Stavební připravenost u fotovoltaických elektráren (FVE), tepelných čerpadel nebo jiných druhů ohřevu vody se týká všech činností a procesů, které je nutné provést před zahájením výstavby samotného zařízení. To zahrnuje provedení několik důležitých kroků, které zajistí, že zařízení budou navržena a nainstalována efektivně, bezpečně a v souladu se zákony a předpisy.

My jsme pro vás shrnuli vše, co je zpravidla nutné zajistit před instalací, abyste věděli, co taková stavební připravenost kompletně obnáší a na co se případně zaměřit do budoucna, než budete o instalaci FVE nebo jiného zařízení uvažovat.

Stavební připravenost pro FVE (i s ohřevem vody a tepelným čerpadlem)

Stavební připravenost pro FVE zahrnuje následující činnosti:

• Výběr vhodné lokality pro umístění panelů – je důležité vybrat optimální místo pro FVE, které zajistí dostatečnou sluneční expozici, dostupnost infrastruktury a minimální dopad na životní prostředí.A také nezapomeňte, že solární elektrárny je třeba instalovat pouze na budovy zapsané v katastru nemovitostí, aby bylo možné získat potřebné dotace.Klíčem k úspěšnému fungování fotovoltaické elektrárny je její umístění u dané nemovitosti – nejčastěji se FVE umítuje na střeše domu nebo jiné budovy (jako je stodola, dílna, garáž či různé přístřešky). Proto na střeše musí být dostatek místa.Různé střešní prvky, jako jsou vikýře a komíny, mohou také ovlivnit výkon fotovoltaické elektrárny. Tyto prvky mohou způsobit zastínění jednotlivých panelů a v důsledku toho snížit celkovou produkci energie v době slunečního svitu. Je proto důležité zohlednit tyto faktory jak při návrhu, tak při instalaci fotovoltaické elektrárny.

  Pokud můžete ovlivnit orientaci a sklon střechy, máte velkou výhodu. Fotovoltaickou elektrárnu je ideální umístit co nejblíže k jihu, což zajišťuje maximální možnou výrobu elektřiny. Jihovýchodní a jihozápadní orientace také poskytují velmi dobré podmínky. V extrémních případech můžete využít západní nebo východní část střechy. Avšak zde budete nejspíše dosahovat nižšího výkonu u FVE (zpravidla o 20 % méně).
  

• Zastínění jednotlivých panelů – jak již bylo zmíněno výše, na střeše může docházet k zastínění jednotlivých panelů. Může tak docházet díky stínu z okolního prostředí (větve, stromy, keře, okolní budovy, stín vrhaný v důsledku pohybu slunce po obloze), tak i k jejich znečištění (popadané listí, prach aj.). Kvůli těmto ukazům může docházet ke snížení množství vyrobené energie. V extrémních případech může jeden zastíněný panel výrazně ovlivnit výkon celé solární elektrárny. Aby se částečnému zastínění zamezilo, můžete použít tzv. výkonové optimizéry. Ty ale zase trochu zvýší nákladnost samotné instalaci solární elektrárny.
• Kontrola stavu a konstrukce střechy – před instalací fotovoltaické elektrárny je důležité ověřit, zda je střecha vašeho rodinného domu v dostatečně dobrém stavu. Pokud tomu tak není, instalační firma může nejprve navrhnout rekonstrukci střechy. Je proto nutné provést nejdříve údržbu, opravu nebo celkovou rekonstrukci střechy předtím, než budete uvažovat o instalaci solární elektrárny, aby se neovlivnila návratnost investice do fotovoltaického systému. Důvodem je, že demontáž a následná opětovná montáž panelů kvůli rekonstrukci krytiny by vás vyšla zbytečně draho. Navíc, přerušení výroby vlastní energie během rekonstrukce střechy by mělo negativní dopad na ekonomiku celého projektu. Protože každý den, kdy je fotovoltaická elektrárna odpojená, se vám zvyšuje ztráta, kdy jste mohli vyrábět elektřinu a šetřit (nebo vydělávat na prodeji zpět do sítě).Základní pravidlo, které zde platí – fotovoltaické panely mají životnost delší než 30 let a po celou tuto dobu by měly nerušeně ležet na vaší střeše.Před umístěním fotovoltaické elektrárny na střechu je potřeba zohlednit i další faktory jako:
  • Že máte dostatečně dimenzované krovy (zatížení u šikmé střechy cca 20 kg/m2, u rovné střechy se zátěžovými bloky cca 35–40 kg/m2).
  • Krytinu umožňující kotvení konstrukce skrze vruty do krokví (u šikmé střechy).
  • Kam půjde umístění kotev do krokví na základě projektu pro fotovoltaickou elektrárnu (při výstavbě nebo rekonstrukci střechy.
  • Kde bude umístěna fotovoltaická konstrukce již při výstavbě střechy (u krytin typu eternit, jednoplechový lindab nebo „gerard roof“). Dodatečná instalace je technicky i finančně velmi náročná.
  • Dále je třeba zajistit průchodky o minimálním vnitřním průměru (ideálně 50 mm) pro kabelovou trasu ze střechy do technické místnosti – od panelů se vedou většinou 4 × DC kabely o průřezu 6 mm2 a 1 × CYA zemnící kabel o průřezu 10 mm2.

