Služby výkonové rovnováhy (SVR) tvoří soubor opatření, jejichž hlavním cílem je zajistit stabilitu elektrizační soustavy. V praxi to znamená rychlé vyrovnávání rozdílů mezi aktuální výrobou a spotřebou elektřiny, které v síti neustále vznikají.
Pro spolehlivý provoz elektrické sítě je klíčové udržovat frekvenci v blízkosti hodnoty 50 Hz – i malé odchylky mohou vést k poruchám, výpadkům nebo vážnému ohrožení celé soustavy.

Služby výkonové rovnováhy proto reagují na vzniklé odchylky v reálném čase, a to aktivací flexibilních zdrojů výroby, řízením spotřeby nebo využitím akumulačních systémů. Jedním z klíčových nástrojů moderní energetiky se v této oblasti stává agregace flexibility – tedy sdružování menších zdrojů a spotřebičů do větších celků, které lze efektivně řídit a nabízet na energetických trzích.

Díky agregaci se do vyrovnávání soustavy mohou zapojit nejen velké podniky a výrobci, ale i menší firmy či komerční objekty. Tento model přináší nový pohled na energetiku budoucnosti, kde se každý účastník stává nejen pasivním odběratelem, ale i aktivním hráčem, který přispívá ke stabilitě a udržitelnosti celého systému.

Jak služby výkonové rovnováhy fungují?

Princip fungování je založen na aktivaci disponibilní flexibility:

• Pokud v soustavě dojde k přebytku elektřiny (výroba převýší spotřebu), SVR zajišťují okamžité zvýšení spotřeby nebo snížení výroby.
• Naopak při nedostatku elektřiny aktivují dodatečné zdroje nebo omezují spotřebu.

K aktivaci SVR dochází na základě pokynů provozovatele přenosové soustavy (v ČR je to ČEPS, a.s.) – obvykle v horizontu sekund až minut.

Existují různé typy SVR podle rychlosti a typu reakce:

• Primární regulace (FCR) – automatická reakce během několika sekund.
• Sekundární regulace (aFRR) – jemnější a cílenější zásahy v řádu desítek sekund až minut.
• Třetí záloha (mFRR) – zásahy v delším horizontu minut až desítek minut, často přes dispečerské řízení.

Kdo se do služeb výkonové rovnováhy zapojuje?

Do poskytování SVR se mohou zapojit různé subjekty, které disponují flexibilními zdroji:

• Výrobci elektřiny – například elektrárny, které mohou rychle měnit svůj výkon.
• Velcí spotřebitelé – například průmyslové podniky schopné krátkodobě snížit nebo přesunout svoji spotřebu.
• Provozovatelé bateriových úložišť – baterie mohou během milisekund absorbovat nebo dodat energii do sítě.
• Agregátoři flexibility – subjekty, které sdružují menší zdroje a spotřebitele a jejich flexibilitu nabízejí na trhu jako jeden celek.

Pro přístup na trh SVR je nutné splnit technické podmínky (například schopnost komunikace v reálném čase, dostatečná kapacita, rychlost reakce) a být schválen provozovatelem přenosové soustavy.

Jaké výhody přináší účast v poskytování SVR?

Zapojení do poskytování služeb výkonové rovnováhy přináší firmám i energetickým subjektům řadu výhod:

• Nový zdroj příjmů – poskytovatelé flexibility získávají finanční odměnu za to, že jsou připraveni regulovat svůj výkon na vyžádání provozovatele soustavy. V některých případech jsou navíc odměňováni i za samotné využití jejich flexibility během aktivace.
• Efektivnější využití zařízení – zařízení, která byla dříve využívána jen k hlavnímu provoznímu účelu (například bateriová úložiště nebo záložní generátory), lze díky SVR nově využít i pro získání dodatečných příjmů. Zapojením do SVR je možné zvýšit návratnost investic do technologií a jejich celkovou ekonomickou efektivitu.
• Podpora stability a udržitelnosti – každý subjekt zapojený do SVR přispívá k vyšší stabilitě celé elektrizační soustavy. To je čím dál důležitější v době, kdy roste podíl nestabilních obnovitelných zdrojů (zejména solární a větrné elektrárny). Aktivní účast tak podporuje udržitelnou transformaci energetiky směrem k nízkouhlíkovým a decentralizovaným zdrojům.
• Vylepšení energetické strategie – firmy, které se aktivně účastní energetických trhů (včetně SVR), získávají lepší přehled o vlastní spotřebě a možnost optimalizace provozu. Protože díky účasti v SVR vyžaduje detailní monitoring a řízení spotřeby i výroby energie. Firmy tak získávají přesnější data o svém energetickém chování, což umožňuje efektivnější plánování, odhalení neefektivit a lepší optimalizaci provozu.
• Zvýšení energetické flexibility firmy – společnosti mohou snížit náklady přesunem spotřeby do období s nižšími cenami elektřiny a zároveň generovat dodatečné příjmy poskytováním flexibility jako služby operátorům sítě. Účastí v programech demand response získávají kompenzace, zatímco optimalizací vlastní výroby minimalizují nákup drahé energie. Ve výsledném účtu za energie se to projeví nejen úsporami, ale i potenciálním novým zdrojem příjmů.
• Posílení image a odpovědného přístupu – zapojení do služeb výkonové rovnováhy ukazuje, že firma aktivně řídí svou spotřebu a výrobu energie a umí se flexibilně přizpůsobit požadavkům trhu. Tato schopnost posiluje její energetickou odolnost zvyšuje efektivitu provozu a v některých případech může být kladně vnímána v rámci ESG hodnocení, pokud je firma součástí dodavatelských řetězců větších korporací nebo mezinárodních skupin. Účast v SVR také podporuje vyšší podíl obnovitelných zdrojů v síti a napomáhá stabilitě celé soustavy bez navyšování emisí. I když běžní zákazníci toto zapojení obvykle přímo nevnímají, investoři, banky a obchodní partneři mohou hodnotit aktivní energetickou strategii pozitivně, zejména v rámci rostoucího významu ESG reportingu a požadavků na udržitelnost.

Jaké jsou výhody pro všechny zúčastněné?

• Pro domácnosti – dodatečný příjem, který může zkrátit návratnost investice do bateriového systému.
• Pro firmy a domácnosti – lepší přehled o vlastní spotřebě a možnost optimalizace energetického provozu – účastníci SVR získávají detailní data a nástroje pro svou energetickou strategii.
• Pro provozovatele sítí – účinný nástroj pro řízení sítě a prevenci přetížení bez nutnosti velkých investic do infrastruktury.
• Pro životní prostředí – lepší využití obnovitelných zdrojů a nižší potřeba fosilních elektráren.
• Pro všechny spotřebitele – v dlouhodobém horizontu stabilnější ceny elektřiny a vyšší spolehlivost dodávek a nižší náklady za energii (v rámci distribuční části složky ceny energie).