Solární elektrárna využívá energii slunce k výrobě elektřiny, přičemž tento termín může zahrnovat různé technologie, včetně fotovoltaických a termických solárních systémů.

Pojmy “solární” a “fotovoltaická” elektrárna nebo elektrárny využívající termiku se mezi sebou často zaměňují, protože pojem fotovoltaické systémy jsou mezi laiky a běžnými uživateli domácností nejběžnější a široce rozšířené technologie pro využívání sluneční energie k výrobě elektřiny (zatímco termické solární elektrárny/pojem termika jsou méně rozšířené a běžný člověk často ani neví, že takové elektrárny také existují).

Solární elektrárna je tedy zařízení, které využívá sluneční energii k výrobě elektřiny.

Rozlišujeme pak mezi fotovoltaickými (PV) elektrárnami, které přeměňují sluneční světlo přímo na elektřinu prostřednictvím fotovoltaického jevu, a solárními termickými elektrárnami, jež využívají sluneční teplo k ohřevu kapaliny, která následně pohání turbíny a ty pak generují elektřinu. Přestože oba typy patří pod širší kategorii solárních elektráren, termíny jako “fotovoltaická elektrárna” nebo “solární elektrárna” se dnes běžně používají laickou veřejností pro označení výrobny elektřiny ze slunce (a je jedno jakým způsobem).

Komponenty solárních elektráren často zahrnují solární panely, invertory, měřicí a regulační techniku a často i systémy pro ukládání/akumulace energie (solární baterie).

Jak funguje solární elektrárna během roku?

Solární elektrárna vám bude vyrábět elektřinu po celý rok. V létě vám bude pomáhat šetřit elektřinu nejvíce, kdy je díky slunnému počasí často největší produkce elektřiny ze solárů a solární elektrárna tak dokáže pokrýt nejenom běžný provoz domácnosti (včetně například klimatizace v horkých letních měsících), ale může vám i vydělávat. Přebytky vyrobené elektrické energie můžete prodávat zpět do sítě.

Prosinec může oproti nejsilnějším měsícům v létě (červen-červenec) dosahovat kolem cca 20 % výroby. Zbytek topné sezóny pak již však tento výpadek postupně dorovnává. Duben oproti období červen-červenec běžně dosahuje kolem 60-75 % maximální výroby.

Vše se ale vždy odvíjí od specifikace jednotlivých domů a jejich spotřeby a také konfigurace fotovoltaiky právě pro tu danou konkrétní nemovitost.

Průběh spotřeby elektřiny bez solární elektrárny a pokrytí spotřeby se solárními elektrárnou může být pak následující.

Jedná se o modelový příklad solární elektrárny o výkonu 9,9 kWp s baterií 10,24 kW, což patří k našim nejběžnějším konfiguracím zajišťující maximální možný výkon i dotaci. Samotné pokrytí spotřeby se však odvíjí od lokality a počtu slunečných dní v dané lokalitě a také od spotřeby samotné domácnosti v čase (kdy jsou spínány spotřebiče – to se odvíjí i od jednotlivých členů domácnosti a jejich zvyklostí).

Je důležité mít na paměti celkový roční výkon – protože solární systémy jsou dlouhodobou investicí. Často má elektrárna životnost až 20-30 let, a proto by měl být jejich výkon hodnocen v delším časovém horizontu (v součtu za jeden celý rok, ideálně i v porovnání za několik let využití elektrárny). To vám umožní lepší pochopení celkových úspor a efektivity celého fotovoltaického systému.

Návratnost fotovoltaické elektrárny

Takto může vypadat modelová návratnost fotovoltaiky u rodinného domu, ale je třeba uvést, že se jedná o modelový příklad a pro každou nemovitost se může lišit jak spotřeba, tak i právě výsledná návratnost, které je od spotřeby odvozená. Stejně tak hraje roli volba dodavatele elektřiny, lokalita a počet slunečných dní v dané lokaci. Návratnost investice závisí také na volbě komponentů a celkové efektivity systému a dostupných dotačních podpor/výzev v daném čase. V posledních letech se díky poklesu cen solárních technologií a zvyšující se efektivitě panelů solární elektrárny stávají stále výhodnější.

Pro výpočet byla použita aktuální cena elektřiny 8,23 Kč/kWh (v době psaní článku byly použity ceny elektřiny od EONu) a u ceny výkupu elektřiny počítáme s hodnotou cca 2,5 Kč/kWh.