Dále je třeba myslet také na to, že k instalaci může být třeba také plošina nebo jeřáb, pokud je střecha příliš vysoká nebo příliš strmá, nebo pokud je potřeba umístit solární panely na obtížně dostupné místo. Plošina umožňuje bezpečnou a pohodlnou práci na střeše a snižuje riziko úrazů a poškození materiálu. Jeřáb pak umožňuje snadnější a rychlejší přepravu materiálu a nástrojů na střechu. Potřeba plošiny nebo jeřábu závisí na konkrétní situaci a podmínkách montáže. Tyto informace by nicméně měly být jasné při přípravě projektu a jeho rozpočtu. Aby se vám nestalo, že vám najednou vznikne další náklad nad plán, se kterým jste nepočítali.

• Dostatek místa v rozvaděči – v rámci fotovoltaického systému lze do hlavního domovního rozvaděče (skříně s jističi) integrovat několik technologií. Mezi ně patří například moduly regulátoru vlastní spotřeby, různá měřicí čidla nebo spínací relé pro optimalizaci spotřeby – např. zařízení WATTrouter, A-ZRouter atd.Na to je třeba mít dostatek volného místa v rozvaděči a pokud je rozvaděč nevyhovující, je třeba jej nejdříve předělat ještě před instalací FVE. Pokud je v hlavním domovním rozvaděči dostatek místa, můžeme do něj umístit i další technologie, například spínací SSR relé pro optimalizaci spotřeby. Tato relé pak není nutné instalovat do zvláštních samostatných rozvaděčů. Tím ušetříte nějaké další místo vedle střídače a instalace vypadá čistěji. Nejlepší pro vás je mít také hlavní domovní rozvaděč umístěný v technické místnosti, kde bude následně i střídač, bojler a případně i baterie. To představuje v rámci FVE technicky zcela optimální řešení.U hybridních systémů se zde instalují měřicí čidla, podle kterých střídač pozná, kdy má vybíjet, nebo nabíjet baterie. U již postaveného domu se k fotovoltaické elektrárně většinou umisťuje nový rozvaděč, který musí obsahovat:
  • min. 17 volných pozic (u fotovoltaické elektrárny bez fyzické baterie);
  • min. 25 volných pozic (u fotovoltaické elektrárny s fyzickou baterií).
    Zároveň je potřeba instalovat do hlavního domovního rozvaděče měřicí a jisticí prvky, pro které je potřeba zajistit:
    • min. 11 volných pozic (u fotovoltaické elektrárny bez fyzické baterie);
    • min. 15 volných pozic (u fotovoltaické elektrárny s fyzickou baterií).

U novostaveb je vhodné předem zvolit odpovídající velikost hlavního domovního rozvaděče s ohledem na instalaci fotovoltaické elektrárny pro zajištění:

• • min. 26 volných pozic (u fotovoltaické elektrárny bez fyzické baterie);
  • min. 36 volných pozic (u fotovoltaické elektrárny s fyzickou baterií).

