Na vznik energetických komunit bude použita investice 98 milionů korun. Ministerstvo životního prostředí plánuje podpořit minimálně čtyřicet projektů. Spuštění komunitní energetiky v České republice se očekává do třetího kvartálu příštího roku, kdy by mělo dojít ke schválení a podpisu potřebné novely Energetického zákona.

Poslanecká sněmovna dnes 1. prosince projednala a schválila potřebnou novelu Energetického zákona. Nyní legislativa poputuje do Senátu a nakonec ji podepíše prezident.

Hlavním cílem sdílené energie je pomoc občanům a životnímu prostředí prostřednictvím zvýšení využití obnovitelných zdrojů (kam spadá i fotovoltaika), zvýšení energetické efektivity a úspěšně bojovat proti energetické chudobě, zejména v domácnostech, ale i v  malých a středních podnicích.

Zakládání energetických společenství je jedním z několika kroků vedoucí směrem k dosažení těchto cílů.

Ministerstvo životního prostředí již vytvořilo dotační výzvu pro zakládání energetických společenství, i když sdílení elektřiny ještě nebude možné po několik měsíců. Tyto komunity budou založeny na vzájemném sdílení vyrobené elektrické energie mezi domácnostmi, obcemi a malými a středními podniky (v podstatě se může domácnost/firma/instituce stát členem společenství, které si bude energii samo vyrábět, spotřebovávat a v případě přebytků energii dále prodávat).

V rámci této dotační výzvy získají komunity 98 milionů korun z Národního plánu obnovy. Tyto finance budou využity na přípravu technických a finančních plánů, školení koordinátorů, jejich činnost a pořádání workshopů, které zvýší povědomí o možnostech a výhodách sdílení energie. Podporu mohou získat obce, jejich příspěvkové organizace, občané, například v rámci bytových domů, a malé a střední podniky.

Další posun v komunitní energetice

V kontextu budování komunitní energetiky v České republice se lidé zapojí do energetických společenství, když uvidí, že jim to přinese určitou výhodu. Je to přirozený přístup, kdy každý individuálně posoudí, jestli se mu zapojení vyplatí. Státní podpora hraje v tomto procesu klíčovou roli, jelikož výrazně snižuje vstupní náklady pro členy společenství, což zvyšuje atraktivitu těchto projektů.

Dotace na podporu energetických společenství se pohybují v rozmezí od 600 tisíc do 3 milionů korun, což značí významnou finanční podporu pro zainteresované strany. Před zahájením projektu je však nezbytné důkladně připravit a smluvně ošetřit způsob sdílení energie mezi účastníky. I když to může na první pohled vypadat jako drobnost, jedná se o komplexní proces, který vyžaduje promyšlenou administrativní a technickou přípravu.

Pro podporu vzniku nových energetických společenství je vypsána výzva, která cílí na podporu nejméně čtyřiceti projektů. Vítězové budou vybráni prostřednictvím dvoukolové soutěže, jejíž první fáze trvá od 1. prosince do konce ledna následujícího roku. Přitom preference budou dány komplexnějším a kvalitněji připraveným projektům.

Vítězové této výzvy obdrží 60 % dotace zálohově, zbytek bude poskytnut po dokončení projektu a předložení všech potřebných materiálů. Je možné, že projekty získají finanční podporu až do výše 90 % celkových nákladů, pokud nejsou plátci DPH. V opačném případě je maximum stanoveno na 70 %.

Podání žádosti o podporu je možné v různých fázích projektu – před jeho zahájením, v průběhu realizace i po jejím dokončení. Jak zdůraznil ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, pro podání žádosti je klíčové, aby byla energetická komunita založena alespoň půl roku předem. Toto pravidlo jednoduše zajišťuje, že podporované projekty jsou dobře promyšlené a připravené na úspěšnou realizaci a dlouhodobý provoz.

V rámci nastupujících změn v oblasti energetiky v České republice je důraz kladen na podporu různých typů projektů v rámci komunitní energetiky. Podpora, která je rozdělena do několika kategorií, se odvíjí od velikosti a typu projektu. Domácnosti v bytových a rodinných domech, které spadají do první kategorie, mohou získat až 600 tisíc korun. Ve druhé kategorii jsou zařazeny komunity tvořené výhradně z veřejného nebo občanského sektoru, které mohou být podpořeny až částkou 1,5 milionu korun (příkladem může být posílání vyrobené elektřiny ze střechy radnice na školu či kulturní dům a další obecní objekty).

Další dvě kategorie mohou obdržet maximálně tři miliony korun. První ze dvou kategorií tvoří budovy různých sektorů, kde se mohou zapojit jak domácnosti, tak firmy a obce. Speciální kategorie 3+ je pak určena pro rozsáhlejší projekty pokrývající území větší než tři obce s rozšířenou působností. Tato strukturovaná podpora má za cíl motivovat a pomáhat v různých fázích a rozsazích projektů v oblasti sdílení energie.

O sdílenou energetiku je značný zájem již nyní

Značný zájem o tuto iniciativu demonstruje, že představený dotační titul ministrem Petrem Hladíkem z KDU-ČSL je považován za zásadní krok vládní koalice pro rozvoj komunitní energetiky v České republice. I když se bude podpora vztahovat pouze na 40 projektů, očekává se, že tento impuls pomůže definovat různé funkční modely energetických společenství a nastartuje širší přijetí těchto praktik. Zároveň je jasné, že úspěch těchto iniciativ bude vyžadovat další legislativní úpravy, konkrétně v rámci Energetického zákona, a přípravu další podpory z Modernizačního fondu.

