se naopak do cen promítá pokles nákladů na krytí technických ztrát, zajištění systémových služeb a mírné oživení mezinárodního tranzitu plynu přes Českou republiku.

Roli u možného snížení cen bude hrát politika

Zveřejněné návrhy ERÚ zatím počítají s aktuálně schválenými příspěvky státu, včetně dotací na POZE ve výši 24,6 miliardy korun. Hnutí ANO, vítěz sněmovních voleb, však avizovalo, že v případě sestavení vlády chce přesunout veškeré výdaje na POZE na stát. Tento krok by snížil výdaje odběratelů zhruba o 20 miliard korun ročně.

„Pokud by stát na sebe převzal celé financování podpory POZE, jak je nyní avizováno, ERÚ je do cenových výměrů neprodleně promítne. Pro ilustraci, na hladině nízkého napětí by tento krok vedl k průměrnému poklesu regulovaných cen zhruba o 15 procent. Na vyšších napěťových hladinách by byl dopad ještě výraznější,“ uvedl Šefránek.

ERÚ je v případě politických změn připraven regulované ceny okamžitě upravit. Na změny cenových výměrů potřebuje úřad přibližně 14 dní.

Co bude dál?

ERÚ nyní podle zákona zahájil konzultační proces, během kterého mohou zúčastněné strany předkládat své připomínky. Konečný cenový výměr regulovaných cen pro příští rok musí úřad vydat do konce listopadu, následně jej může ještě upravit.

Domácnosti tedy budou muset počkat na finální rozhodnutí, které bude záviset nejen na technických parametrech a nákladech distribuční soustavy, ale především na politických dohodách nově vznikající vlády. Rozdíl mezi scénářem se současnými dotacemi a scénářem s plným převzetím POZE státem může pro průměrnou domácnost činit několik tisíc korun ročně.