• Příprava trasy propojující střechu, technickou místnost a hlavní rozvaděč – při přípravě pro propojení střechy, technické místnosti a hlavního rozvaděče pro fotovoltaickou elektrárnu je vhodné použít chráničky místo kabelů, pokud je realizace elektrárny stále jen ve fázi plánování.To je z důvodu rychlého vývoje technologií, jako jsou změny typu střídačů nebo zvyšování účinnosti panelů a kapacity baterií, které mohou po nějaké době zcela znehodnotit již rozvedenou kabeláž. Ukázku, jak připravit stavbu za pomocí chrániček na instalaci FVE najdete níže.
  • Pro připojení technické místnosti s prostorem pod střechou, kde budou umístěny kabely od fotovoltaických panelů ke střídači či svodům přepětí, je nutné použít chráničku s vnitřním průměrem minimálně 50 mm.
  • Střídač (měnič) by měl být umístěn v technické místnosti, kotelně nebo v garáži, kde bývá instalován i systém vytápění a ohřevu vody nebo baterií.
  • Další chráničkou se spojí místo, kde bude umístěn střídač, s hlavním domovním rozvaděčem, což je skříň s jističi uvnitř domu. Přívodní kabel z elektroměrového rozvaděče, který se nejčastěji nachází mimo budovu na hraně pozemku, bude využit i při instalaci fotovoltaické elektrárny. Elektřina bude proudit do domu i z domu po stávajícím kabelu, kterým je budova připojena k distribuční síti.Příprava na instalaci fotovoltaické elektrárny se tedy bude odehrávat výhradně uvnitř budovy.
  • Pro umístění střídače a případné baterie u fotovoltaické elektrárny slouží technická místnost, kotelna nebo garáž. Prostřednictvím chrániček o průměru ideálně 50 mm vedou kabely od solárních panelů ke střídači nebo svodům přepětí. Pro umístění střídače na stěnu se doporučuje ponechat prostor cca 1,5 × 1,5 metru. Pokud majitel nemovitosti počítá s investicí do hybridního systému s bateriemi, je vhodné nechat pod střídačem další volný prostor vysoký cca 1 metr pro baterii. Pokud jsou kabely natahovány bez chrániček, je nutné zajistit:
    • přívod k hlavnímu domovnímu rozvaděči:
      • v případě jednofázové elektrárny je třeba použít:
        • dva vodiče CYKY-J 3 × 6 mm2 na měřicí smyčku;
        • vodič CYKY-J 3 × 4 mm2 na zálohované okruhy;
        • vodič CYKY-J 3 × 1,5 mm2 pro HDO;
        • FTP kabel pro případnou komunikaci;
      • pro třífázové systémy platí totéž, kde bude provedení vodičů v pětižilovém provedení (CYKY-J 5 × XX mm2);
      • přívod stejnosměrných kabelů ideálně skrze průchodku od panelů (viz výše kontrola stavu střechy);
      • 2 × internetový datový přívod od routeru do technické místnosti (1 kabel pro střídač a 1 pro baterii): pokud není přímý datový přívod realizovatelný, lze využít tzv. Wifi extender (toto připojení má nižší spolehlivost);
      • u systémů bez zálohy doporučujeme přidat vodič pro zálohu pro možné budoucí využití.
• Zajištění prostoru v technické místnosti pro umístění technologií – střídače, baterie, systému vytápění atd. Pro všechna zařízení, která hodláte umístit do technické místnosti, musíte dodržovat následující:
  • Střídač / měnič / inverter – střídač jako klíčová komponenta při provozu musí být umístěn často na stěně a na speciální izolační montážní desce. Musíte proto zkontrolovat, kam bude střídač zavěšen, že pro něj máte dostatek místa a také, že že stěna unese váhu střídače (váha se liší dle výkonu a typu střídače – pohybuje se od 20 kg do 60 kg).
    
