Český solární trh v roce 2025 viditelně ztratil tempo. Po letech silného růstu přišlo ochlazení, které nejtvrději dopadlo na segment rodinných domů. Zatímco domácnosti brzdily výpadky podpory a nejistota na trhu, firemní instalace zůstaly podstatně odolnější. Vedle samotné fotovoltaiky se navíc stále zřetelněji ukazuje další klíčový směr – bateriová úložiště.

Dle dat Solární asociace se v Česku v roce 2025 nově připojilo „jen“ 27 298 fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 696 MWp. Oproti roku 2024 to znamená pokles o více než 17 tisíc instalací a o 271 MWp.

Po rekordním roce 2023, kdy v Česku přibylo téměř 83 tisíc nových fotovoltaik, bylo v roce 2024 připojeno bylo 44 593 nových elektráren, z toho 40 925 na rodinných domech. Už tehdy bylo vidět, že po předchozím boomu začíná rezidenční segment ztrácet tempo. Více se dočtete také v samostatném přehledu vývoje trhu za rok 2024.

Samotná asociace mluví o výrazném zpomalení trhu a zároveň upozorňuje, že další vývoj bude záviset nejen na ekonomice projektů, ale také na stabilitě podpory, rychlosti povolování a schopnosti energetiky pracovat s akumulací.

Po boomu přišlo vystřízlivění. Trh se zcela nezastavil, ale změnil směr

Na číslech za rok 2025 je dobře vidět, že česká fotovoltaika už není v jednoduché fázi rychlého růstu. V předchozích letech trh výrazně táhly hlavně rodinné domy, vysoké ceny energií a silná motivace domácností zajistit si část spotřeby ve vlastní režii.

To se ale změnilo.

Segment domácností přestal být automatickým motorem celého trhu a naopak se ukázalo, jak citlivý zůstává na dotační podmínky, důvěru zákazníků a stabilitu dodavatelského prostředí.

To ovšem neznamená, že by zájem o fotovoltaiku skončil. Přesnější je říct, že se trh začíná přeskupovat. Zatímco domácnosti brzdily, větší význam získaly firmy, větší instalace a projekty propojené s akumulací. Rok 2025 tak nevypadá jako konec solární vlny, ale spíš jako moment, kdy se český trh přelamuje do náročnější a dospělejší fáze.

Největší propad zasáhl rodinné domy

Podle Solární asociace byl hlavním důvodem celkového poklesu právě vývoj u domácností. V segmentu rodinných domů bylo v roce 2025 připojeno o 17 391 instalací méně než v předchozím roce a nově připojený výkon dosáhl jen 251 MWp. Asociace tento vývoj spojuje s opětovným přerušením dotačních programů, které podle ní přispělo i k pádu části instalačních firem a k celkové nejistotě na trhu.

Právě tady se ukazuje strukturální slabina českého rezidenčního trhu. Domácí fotovoltaika je sice pro řadu lidí ekonomicky dává smysl, ale v praxi zůstává silně závislá na nastavení podpory, administrativní jistotě a důvěře v realizační firmy. Jakmile se tyto podmínky rozkolísají, poptávka reaguje velmi rychle. A přesně to se podle dostupných dat v roce 2025 stalo.

Firemní segment drží trh nad vodou

Jiný obrázek nabízí firemní fotovoltaika. Solární asociace uvádí, že nově zprovozněné firemní elektrárny už výkonem výrazně překonávají rezidenční sektor a jejich průměrná velikost loni vzrostla na 122 kWp.

Zároveň 57 % těchto instalací už bylo spojeno s bateriemi.

Firmy podle asociace motivují hlavně snaha fixovat si náklady na energii, plnit dekarbonizační cíle a využít dostupné financování, včetně bezúročných půjček od Národní rozvojové banky a podpory z Modernizačního fondu.

To je z pohledu dalšího vývoje klíčová zpráva. Firemní fotovoltaika je méně závislá na náladě spotřebitelů a víc na návratnosti, provozních úsporách a energetické strategii podniku. Jinými slovy – tam, kde domácnosti často reagují na dotační nejistotu velmi citlivě, firmy častěji počítají dlouhodobou ekonomiku projektu. Právě proto dnes působí jako stabilnější základ dalšího růstu než samotný rezidenční segment.

Baterie přestávají být doplněk. Začínají být samostatné téma

Ještě zajímavější než samotná čísla fotovoltaiky je vývoj akumulace. Podle Solární asociace bylo v roce 2025 v Česku připojeno 546 MWh baterií, meziročně o 8 % více. Asociace zároveň upozorňuje, že výraznější rozvoj může přijít právě nyní, protože novela Lex OZE III od 1. října 2025 umožnila připojovat do sítě samostatná bateriová úložiště. Už v minulém roce podle asociace vznikla tři nová samostatně stojící velkokapacitní úložiště o dalších 66 MWh a několik dalších projektů bylo těsně před připojením.

