Většina lidí vybírajících fotovoltaiku řeší výkon a cenu – tedy kolik panel vyrobí elektřiny a jak rychle se jim investice vrátí. Méně často ale zazní otázka, na jaké technologii jsou tyto panely vlastně založené. Přitom právě ta rozhoduje o tom, jak efektivně budou fungovat v reálných podmínkách – při vedrech, zatažené obloze, po letech provozu nebo na omezené ploše.

V roce 2025 se nejčastěji setkáte se dvěma typy solárních panelů – tradiční technologií PERC a modernější konstrukcí ABC (All Back Contact). Každá z nich má jiné technické řešení, odlišnou historii, specifické výhody a vhodné využití. Tento článek vám přehledně vysvětlí, co přesně tyto pojmy znamenají, kdy a proč vznikly, a jak ovlivní výkon vašeho solárního systému po celou dobu jeho životnosti.

Technologie PERC – osvědčený základ, který má své limity

PERC je zkratka pro Passivated Emitter and Rear Cell, což v překladu znamená „pasivovaný emitor a zadní článek“. Název vystihuje klíčový princip této technologie – na zadní stranu solárního článku se přidává speciální pasivační (izolační) vrstva, která pomáhá zachytit a znovu využít světlo, které by jinak prošlo článkem bez účinku. Tato vrstva také snižuje povrchové ztráty a zvyšuje účinnost přeměny světla na elektřinu.

Zatímco dříve měly běžné panely otevřenou zadní část, kde se část dopadajícího světla ztrácela, technologie PERC umožnila tento energetický potenciál zpětně využít. Důsledkem je vyšší účinnost, aniž by bylo nutné zásadně měnit konstrukci článků.

Koncept byl poprvé vědecky popsán už v 80. letech na University of New South Wales v Austrálii, kde na něm pracoval tým profesora Martina Greena – dodnes považovaného za jednoho z průkopníků moderní fotovoltaiky. Tehdy šlo ale pouze o laboratorní výzkum, který byl pro komerční výrobu příliš náročný a drahý.

Průlom přišel až kolem roku 2010, kdy došlo ke třem zásadním změnám:

• Zlevnění křemíkových substrátů – výrobní náklady na vstupní suroviny klesly díky přebytkům na trhu a lepší logistice.
• Automatizace výrobních linek – nové typy PECVD a ALD zařízení umožnily nanášet pasivační vrstvy efektivně a levně. PECVD je metoda, při které se za pomoci plazmy vytváří ochranná (pasivační) vrstva. Tento proces je rychlý, efektivní a lze ho snadno integrovat do automatizované výroby. ALD umožňuje ještě přesnější a kontrolovanější nanášení vrstev po jednotlivých atomárních vrstvách. Výsledkem je extrémně rovnoměrná a kvalitní ochranná vrstva i na složitých površích.
• Tlak trhu na vyšší účinnost – boom solární energetiky (zejména v Evropě a Číně) vyvolal poptávku po výkonnějších solárních panelech bez výrazného zdražení.

Díky tomu se PERC během několika let stala dominantní technologií na světovém trhu. V roce 2020 už tvořily panely s touto konstrukcí většinu všech nově vyrobených modulů – a dodnes představují standard zejména v ekonomičtějších segmentech.

Přestože technologie PERC čelí určitým fyzikálním a konstrukčním limitům, v řadě případů může být i nadále rozumnou volbou. Záleží na konkrétních podmínkách instalace i finančních prioritách investora. Kdy se tedy PERC ještě vyplatí?

Technologie PERC je vhodné řešení, pokud

• Máte dostatek volné plochy na střeše – panely s technologií PERC mají nižší účinnost, ale pokud máte k dispozici velkou střechu, můžete výkon nahradit větším počtem panelů bez zásadního dopadu na celkovou výrobu.
• Je pro vás hlavní prioritou co nejnižší cena instalace – PERC je aktuálně nejlevnější technologie mezi monokrystalickými panely, a to jak v pořizovací ceně, tak při velkoobjemových instalacích. Umožňuje realizaci i s omezeným rozpočtem.
• Solární panely nebudou vystaveny extrémním klimatickým podmínkám – pokud instalace není v extrémně teplém nebo vlhkém prostředí a nečelí častému zastínění, technologie PERC může dlouhodobě odvádět spolehlivý výkon.
• Chcete využít osvědčené řešení – díky svému rozšíření má PERC za sebou tisíce ověřených instalací v ostrém provozu a jsou tak již dobře zdokumentovány jejich reálné výkony v různých klimatických podmínkách, míra degradace, reakce na teplo, zastínění i dlouhodobá spolehlivost. To výrazně usnadňuje odhad návratnosti investice a provozních rizik i po letech. U novějších technologií (např. HJT nebo IBC/ABC) tato data často chybí nebo jsou zatím omezená jen na laboratorní podmínky. PERC navíc pokrývá výraznou část světového trhu (např. 60 % v roce 2021), takže jsou široce dostupné i v Česku a nestane se vám tak, že byste na jejich dodání museli dlouho čekat.