    Montážní deska slouží k oddělení střídače od okolního prostředí a k minimalizaci rizika požáru. Deska má vysokou tepelnou odolnost a slouží jako ochranný prvek, který izoluje střídač od podkladu (např. zeď) a zabraňuje tak vzniku tepelných mostů, které mohou vést k požáru. Dále slouží k upevnění střídače a ke snadnému přístupu k střídači pro účely údržby nebo servisu. Deska by měla být vyrobena z materiálů s vysokou odolností proti požáru, např. ze skelných vláken nebo minerálních vláken.Dále je třeba zkontrolovat následující:
  • • Pro střídač je důležité vybírat prostředí s nízkou vlhkostí, bez zvýšené hořlavosti nebo prašnosti a s teplotami v rozmezí −20° až +60 °C.
    • Je třeba vyhnout se místům s vyšší teplotou (např. půdním prostorům) nebo naopak s nižší teplotou (střídač se totiž sám zahřívá).
    • Střídač musí být umístěn minimálně 1 m od plynového rozvodu.
    • Pokud fotovoltaická elektrárna neobsahuje baterii, některé typy střídačů mohou být instalovány i ve venkovním prostředí.
  • Fyzické solární baterie – v hybridním systému fotovoltaického domu je solární baterie klíčovou součástí, která je dobíjena během dne pomocí fotovoltaických panelů umístěných na střeše. Pro řízení dobíjení baterie je použit hybridní měnič, který spolupracuje s tzv. “BMS” – battery management systémem, který je součástí celého systému. Při instalaci baterií je potřeba dbát na několik faktorů:
    • Baterie by měla být umístěna co nejblíže k fotovoltaickému střídači, ideálně v místnosti s teplotou od 0 °C do +40 °C.
    • Prostor pro baterie – vše si je třeba také změřit a ověřit si, že se vám baterie vejde do technické místnosti. Pro představu nejmenší modul baterie Dyness, kterou instalujeme, má rozměry 900x540x380mm. Při instalaci větší kapacity baterie pak narůstá výška bateriového boxu a může dosahovat rozměrů 1500x540x380mm.
    • V případě lithiových baterií je potřeba mít dostatečně nosnou podlahu – obecně platí, že na 1 kWh kapacity baterie připadá 10 kg hmotnosti.
    • V technické místnosti je třeba zajistit odvětrání pro odvod tepla z baterií.
    • Pokud má baterie sloužit jako zdroj nouzového napájení, je nutné vést kabel od baterie do hlavního domovního rozvaděče podle daných specifikací.
    • Pokud dojde k výpadku dodávek ze sítě, střídač společně s baterií funguje jako velká UPS, která napájí spotřebiče elektřinou.
    • Pokud má baterie sloužit pro nouzové napájení, tzv. back-up, je potřeba vést kabel od baterie do hlavního domovního rozvaděče:
      • u jednofázové elektrárny CYKY-J 3 × 2,5 mm2;
      • u trojfázové elektrárny CYKY-J 5 × 2,5 mm2.

V případě funkce back-up je energie dodávána do rozvodů domu po dvou samostatných okruzích. Jeden okruh není jištěný proti výpadku dodávek ze sítě. Druhý okruh je jištěný: střídač funguje společně s baterií jako velká UPS, která napájí spotřebiče elektřinou i v případě výpadku elektrické rozvodné sítě.

