Vedra, která v posledních týdnech zasáhla velkou část Česka, zvedají spotřebu elektřiny. Lidé zapínají klimatizace, kanceláře a prodejny běží naplno, a energetická poptávka tak v nejteplejších dnech stoupá o dvě až čtyři procenta. Přesto se tuzemská soustava s tímto zatížením vyrovnává zatím bez komplikací. Přetížení, výpadky ani omezování odběrů aktuálně nehrozí.

Spotřeba energie na chlazení se v posledních letech stává čím dál významnější složkou letního provozu. Klimatizace se objevují nejen v novostavbách, ale i ve starších bytech a domech, často v kombinaci s tepelnými čerpadly. Růst jejich využívání potvrzují i mezinárodní data – podle Mezinárodní energetické agentury, International Energy Agency (IEA), stoupla spotřeba energie od roku 2024 o více než 4 %, částečně kvůli průmyslu, ale i vyšším teplotám.

Na rostoucí spotřebu má vliv nejen širší dostupnost klimatizačních zařízení, ale i zřetelné oteplování klimatu. Delší a intenzivnější období veder zvyšují potřebu chlazení napříč všemi typy budov – od kanceláří přes supermarkety až po běžné byty. Chlazení se tak stává běžnou součástí letního provozu v domácnostech i firmách.

Podle provozovatelů distribučních sítí v ČR se očekává, že obdobný růst bude pokračovat i v Česku, zejména ve větších městech a hustě zastavěných oblastech.

Ale zatímco klimatizací v distribuční síti přibývá, provozovatelé hlásí, že ani při extrémních teplotách přesahujících 35 °C by nemělo docházet k výrazným provozním potížím. Spotřeba v letních měsících zůstává sice vyšší než v minulosti, ale stále je z hlediska výkonových špiček pod zimními hodnotami, byť se jim už významně blíží.

Největší odběry přicházejí odpoledne

V městských oblastech bývá denní maximum odběru zaznamenáno kolem poledne až časného odpoledne, kdy běží klimatizační systémy naplno. V Praze se tyto špičky v pracovních dnech pohybují aktuálně okolo 900 MW. V zimě dosahuje maximální denní odběr v Praze běžně hodnot přes 1000 megawattů. To znamená, že zimní špičky zatížení distribuční sítě zůstávají nad letními, a to i přesto, že poptávka po chlazení v horkých dnech roste.

Obecně platí, že zimní maxima spotřeby elektrické energie jsou výrazně vyšší než letní. Jejich konkrétní výše ale závisí na celé řadě faktorů. Kromě přítomnosti dlouhotrvajících extrémních teplot hraje v tomto porovnání roli i délka letního a zimního období, způsob a efektivita vytápění/chlazení v domácnostech (např. elektrokotle nebo přímotopy), míra zateplení budov, ale také vývoj cen energií nebo změna chování spotřebitelů. Do celkového zatížení se mohou promítat i náběhy hromadného vytápění nebo časově souběžné odběry v ranních a večerních špičkách atd.

I přes rostoucí počet klimatizací, tak letní špičky přidávají do celkové spotřeby jen několik procent navíc – v běžném provozu dvě až tři, při extrémních vedrech čtyři. Vliv na chod sítě je tak zatím minimální a přenosová i distribuční infrastruktura si s náporem poradí bez nutnosti zásahů.

Zatížení v Česku má podle provozovatele přenosové soustavy ČEPS v letních měsících v posledních letech vzrůstající tendenci (předchozích roky byla spotřeba v létě nižší zhruba o 150 až 200 MW, tento nárůst o 150 až 200 MW představuje přibližně výkon jednoho standardního bloku uhelné elektrárny). Důvodem může být především stále větší počet klimatizačních jednotek, které se rozšiřují jak v komerčních, tak rezidenčních budovách, ale také dlouhodobě vyšší letní teploty. Významně se ale podílí na další spotřebě například filtrace a čerpadla u bazénů, ventilační systémy, chladicí vitríny v obchodech nebo rostoucí energetická náročnost serveroven a datových center a jiných energeticky náročných provozů, které vyžadují konstantní teploty během horkých letních měsíců. Letní odběrové špičky dnes tak nejsou způsobeny jen extrémními teplotami, ale připočíst by šel i vzrůstající nárůst elektromobility, který bude celoroční, určitý vliv může mít také změna spotřebitelského i provozního chování ve firmách – především v odpoledních a večerních hodinách dle toho, jak se mění ceny elektřiny v závislosti i na evropském trhu energií a převisu poptávky nebo naopak nedostatku energií v čase, včetně vlastní výroby a optimalizace spotřeby na základě aktuální ceny elektřiny.