Limity technologie PERC

Technologie PERC sice dlouho patřila mezi nejefektivnější řešení v oblasti monokrystalických fotovoltaických panelů a zaslouženě dominovala trhu, ale s rostoucími nároky na efektivitu a dlouhodobou stabilitu dnes čelí několika zásadním omezením. Nejčastěji zmiňovaným nedostatkem je tzv. světlem indukovaná degradace (LID), která způsobuje pokles výkonu panelu již v prvních měsících provozu – typicky o 2 – 3 %. Z dlouhodobého pohledu to znamená nižší kumulativní výrobu elektřiny, což ovlivňuje návratnost celé instalace.

K dalším slabinám patří nižší výkon při vyšších teplotách. Panely vystavené letnímu slunci se mohou zahřívat na více než 60 °C, přičemž u PERC technologie dochází s každým stupněm navíc ke ztrátě účinnosti v řádu 0,35–0,45 %/ °C. V praxi to znamená snížení výkonu v době, kdy by měl být naopak nejvyšší.

PERC panely také hůře zvládají provoz v částečně zastíněných podmínkách. Typicky je ovlivní stíny od komínů, antén nebo stromů. Elektrické vodiče umístěné na přední straně článků navíc mírně snižují aktivní plochu, protože část světla je blokována sběrnicemi. Ačkoli jde o několik procent, v rámci celé fotovoltaické elektrárny může tento rozdíl představovat stovky kilowatthodin za rok.

Z technologického hlediska se ukazuje, že PERC již dosáhla svého vývojového maxima. Bez zásadních konstrukčních úprav nelze účinnost dále navyšovat, což výrazně omezuje její perspektivu v konkurenci s modernějšími řešeními jako TOPCon nebo ABC (All Back Contact). I proto se tato technologie stále více přesouvá do rozpočtového segmentu – a u náročnějších projektů ji postupně nahrazují pokročilejší alternativy.

Klíčová omezení technologie PERC:

• LID degradace – světlem způsobený pokles výkonu o 2–3 % během prvních měsíců.
• Teplotní ztráty – nižší účinnost při vysokých teplotách (koeficient až −0,45 %/°C).
• Citlivost na stínění – slabší výkon při zastínění i malou částí plochy.
• Omezená světelná účinnost – vodiče na přední straně článku částečně blokují dopadající světlo a snižují celkovou účinnost.
• Snižující se relevance – ve střední a vyšší třídě trhu jsou PERC panely stále častěji nahrazovány modernějšími alternativami (např. TOPCon nebo ABC).
• Stagnace vývoje – u technologie PERC už byly dosaženy fyzikální limity této technologie, což v současné době brání dalšímu navyšování účinnosti bez razantního zdražení výroby. Protože není důležité, jak efektivní, účinný, lehký a zabezpečený panel je, ale také, kolik stojí. Často totiž právě cena výrazně ovlivňuje adopci samotné technologie trhem.

ABC – technologie nové generace výkonu a estetiky

Zatímco technologie PERC dlouho dominovala trhu díky ideálnímu poměru ceny a výkonu, její možnosti dalšího vývoje jsou z technického hlediska prakticky vyčerpané. S rostoucím důrazem na maximální účinnost, elegantní vzhled a efektivní využití panelů i na menších střešních plochách – například na střechách městských domů nebo administrativních budov – se začínají prosazovat pokročilejší technologie.

Jednou z nich je právě technologie ABC (All Back Contact), která přináší zásadní změnu v konstrukci článků a odpovídá na požadavky moderní výstavby i komerčních projektů s vysokými nároky na výkon a design.

Jak už napovídá samotný její název „All Back Contact“, u těchto panelů jsou všechny sběrnice a elektrické kontakty jsou přesunuty na zadní stranu panelu,  čímž zcela mizí typické „mřížky“ z přední části článku. Přední plocha zůstává aktivní bez jakéhokoli rušení. Výsledkem je hladký, jednotně černý povrch – esteticky působivý a zároveň technicky efektivní.