• • Ohřívač vody – akumulace nespotřebované elektřiny z fotovoltaických panelů do ohřívače vody je efektivním způsobem ukládání energie a zároveň nejlevnější variantou. Je to proto, že ohřívač vody může sloužit jako akumulační zařízení pro přebytky elektřiny, které by jinak šly do distribuční sítě.Dodávat elektřinu do sítě je pro vás velmi nevýhodné. Za elektřinu dodanou do sítě totiž získáte pouze cca 0,40-0,60 Kč/kWh. Akumulace přebytků elektřiny do ohřevu teplé vody v bojleru je stále tou nejdostupnější a nejlevnější formou uložení energie, proto doporučujeme tuto formu akumulace využít.Zásadní pro takové fungování je však mít dostatečně velký bojler. Výběr správného typu bojleru s dostatečnou velikostí / kapacitou je pro vás zcela zásadní.Na každou kilowattu výkonu fotovoltaické elektrárny počítejte 80 až 100 litrů objemu vody v bojleru. Pro FVE o výkonu 3 kWp volte bojler o objemu alespoň 250 až 300 litrů. U některých typů instalací je v podmínkách NZÚ přímo uvedena minimální velikost bojleru nebo akumulační nádrže (C3.8 min. 600 litrů, C3.9 min. 200 litrů). U bojlerů v kombinaci s fotovoltaikou platí, že čím větší, tím lepší. Je jasné, že vaše domácnost zřejmě nespotřebuje za jediný den celý objem 250litrového bojleru. Vtip je v tom, že při velkém objemu teplé vody ohřáté zdarma solární energií máte naakumulovanou energii i na další dny, kdy není zrovna příznivé počasí. Velký bojler tak oceníte i během letních měsíců.
    • minimální objem bojleru by měl být 120 l, optimálně alespoň 200 l: díky velkém objemu teplé vody ohřáté solární energií tak zůstane energie naakumulovaná i pro dny bez dostatečného slunečního svitu.
    • ohřívač vody musí mít možnost elektrického napájení, tzn. připojení elektrické patrony. Ideální je možnost připojení dvou samostatných topných těles s termostatem.
    • Další pravidla pro akumulaci přebytků elektřiny z fotovoltaických panelů jsou následující:
      • z rozvaděče fotovoltaické elektrárny musí být přímý přívod k jištění ohřívače vody:
        • u jednofázové elektrárny kabel CYKY-J 3 × 2,5 mm2;
        • třífázové elektrárny kabel CYKY-J 5 × 2,5 mm2;
      • Solární topné těleso je umístěno v dolní části bojleru a topná spirála pro ohřev ze sítě je umístěna uprostřed stacionárního bojleru. Elektřina ze sítě ohřívá vodu v horní polovině bojleru, zatímco voda v dolní polovině zůstává studená a připravená na solární ohřev. Pokud solární topné těleso dodá dostatek energie z panelů a ohřeje potřebné množství vody, není potřeba provádět ohřev ze sítě.
      • Pro fotovoltaickou elektrárnu doporučujeme pořízení topného tělesa s odpovídajícím počtem fází. Pokud se jedná o třífázovou elektrárnu, je doporučeno pořídit třífázové topné těleso, pokud je elektrárna jednofázová, stačí jednofázové topné těleso.

Výkon fotovoltaiky ovlivňuje počet fází, kdy elektrárna s výkonem do 3,5 kWp bývá jednofázová a solární elektrárna s výkonem nad 3,5 kWp je zpravidla řešena třífázově. Nebojte se nás ale dopředu zeptat, nebo si od nás nechte zpracovat návrh řešení. Z něj bude zcela zřejmé, zda je pro vás nejlepší jednofázová nebo třífázová fotovoltaická elektrárna.

Dále nezapoměňte, že ohřívač vody musí být stacionární. Ke stratifikaci vody dochází pouze ve vertikálně umístěných bojlerech, které jsou od určitého objemu řešeny stacionárně. V horizontálně umístěných ohřívačích vody ke stratifikaci nedochází, závěsné typy bojlerů mají zase příliš malý objem.

Na výstupu teplé vody se doporučuje nainstalovat termostatický směšovací ventil, který zabraňuje opaření při vysoké teplotě vody v bojleru. Stejná pravidla platí u akumulačních nádrží, které bývají v některých rodinných domech součástí topného systému. Fotovoltaická elektrárna může ohřívat vodu ve více zásobnících: nejprve se nahřeje TUV v bojleru a přebytky energie se následně ukládají do topné akumulační nádrže.

• • Tepelné čerpadlo
    Tepelné čerpadlo je často jediným elektrickým zdrojem tepla pro domácnost, který využívá obnovitelné zdroje energie. Navíc je to také jediný zdroj, který dokáže efektivně chladit a tím využít přebytečnou energii v letních měsících. Kombinace tepelného čerpadla a fotovoltaického systému je tedy optimálním řešením pro minimalizaci spotřeby energie, což umožňuje ohřev teplé vody nebo bazénu, chlazení a vytápění v přechodném nebo zimním období.Možnosti kombinace tepelného čerpadla a fotovoltaického systému jsou dvě:
    • Bez využití baterií, kdy jsou přebytky energie z fotovoltaiky akumulovány v podobě tepla v topné vodě pomocí tepelného čerpadla a topných těles.
    • S využitím baterií, kdy je regulace fotovoltaického systému řízena tak, aby byla elektrická energie využívána nebo akumulována podle potřeby.

