Soběstačnost v energetice odkazuje na schopnost jednotlivce, domácnosti, komunity nebo dokonce celého státu vyprodukovat veškerou potřebnou energii pro své potřeby bez závislosti na vnějších zdrojích. Tato koncepce je stále populárnější v době rostoucího důrazu na udržitelnost a snižování dopadu člověka a jeho činnosti na životní prostředí.
Soběstačnost vyžaduje nejen produkci energie, ale také efektivní správu a minimalizaci spotřeby energie. To zahrnuje používání energeticky účinných zařízení a optimalizaci energetické spotřeby. Jelikož výroba energie z obnovitelných zdrojů může být proměnlivá (např. sluneční energie se nevyrábí v noci), soběstačné systémy často zahrnují řešení pro skladování energie, jako jsou baterie. Cílem je snížit nebo eliminovat závislost na tradičních energetických sítích a externích dodavatelích energie, což může zvýšit odolnost vůči výpadkům energie a energetickým krizím a zároveň výrazně snížit znečišťování naší planety. Soběstačnost v energetice je proto často spojena s udržitelným a ekologickým přístupem, snižuje emise skleníkových plynů a znečištění.
K dosažení soběstačnosti se často využívají obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární elektrárny využívající solární panely, větrné turbíny, malé vodní elektrárny nebo biomasa. Tyto zdroje umožňují domácnostem a komunitám produkovat vlastní energii. Mezi tyto zdroje patří například fotovoltaické elektrárny (ať již s akumulací do baterií nebo FVE pro vlastní spotřebu) a tepelná čerpadla.
Fotovoltaické elektrárny přeměňují sluneční energii na elektřinu a díky akumulaci do baterií umožňují uchovávat přebytky elektřiny pro použití v době, kdy není dostatek slunečního záření. Tepelná čerpadla zase využívají okolní tepelnou energii k vytápění nebo chlazení a poskytují teplou vodu pro domácnost. Kombinací fotovoltaiky a tepelného čerpadla lze pokrýt energetické potřeby výroby elektřiny, vytápění (a chlazení) a ohřev teplé vody.
Existuje několik výhod, které přináší dosažení energetické soběstačnosti. Hlavní výhodou je nezávislost na dodávkách energie ze sítě, což znamená, že domácnost nemusí spoléhat na externí dodavatele a je chráněna před potenciálními black-outy nebo výpadky v dodávkách energie. Díky soběstačnosti si uživatelé mohou být jisti, že budou mít k dispozici elektřinu a teplo i v případě nějakého výpadku v centrálním energetickém systému.
Další výhodou je finanční úspora. Energetická soběstačnost umožňuje domácnosti vyhnout se fluktuacím cen energií na trhu, protože produkce elektřiny a tepla probíhá lokálně a nezávisle na globálních cenových výkyvech. Tím se snižují celkové náklady na energie a domácnost se stává odolnější vůči rizikům spojeným s kolísáním cen.
I když počáteční investice do soběstačných energetických systémů může být vysoká, v dlouhodobém horizontu mohou přinést úspory nákladů na energii a zvýšit energetickou bezpečnost. Kromě finančních výhod má však energetická soběstačnost zejména pozitivní dopad na životní prostředí. Používáním obnovitelných zdrojů energie se snižuje produkce skleníkových plynů, emisí a dalších znečišťujících látek, což přispívá k ochraně životního prostředí a udržitelnému rozvoji.
Celkově lze tedy říci, že dosažení energetické soběstačnosti přináší řadu výhod pro domácnost i životní prostředí, a je to významný krok směrem k udržitelnějšímu a spolehlivějšímu energetickému systému.