U většiny běžně používaných solárních panelů – jako jsou ty s technologií PERC nebo TOPCon – najdeme na přední straně článků vodivé sběrnice a jemné vodiče, které slouží k odvádění vyrobené elektřiny, ale zároveň částečně zakrývají plochu, na kterou by jinak mohlo dopadat sluneční světlo. Přestože jsou velmi tenké, zakrývají část aktivní plochy článku, která by jinak mohla absorbovat sluneční záření. Kvůli tomu panel nevyužívá celý svůj povrch úplně naplno. Tento jev se označuje jako „konstrukční stínění“. I když se to může zdát jako zanedbatelný detail, ztráta světla o několik procent se u větších instalací nebo při dlouhodobém provozu promění v citelný rozdíl ve vyrobené elektřině.

ABC články tak běžně dosahují účinnosti nad 23 %, některé modely i přes 25 %, což z nich dělá ideální volbu tam, kde je k dispozici omezený prostor nebo je kladen důraz na maximální výkon z každého metru čtverečního.

Technologie ABC (All Back Contact) řeší tento problém chytře – všechny elektricky vodivé spoje přesouvá na zadní stranu panelu. Přední část je díky tomu zcela hladká a bez stínění, takže dokáže zachytit maximum slunečního záření a vyrobit tak maximum elektřiny. Díky absenci vodivých prvků na přední straně nejsou žádné citlivé části vystaveny přímému slunečnímu záření ani povětrnostním vlivům. To snižuje jejich tepelné i mechanické namáhání, což může pozitivně ovlivnit nejen dlouhodobou životnost celého panelu, ale také přispět k vyšší provozní bezpečnosti celého systému.

A byť samotný princip back contact, tedy přesun všech elektrických kontaktů na zadní stranu solárního článku, vzniknul už v 70. letech 20. století, reálné využití této architektury v běžné praxi se začalo rozvíjet až po roce 2000. A to zejména díky pokroku ve výrobních postupech a dostupnosti kvalitnějších materiálů, jako je vysoce čistý křemík typu n, ale i pokročilé passivační vrstvy (Al₂O₃, SiNx, SiO₂) a lepší vodiče apod.

Zásadní zlom nastal až s nástupem architektury IBC (Interdigitated Back Contact), která umožnila efektivnější sběr náboje, vyšší účinnost a odstranění většiny ztrát na předním článku. Technologie IBC tak položila základ dnešnímu konceptu ABC (All Back Contact), který jej dále vylepšuje – zejména v kombinaci s n-type wafery a pasivací zadní strany článku.

Pro dosažení ještě lepší účinnosti u této technologie se používají n-type wafery, což jsou speciální křemíkové pláty, které umožňují delší životnost článků a lepší výkon. Na zadní straně článků se také používá pasivace, což je vrstva materiálů, jako je oxid křemíku (SiO₂) nebo nitrid křemíku (SiNx), které pomáhají minimalizovat ztráty elektrického náboje, tzn. opět díky tomu se dosáhlo vyšší efektivity.

Právě tento přístup dnes využívá společnost AIKO, která technologii zdokonalila a uvedla do masové výroby pod vlastním názvem „ABC“.

AIKO spustila vývoj této architektury v roce 2021 a už o rok později představila první generaci ABC modulů s účinností 23,6 %. V roce 2023 pak dosáhla až na 24 % účinnost celého modulu a u samotných článků dokonce na 25,15 % dle nezavislého měření institucí TÜV-SÜD – čímž se zařadila mezi světovou špičku. AIKO zároveň získalo za vývoj této technologie prestižní ocenění Intersolar Award 2023 za nejúčinnější komerčně vyráběný panel s back-contact články.

ABC články tak dnes nejsou jen technickým vylepšením, ale plnohodnotnou novou generací solární technologie, která přináší vyšší výkon, delší životnost (ruku v ruce se správnou údržbou), lepší chování při částečném zastínění i nižší teplotní koeficient. K tomu navíc přidávají čistý, jednolitý design bez viditelných vodičů, který je oblíbený zejména v rezidenčních a architektonicky citlivých instalacích.

Proč jsou panely s ABC technologií od AIKO tolik žádané?

Stále více domácností se při výběru solárních panelů zaměřuje nejen na výkon, ale i na dlouhodobou návratnost investice a také estetiku. Panely s technologií ABC vynikají především tím, že dokážou efektivněji využít dopadající sluneční světlo – díky absenci jakýchkoli kovových částí na povrchu článku se z panelu vyrobí více elektřiny na stejnou plochu střechy.