Tepelné čerpadlo a fotovoltaický systém mohou být kombinovány jak v novostavbě, tak i při rekonstrukci, pokud je již jeden z těchto systémů nainstalován. Na úvod pár bodů – tepelné čerpadlo vzduch-voda představuje nejčastější systém tepelného čerpadla dodávaný na český trh. Obvykle se skládá z venkovní jednotky a vnitřní části systému (může se jednat o kompaktní jednotku, regulátor se samostatnými nádobami apod.). Proto se budeme věnovat zejména tomu, co obnáší příprava pro tento typ čerpadel.

Co je třeba udělat před instalací tepelného čerpadla vzduch-voda

Venkovní jednotka – vlastní tepelné čerpadlo, které je určeno pro venkovní instalaci, se obvykle umisťuje k obvodové stěně objektu, ventilátorem směrem od objektu. Před tepelným čerpadlem je nutné zachovat minimálně cca 2 m volného prostoru. Místo je nutné zvolit tak, aby mohl vzduch tepelným čerpadlem protékat zcela volně a nedocházelo tak zároveň ke zpětnému nasávání. Zpětným nasáváním již ochlazeného vzduchu se zhoršují výkonové parametry tepelného čerpadla. Tepelné čerpadlo není nutno opatřovat dodatečnou stříškou.

Pokud je ale tepelné čerpadlo umístěno v exponované poloze za extrémně drsných povětrnostních podmínek nebo hrozí-li poškození padajícím sněhem ze střechy, je přiměřený přístřešek určitě vhodný!

Níže najdete kompletní soupis toho, na co dbát u stavební připravenosti u venkovní jednotky tepelného čerpadla vzduch-voda:

• • Vždy se umisťuje ven na pevnou vodorovnou základu, která unese hmotnost dané jednotky. Je doporučeno jednotku instalovat na betonové základy. Pokud se používají betonové desky, musí ležet na asfaltu nebo štěrkovém podkladu.
  • Betonové základy nebo desky musí být položené tak, aby byl spodní okraj výparníku ve výšce průměrné sněhové pokrývky v dané oblasti, avšak minimálně cca 300 mm nad zemí. Rozměr závisí od velikosti konkrétní jednotky, resp. její konzole.
  • Dimenze a typ propojovací venkovní jednotky s technickou místností opět závisí na typu konkrétní jednotky (split/monoblok) a jejího jmenovitého výkonu.
  • Žádná venkovní jednotka se nesmí umisťovat ke zdem citlivým na hluk, například vedle ložnice. Také se ujistěte, že umístění nebude rušit sousedy. Vyhněte se také použití materiálů se zvýšenou zvukovou odrazivostí; nevhodné je například obložení okolních povrchů keramickými dlaždičkami.
  • Výparník (zadní část s lamelami) by měl být chráněn před přímým větrem, který má nepříznivý vliv na odmrazování. Umístěte tedy jednotku tak, aby byl výparník chráněn před větrem.
  • Při provozu a odtávání může vznikat velké množství kondenzační vody. Kondenzační voda se musí odvádět podle daných pravidel, viz. níže.
  • Jednotka nesmí být umístěna na trávník ani jiný nezpevněný povrch.
  • Hrozí-li riziko padajícího sněhu ze střechy, musí se postavit ochranná střecha nebo přístřešek na ochranu tepelného čerpadla, potrubí a kabeláže. Volný prosto nad horní hranou jednotky však musí být alespoň 1 m.
  • Instalační prostor závisí na konkrétním typu venkovní jednotky – požadovaný prostor za jednotkou se pohybuje obvykle mezi 150 až 500 mm. Konkrétní vzdálenosti se liší pro různé venkovní jednotky. Více informací naleznete v instalačních manuálech daného typu tepelného čerpadla vzduch-voda.
  • Na stranách jednotky (především na straně kompresoru) je třeba nechat volný prostor pro uvádění do provozu a případný servis tepelného čerpadla.
  • Volný prostor před jednotkou by měl být vždy minimálně 1 m (viz nákares níže).
    