To je pro českou energetiku podstatný posun. Fotovoltaika sama o sobě řeší výrobu, ale až baterie ve větším měřítku otevírají téma časového posunu spotřeby, výkonové rovnováhy, obchodní flexibility a práce se zápornými cenami elektřiny. Jinými slovy – nejde už jen o to, kolik panelů se postaví, ale také o to, jak chytře bude možné vyrobenou energii ukládat a využívat ve správný čas.

170 GW žádostí nevypovídá o tom, kolik projektů se skutečně postaví

Právě kolem akumulace je ale potřeba držet odstup od příliš efektních čísel. Distribuční společnosti podle Solární asociace evidují žádosti o rezervovaný výkon přibližně 170 GW a kapacitu kolem 350 GWh.

Současně ale Asociace AKU-BAT CZ upozorňuje, že zhruba 65 % těchto žádostí tvoří takzvané kobercové žádosti, které blokují kapacitu v síti, aniž by z nich musely vzniknout reálné projekty.

To znamená, že samotný objem žádostí nelze číst jako automatický příslib investičního boomu. Ukazuje sice mimořádně silný zájem investorů, ale neříká, kolik projektů se skutečně dostane do realizace. V praxi bude rozhodovat ekonomika provozu, schopnost získat připojení, rychlost povolování i to, jak se podaří uvolnit blokované kapacity v distribuční síti.

Brzdou zůstává legislativa i kapacita sítí

Solární asociace současně upozorňuje, že rozvoj sektoru dál brzdí pomalé povolovací procesy, zdlouhavé vyjednávání o kabelových trasách a vyčerpaná kapacita distribučních soustav. To se týká především větších projektů nad 1 MW, ale ve výsledku to dopadá na celý trh. Pokud se totiž nedaří rozvíjet větší zdroje a akumulaci, zůstává česká energetika zbytečně sevřená mezi rostoucí poptávkou po flexibilitě a omezenou schopností nové projekty skutečně připojit.

Jinak řečeno – samotný zájem trhu nestačí. Pokud se nepodaří zrychlit povolování, zpřehlednit pravidla a lépe pracovat s kapacitou sítí, budou se i dobře připravené projekty hromadit v čekárně. A právě to je dnes jeden z největších rozdílů mezi politickou deklarací podpory obnovitelných zdrojů a reálnou schopností trh opravdu posouvat dál.

Evropa zpomaluje také, ale český propad je výraznější

Český vývoj navíc není úplně izolovaný. Ročenka SolarPower Europe uvádí, že Evropská unie v roce 2025 přidala 65,1 GW nových solárních kapacit, což představuje mírný meziroční pokles o 0,7 % oproti 65,6 GW v roce 2024. Organizace zároveň upozorňuje, že ochlazení táhne hlavně rezidenční segment, jehož podíl na nově instalované kapacitě v EU spadl z 28 % v roce 2023 na 14 % v roce 2025.

Český případ je ale tvrdší než evropský průměr. Zatímco v Evropské unii jde zatím spíš o mírné ochlazení po mimořádně silných letech, v Česku se do výsledků mnohem víc propsala rozkolísaná podpora domácností a problémy části instalačního trhu. Nestačí tedy říct, že „soláry zpomalily všude“. V českém případě se sešly celoevropské trendy s domácími problémy, které propad ještě prohloubily.

Rok 2025 může být spíš přelom než výjimka

Nejpřesnější čtení letošních dat je asi toto: česká fotovoltaika neskončila, ale mění fázi. Domácnosti už nejsou automatickým motorem trhu, firmy jsou důležitější než dřív a akumulace se přesouvá z doplňkové technologie do samostatného investičního tématu.

O tom, jak bude trh vypadat dál, proto rozhodne hlavně stabilita pravidel, tempo povolování a schopnost propojit výrobu elektřiny s akumulací a flexibilitou.

Pokud se podaří znovu stabilizovat podporu pro domácnosti a současně nezabrzdit větší projekty a baterie, může se trh znovu nadechnout.

Pokud ne, může být rok 2025 začátkem delší stagnace.

Nejde tedy jen o to, kolik elektráren se postaví letos nebo příští rok.

Jde o to, zda se česká energetika dokáže posunout od jednoduchého instalačního boomu k robustnějšímu modelu, ve kterém budou fotovoltaika, akumulace a síť fungovat jako jeden celek.