Přestože Češi sdílet elektřinu ještě nemohou, první energetická společenství vznikají v tuzemsku již několik let. Lze tak očekávat, že po schválení nezbytné legislativy začne velice záhy fungovat společná výroba pro obecní budovy, podniky a rodinné domy, protože vše čeká v podstatě jen na to. S ohledem na dobré předpoklady Moravskoslezského regionu se předpokládá, že právě zde najde komunitní energetika své největší uplatnění.

Nedávné schválení novely LEX OZE II kabinetem Petra Fialy signalizuje důležitý krok k realizaci těchto cílů. Tato novela, představující aktualizaci předchozího návrhu ministerstva průmyslu a obchodu, přináší nové změny, které mají usnadnit rozvoj a širší adopci komunitní energetiky, což je klíčové pro trvalý přechod k udržitelnějšímu a efektivnějšímu energetickému systému v zemi.

Legislativa pro energetické komunity a společenství

Návrh zákona, který se zabývá energetickými společenstvími a společenstvími pro obnovitelné zdroje, definuje nejen dva různé druhy společenství, ale také nastavuje jejich práva a povinnosti. Osoby a organizace, které mají zájem vstoupit do těchto společenství, si budou muset založit spolek, družstvo nebo jinou právnickou osobu a zároveň se zaregistrovat u Energetického regulačního úřadu, což zajišťuje transparentnost a dodržování regulací.

Podle návrhu zákona LEX OZE II bude každý moci být součástí pouze jedné komunity, přičemž každý člen bude mít maximálně 10 procent hlasovacích práv bez ohledu na velikost jeho investice. Tato pravidla jsou navržena tak, aby byla zachována rovnováha při rozhodování. Dalším pravidlem je, že si mezi sebou členové spolku budou moci rozdělit pouze třetinu zisku.

Pro ty, kteří chtějí využívat a sdílet energii efektivněji, přináší návrh zákona možnost posílat vyrobené kilowatty z jednoho místa na druhé (například z solárních panelů umístěných na Šumavě do bytu v Praze). Tito aktivní zákazníci budou moci elektřinu dodávat až do deseti různých odběrných míst bez nutnosti zakládání společenství. Tato flexibilita by měla být možná od poloviny příštího roku, pokud zákon projde Parlamentem včas.

V budoucnu se očekává, že dojde k rozšíření možností zapojení do společenství, kdy bude možné integrovat až tisíc členů a rozšířit geografický rozsah působnosti. Omezení týkající se počtu členů a geografického rozsahu by měla být zrušena od července 2026, což otevře cestu pro větší a komplexnější projekty.

Aby bylo Česko na tato rozšíření připraveno, je nutné adekvátně přizpůsobit distribuční síť, aby zvládla potenciálně vyšší nápor z menších elektráren, a vybudovat Elektroenergetické datové centrum. Toto centrum zajistí přehled o tom, kdo a kolik platí za elektrinu, a jeho výstavbu zajistí provozovatelé regionálních distribučních sítí společně s provozovatelem přenosové soustavy ČEPS.

V rámci přípravy novely byla zapojena také široká veřejnost, včetně expertů z nevládních organizací, z řad distributorů a podílel se na ní samozřejmě také Energetický regulační úřad a provozovatelé přenosové soustavy ČEPS. Jak uvedl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela, cílem bylo vytvořit funkční a stabilní model pro budoucí fungování komunitní energetiky. Nicméně Unie komunitní energetiky a expertní skupina Frank Bold poukázaly na některé byrokratické problémy spojené s omezením hlasovacích práv a dělením zisku, přesto věří, že novela představuje zásadní krok vpřed.

Právnička a expertka na energetiku Laura Otýpková z Frank Bold vyjádřila názor, že i když na návrhu lze kritizovat některá ustanovení, poskytuje dobrý základ, na kterém lze stavět a který dává poslancům šanci odstranit zbývající nedostatky. Cílem je, aby energetická společenství brzy byla běžným způsobem, jak efektivněji využívat energii, šetřit a propojovat místní komunity.

Svaz moderní energetiky doporučuje, aby se sdílení energie spouštělo postupně, ve fázích, což je přístup, který úspěšně použilo například sousední Rakousko. Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky, věří, že postupná, evoluční výstavba systému komunitní energetiky je nejlepší cestou, jak zajistit, že systém bude robustní a odolný, a zároveň umožní získat cenné zkušenosti pro další rozvoj. Významným krokem by mělo být také odstranění omezení na počet členů komunity, aby samotné komunity měly větší kontrolu nad svým rozvojem a počtem členů.

Celkově tedy, i přes některé nedostatky a výzvy, je novela považována za důležitý impuls pro rozvoj komunitní energetiky v České republice, který by měl vést k efektivnějšímu, udržitelnějšímu a více integrovanému energetickému systému.

Všechna tato pravidla a připravované změny reflektují snahu o adaptivní, efektivní a udržitelný systém sdílení energie, který podporuje vznik a rozvoj energetických společenství v České republice, a zároveň reaguje na rostoucí potřebu efektivního využívání a distribuce energie.

Byť se počítá se schválením v 3. čtvrtině roku 2024, dá se tedy předpokládat, že se zákon může také zpozdit, pokud by nebyly připomínky vypořádány včas (přece jenom již schválení daného zákona má již zpoždění – původně se počítalo s tím, že vejde v platnosti již letos).