Důležitou výhodou je také vyšší stabilita výkonu v reálných podmínkách. I když teplota v létě výrazně stoupne, ABC panely si stále zachovávají vysokou účinnost a výroba elektřiny neklesá tak rychle jako u jiných starších technologií. To znamená pro majitele fotovoltaiky vyšší výrobu a tedy i vyšší roční úsporu a rychlejší návratnost investice. Zákazníkům navíc vyhovuje i to, že panely jsou odolné vůči znečištění, mají delší životnost a jsou bezpečnější –  právě díky tomu, že mají všechny důležité spoje až na zadní straně panelu.

Další výhodou je výrazně nižší degradace výkonu v čase. Zatímco u PERC technologie může během 25 let provozu dojít k poklesu výkonu o 15–20 %, u ABC panelů bývá pokles jen kolem 10–12 %. To se promítá do celkové bilance výroby, ale i návratnosti investice.

V neposlední řadě se technologie ABC dobře hodí i pro rekonstrukce nebo instalace na menší střechy, kde je každá využitelná plocha cenná – právě zde se díky vyšší účinnosti projeví přínos této technologie nejvíc.

ABC panely navíc lépe zvládají částečné zastínění, což je důležité v městských oblastech nebo u složitějších střech. A byť jsou dražší než běžné PERC panely, jejich přínos ve formě vyšší výroby, estetického vzhledu a delší životnosti stále více zákazníků přesvědčuje.

Kromě toho mají také současné panely postavené na technologii ABC – třeba právě ty od značky AIKO – velice atraktivní design, který skvěle vypadá a nenarušuje vzhled domu, což je pro mnohé majitele nemovitostí je také dalším nezanedbatelným aspektem.

AIKO přitom nabízí dvě hlavní řady těchto panelů – Neostar a Stellar – které se liší svým provedením i technickými detaily, ale obě patří k absolutní technologické špičce a patří k vlajkovým lodím této společnosti.

Solární panely AIKO Neostar

• Bezkompromisní vzhled – zcela černé provedení bez viditelných vodičů a bez mezer mezi články, ideální pro rezidenční střechy, kde záleží i na estetice, případně pro nemovitosti v památkové zóně
• Vysoká účinnost až 23,4 % – dosaženo díky precizní konstrukci N-type článků a optimalizovanému rozložení proudu
• Lepší výkon při zastínění – panel využívá optimalizaci na úrovni článků, která snižuje dopad částečného zastínění na výrobu
• Kompaktní rozměry a nízká degradace – rozměr 1954 × 1134 mm – hodí se tudíž i pro nemovitosti s menší střechou, degradace ≤1 % první rok, poté ≤0,35 % ročně
• ABC technologie (All Back Contact) – veškeré vodivé spoje jsou na zadní straně článků, což zvyšuje účinnost a zlepšuje teplotní stabilitu, zvýšená odolnost vůči vzniku hotspotů, díky konstrukci článků a kvalitní mechanické konstrukci panelu
• Záruky – 25 let na produkt, 30 let na výkon (s garantovaným zaručeným výkonem panelu 88,85 % po 30 letech)

Solární panely AIKO Stellar

• Rekordní výkon až 660 Wp – navržen pro komerční a velké instalace s maximální potřebou výkonu na plochu
• Špičková účinnost až 24,4 % – jeden z nejúčinnějších sériově vyráběných panelů na trhu
• Dual-glass konstrukce – tvrzené sklo z obou stran výrazně zvyšuje mechanickou odolnost a životnost panelu, protože toto speciální dvojité sklo je méně náchylné k degradaci než plastové fólie (např. backsheet), lépe odolává UV záření, vlhkosti i výkyvům teplot, a tím přispívá k nižší míře stárnutí a opotřebení panelu v čase
• ABC technologie (All Back Contact) – veškeré vodivé spoje jsou na zadní straně článků, což zvyšuje účinnost a zlepšuje teplotní stabilitu, zvýšená odolnost vůči vzniku hotspotů, díky konstrukci článků a kvalitní mechanické konstrukci panelu
• Záruky – 15 let na produkt (s možností prodloužení na 25 let), 30 let na výkon (s garantovaným zaručeným výkonem panelu 88,85 % po 30 letech)

Srovnání technologií PERC vs. ABC

Volba technologie pro vlastní solární elektrárnu dnes ovlivní nejen to, kolik elektřiny budete ročně vyrábět, ale také jak bude systém fungovat po mnoho dalších let. Zatímco klasické PERC panely plní očekávání v poměru cena/výkon, u ABC panelů je na první místě maximální účinnost a stabilita výroby i v náročnějších podmínkách.

Právě díky svému technickému náskoku patří ABC mezi absolutní špičku mezi solárními panely, které v roce 2025 na trhu najdete – a jsou určené pro každého, kdo nechce dělat kompromisy mezi výkonem, životností, designem a také bezpečností.