Spotřeba roste hlavně v komerčních budovách

Letní odběr je tažen zejména komerčním sektorem. Největšími spotřebiteli jsou supermarkety, datová centra a administrativní objekty. Domácnosti tvoří menší část celkového letního zatížení, i když i zde podíl klimatizací roste. Po začátku letních prázdnin navíc obvykle dochází k mírnému poklesu odběru – města se částečně vylidní a provoz některých zařízení se omezuje.

Distributoři zatím nezaznamenávají přetížení, výpadky nebo poruchy vedení v důsledku vysokých teplot (částečně  nejspíše také kvůli tomu, že letos Česko nezasáhla žádná dlouhotrvající vlna tropických veder). Ani provozovatel přenosové soustavy neeviduje potřebu mimořádných zásahů. Při odchylkách mezi výrobou a spotřebou využívá dispečink standardní nástroje výkonové rovnováhy. Vývoj zatím ukazuje, že síť zvládá letní provoz bez omezení i při vysokých teplotách.

Tisícikoruna za chlazení

Roční spotřeba běžné nástěnné klimatizační jednotky v českých podmínkách se při letním provozu pohybuje mezi 100 a 140 kWh, což při průměrné ceně 7,70 Kč/kWh odpovídá nákladům kolem 770 až 1085 Kč ročně.

Tento údaj platí pro chlazení jedné místnosti o velikosti 20 až 35 m², například ložnice nebo obývacího pokoje, kde je instalována jednotka s chladicím výkonem 2,5 až 3,5 kW, která není napojena na centrální rozvody ani na systém řízeného větrání, jako je například rekuperace. Jedná se tedy o tzv. splitovou nebo samostatně instalovanou nástěnnou jednotku. Při rozumném provozu – několik hodin denně v nejteplejších měsících – tak klimatizace nepředstavuje výraznou zátěž pro rodinný rozpočet. Spotřeba však roste úměrně s počtem chlazených místností, výkonem systému a intenzitou provozu. U větších bytů, rodinných domů nebo při použití multisplitové sestavy s více vnitřními jednotkami, které se nacházejí v různých místnostech, může roční spotřeba snadno překročit 300 až 600 kWh, což při ceně 7,70 Kč za kilowatthodinu znamená náklady zhruba 2 310 až 4 620 Kč ročně.

Výslednou spotřebu ovlivňuje také kvalita zateplení, orientace místností vůči slunci, přítomnost stínění a požadovaný teplotní rozdíl. Chladit jednu místnost je levné. Chladit celý dům nebo celou provozovnu už tak levné být rozhodně nemusí.

Solární elektřina v hlavní roli

Provoz klimatizací navíc dobře koresponduje s výrobou ze solárních elektráren. Spotřeba na chlazení dosahuje maxima právě v době, kdy fotovoltaické panely vyrábějí nejvíce elektřiny. To přináší výhodu nejen pro uživatele, kteří využijí vlastní energii přímo, ale i pro síť – snižuje se zatížení přenosové infrastruktury a omezují přetoky do distribuční soustavy.

Zatímco dříve panoval názor, že v létě není kam přebytky z fotovoltaiky směrovat, současný vývoj tento pohled mění. Klimatizace se v domácnostech i komerčních objektech stávají přirozeným spotřebičem, který využívá lokální výrobu v reálném čase. Výsledkem je vyšší míra přímé spotřeby, lepší ekonomika investice a pozitivní dopad na stabilitu distribuční sítě.

Klimatizace se tak stávají nejen prvkem komfortu, ale i součástí chytrého energetického řešení, které pomáhá lépe využít letní výrobu z obnovitelných zdrojů. V době decentralizace a podpory zelené energetiky jde o významný krok směrem ke stabilnímu a efektivnímu provozu celé energetické soustavy.