  • Odvod kondenzátu vpředu
    • Při provozu (při odtávání) může v závislosti na provozních podmínkách vzniknout až 50 litrů kondenzátu za jediný den. Vzniklá voda se hromadí ve vaně ve spodní části jednotky a je zapotřebí ji odvádět trubkou do vhodné výpusti; doporučuje se co nejkratší cesta ven.
    • Úsek potrubí, který by mohl zamrzat, se musí ohřívat topným kabelem, aby se předešlo zamrznutí.  Výstup trubky na odvod kondenzátu musí být v takové hloubce, která nezamrzá, případně uvnitř budovy (za předpokladu dodržení místních nařízení a předpisů).
    • V instalacích, v nichž by mohlo dojít k cirkulaci vzduchu v potrubí na odvod kondenzátu se použije odlučovač vody.
    • Izolace musí těsně přiléhat ke dnu žlabu na odvod kondenzátu.
    • Vsakovací jímka – je-li v domě sklep, vsakovací jímka se musí umístit tak, aby kondenzovaná voda neovlivňovala dům. Jinak lze vsakovací jímku umístit přímo pod tepelné čerpadlo. Výstup trubky na odvod kondenzátu musí být v nezámrzné hloubce (opět viz nákres níže).
      
    • Vnitřní výpusť – zkondenzovaná voda se odvádí do vnitřní výpusti (podléhající místním nařízením a předpisům). Potrubí se vede následně dolů od jednotky. Potrubí na odvod kondenzátu musí mít sifon, aby se zabránilo cirkulaci vzduchu v potrubí(viz nákres níže).
      
    • Odtok do okapu – výstup trubky na odvod kondenzátu musí být v nezámrzné hloubce. Veďte potrubí dolů od jednotky. Potrubí na odvod kondenzátu musí mít sifon, aby se zabránilo cirkulaci vzduchu v potrubí. POZOR! Odvod kondenzátu se nesmí napojovat na potrubí splaškové kanalizace!
    • Příprava technické místnosti
      • Prostor v technické místnosti, stejně jako pozice trubek, se odvíjí od konkrétních produktů na každé instalaci. Je možné volit z tzv. vnitřních systémových jednotek nebo nástěnného regulátoru s externími nádobami (akumulační nádoba a zásobník teplé vody). Instalační prostor s vnitřní kompaktní jednotkou – před vnitřní jednotkou je zapotřebí vždy nechat alespoň 800 mm volného prostoru.Rozměry jednotky se mohou lišit (například doporučená jednotka k FVE systémům s tloušťkou 760 mm a hloubku 900 mm by vypadala vi schéma níže). Výška stropu v technické místnosti by měla být alespoň 2 m. Jedná se však o modelový příklad a rozměry se budou lišit vždy dle vybraného typu a modelu tepelného čerpadla.
      • Instalační prostor s regulátorem SMO a oddělenými nádobami – nástěnný regulátor má obvykle rozměry 0,4 × 0,5 m a věší se na zeď do úrovně očí. K regulátoru je vhodné zajistit dobrý přístup pro případné úpravy nastavení.Velikost nádoby záleží na konkrétní instalaci a může se pohybovat od 200 l do 1 000 l. Průměr se pohybuje od 600 mm do 1 000 mm a výška do 1,8 m.
    • Elektro příprava – rozvody a rozvodná skříň elektro závisí na volbě konkrétního provedení venkovní jednotky, resp. technické místnosti.
  • Co je třeba udělat před instalací tepelného čerpadla země-voda (voda-voda)
    • • Tepelné čerpadlo země-voda se instaluje vždy ve vnitřních prostorech.
      • Před realizací je možnost svépomocí provést pokládku plošného kolektoru, pro návrh je potřeba se obrátit na odbornou montážní firmu, projektanta nebo technickou podporu výrobce.
      • Instalační prostor – před tepelným čerpadlem je zapotřebí vždy nechat alespoň 800 mm volného prostoru. Rozměry zařízení jsou obvykle 0,6 × 0,6 m. Výška stropu v technické místnosti by měla být alespoň 2 m. Pokud je součástí dodávky externí zásobník teplé vody nebo akumulační nádrž, požadavky na instalační prostor samozřejmě narůstají.
      • Elektro příprava – rozvody a rozvodná skříň elektro závisí na volbě konkrétního tepelného čerpadla.
  • Co dělat před instalací ventilačního tepelného čerpadla
    • • Mejte na paměti, že ventilační tepelné čerpadla jsou určena pro vnitřní instalace.
      • Přívod vzduchu je realizován pomocí VZT potrubí, které musí být správně navrženo, aby bylo zajištěno dostatečné množství vzduchu pro tepelné čerpadlo a komfort ve vnitřních prostorech.
      • Pro návrh je potřeba se obrátit na odbornou montážní firmu, projektanta nebo technickou podporu výrobce!
      • Instalační prostor – před tepelným čerpadlem je zapotřebí vždy nechat alespoň 800 mm volného prostoru. Rozměry zařízení jsou obvykle 0,6 × 0,6 m. Výška stropu v technické místnosti závisí na typu konkrétního čerpadla, ale je třeba uvažovat alespoň 2,2 m nebo alespoň 300 mm na tepelným čerpadlem.  Pokud je součástí dodávky externí zásobník teplé vody nebo akumulační nádrž, požadavky na instalační prostor samozřejmě narůstají.
        
      • Elektro příprava – rozvody a rozvodná skříň elektro závisí na volbě konkrétního tepelného čerpadla.

S ohledem na množství typů tepelných čerpadel a kombinací s FVE nelze jednoduše a konkrétně definovat potřebnou připravenost, proto je nutné pro připravenost vždy vycházet z návrhu tepelného čerpadla a způsobu propojení s FVE.

Správná volba spotřebičů také ušetří tisíce

Tento poslední bod se již netýká stavební připravenosti jako takové, ale určitě je dobré se na něj také zaměřit. Pokud využíváte solární panely k téměř bezplatnému ohřevu vody, je rozumné zvážit koupi pračky nebo myčky na nádobí, kterou lze připojit k teplé vodě.

V opačném případě bude zařízení muset ohřívat studenou vodu “drahou” elektrickou energií (pokud nemáte bojler propojený s FVE). Když obvykle myjete nádobí pozdě večer, kdy solární panely nefungují, je pro provoz myčky nutné brát elektřinu ze sítě – za kterou nejspíše opět zaplatíte. Stojí proto určitě za to se zamyslet nad tím, kdy je pro vás ekonomicky nejvýhodnější provozovat tyto energeticky náročnější činnosti a tomu přizpůsobit také jejich spouštění a využívání.

Například přesunutí mytí nádobí prostřednictvím myčky až na období okolo poledne, kdy solární panely produkují nejvíce elektrické energie, vám může ušetřit nemálo finančních prostředků. Některé spotřebiče nabízejí užitečnou funkci zvanou “odložený start”. Pokud můžete, večer si naplňte myčku a nastavte ji tak, aby nádobí vyčistila až následující den mezi 11. a 13. hodinou, zatímco budete v práci. Ten samý postup lze pak použít pro jakýkoliv energeticky náročný spotřebič.

Během letních měsíců totiž v tomto čase zaznamenáváte poměrně velké přebytky elektrické energie z FVE, které tak můžete velice efektivně využít a zároveň tak znatelně ulevit své peněžence. Funkce odloženého startu (nejenom) u myčky nádobí nebo pračky je něco, co opravdu oceníte a dává smysl se na takovéto ekonomické a ekologické využívání spotřebičů do budoucna zaměřit.

Určitě vám také může hodně pomoci, když se při nákupu domácích spotřebičů zaměříte na ty s vyšší energetickou třídou. Protože energie doma nebudete mít nikdy dost.

Dalším velkým “žroutem” energie doma často mimo špičku před den je osvětlení. Zde vám může hodně pomoci nákup LED svítidel, které vám mohou opravdu výrazně snížit náklady na energie v době, kdy je nákup elektřiny nejdražší (večer). Případně nákup smart osvětlení, které budou řídit spotřebu, vypínání nebo úpravu barvy světla dle denní doby a vašich osobních preferencí (světla se automaticky výrazně ztlumí nebo se budou vypínat sama v určitý čas – třeba po půlnoci).