17.12.2022 Nejhledanější Fotovoltaika pro domácnosti
Do poloviny příštího roku by měla vejít v platnost první novela energetického zákona, takzvaná LEX OZE 1, která usnadní přístup k výkonnějším fotovoltaickým elektrárnám. Snad očekávanější je ale novela LEX OZE 2, která zakotví například principy energetických společenstev a aktivního zákazníka. Očekává se, že novela LEX OZE 2 vstoupí v platnost v roce 2024, a experti soudí, že se jedná o klíčový krok pro rozvoj udržitelné energetiky.
14. prosince 2022 schválila poslanecká sněmovna novelu energetického zákona nazvanou LEX OZE 1, která usnadní podmínky pro instalaci a provoz fotovoltaických elektráren. Do výkonu 50 kWp již nebude třeba vlastnit licenci vydanou Energetickým regulačním úřadem, do stejného limitu navíc nebude třeba žádat o stavební povolení, pokud instalovaná elektrárna nezasahuje do konstrukce budovy. Experti odhadují, že tato novela vstoupí v platnost ve druhém čtvrtletí příštího roku.
Vedle LEX OZE 1 se také připravuje druhá novela, která si klade za cíl nastartovat rozvoj komunitní energetiky.
LEX OZE 1 bude následovat další novela energetického zákona, LEX OZE 2. Ta se bude zabývat komunitní energetikou. Ústřední myšlenkou LEX OZE 2 je vznik energetických společenství. Členové takových společenství mezi sebou budou moci sdílet energie vyrobené ze společných elektráren.
Díky zavedení dvou EANů již energetická společenství nebudou muset přebytečně vyrobenou elektrickou energii prodávat do distribuční sítě, což je praktika, která dnes není příliš výhodná. Dodnes měli malí výrobci elektřiny svázané ruce, pokud si chtěli vybrat, komu přebytkovou elektřinu budou prodávat. Prodej veškerých přebytků totiž procházel skrze spotřební EAN, tedy ten, přes který spotřebitel nakupoval energii z distribuční sítě. Přebytky následně do sítě prodával stejnému výrobci, a to za zlomek ceny její skutečné ceny. Situaci však mění zavedení výrobního EANu pro všechny, kdo si o něj zažádají. Díky této změně si bude moci výrobce elektřiny vybrat, komu přebytečnou energii bude prodávat, aby své zisky maximalizoval. Ačkoliv rozdělení na spotřební a výrobní EAN může poskytnout lepší podmínky pro prodej elektřiny, výhodnější stále může být elektřinu sdílet.
Novela naplňuje plán Vlády ČR podporovat udržitelné zdroje energie a snížit závislost na dovážených fosilních palivech. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely je o udržitelné zdroje energie, zejména pak o fotovoltaické elektrárny, ustavičně vzrůstající zájem.
Důvodů, proč bychom měli komunitní energetiku protěžovat, je rovnou několik. Poslední rok odhalil naši závislost na fosilních palivech, jejichž cena vzrostla o stovky procent. Komunitní energetika na trhu vytvoří konkurenční prostředí, ve kterém stovky drobných výrobců energií pomohou cenu stabilizovat. Navíc se jedná o prostředek pro vytvoření nových pracovních míst, a to jak v technických odvětvích, tak i manažerských nebo architektonických.
Komunitní energetika je způsob, kterým je možné distribuovat vyrobenou elektřinu a další druhy energií. Princip spočívá v tom, že se komunita (může se jednat o sousedy, podnikatele nebo obce samotné) domluví na vybudování elektrárny využívající obnovitelné zdroje, ze které následně mohou čerpat všichni zúčastnění. Výhoda takového typu distribuce energie spočívá v lepších cenových podmínkách, než jsou běžně dostupné na trhu.
Nevyužitou energii je možné skladovat anebo prodávat zpět do distribuční sítě. Výtěžky pak mohou být využívány pro další rozvoj komunity. Další výhodou je, že vyrobenou elektřinou mohou tradiční distributoři energií vykupovat za násobně vyšší cenu, než je momentálně na trhu (tzv. spotu), například v případě výpadku dodávek energií. V takovém případě se jednak zajistí vyšší stabilita sítě, jednak výrobce energií získá vyšší výdělek z prodeje elektřiny.
Další důležitou položkou novely LEX OZE 2 je zavedení principu aktivního zákazníka. Aktivním zákazníkem je především majitel vícera nemovitostí, který si na jedné z nich umístí obnovitelný zdroj energie. Elektřinu zde vyprodukovanou bude moci využívat i v jiné nemovitosti. V místním kontextu, kdy není neobvyklé mít byt ve městě a chalupu na venkově, se tak může jednat o lákadlo pro rozšíření fotovoltaických elektráren a posílení energetické soběstačnosti České republiky.
Povinností energetických společenství a aktivních zákazníků bude pořízení chytrých elektroměrů, které jsou schopné průběhového měření, tedy určení objemu vyrobené a odebrané energie.
Projednávaná novela představuje způsob pro města a obce, jak zatočit se zdražováním energií a zvýšit svou energetickou soběstačnost. Navýšení povoleného výkonu na provoz fotovoltaických elektráren bez licence navíc jde s touto skutečností ruku v ruce. 50 kWp je totiž výkon, který pohodlně dokáže energií zásobovat například bytový dům nebo menší kancelářské budovy.
Možnost založit energetická společenství dále přináší další způsob, jak na výrobě elektřiny pomocí solárních panelů vydělat. Doposud nebylo možné vybrat, s kým přebytečnou elektřinu sdílet, a přebytky odtékaly do distribuční sítě za cenu, která byla výrazně menší než spotová cena. Ukotvení energetických společenství do zákona dává majitelům fotovoltaických elektráren možnost si zvolit, kdo dále bude moci využívat takto generovanou energii, a může si také stanovit takovou cenovou hladinu, se kterou budou obě strany spokojené.
Praktické uplatnění je pak výhodné pro obě strany – jak majitele fotovoltaické elektrárny, tak uživatele elektrické energie. To si můžeme rozvést na vcelku běžném příkladu. Zatímco přes den doma není nikdo, kdo by využíval fotovoltaickými panely vyráběnou elektřinu, v okolí se mohou nacházet zařízení – například školy, kanceláře nebo továrny – které mohou takovou přebytečnou elektřinu odkoupit. Zatímco majitel elektrárny od těchto subjektů získá více peněz, než by získal z prodeje elektřiny velkému distributorovi, zásobované subjekty za využití této energie mohou zaplatit méně, než by zaplatili od dodavatele z distribuční sítě. Vše samozřejmě záleží na majitelem stanovené cenové hladině.
Experti přesto upozorňují na možná rizika. Zástupci Unie komunitní energetiky totiž upozorňují na skutečnost, že se členům energetických společenstev může členství prodražit, a to díky právu obchodníků s elektřinou jednostranně změnit podmínky smlouvy. Zákon ovšem stále nebyl na půdě sněmovny dostatečně projednáván, a je možné, že se dočkáme změn, které povedou k ochraně zákazníků.
Chystaný zákon nepřinese pozitiva jen pro komunity a výrobce elektřiny. Zákonodárci a odborníci se shodují, že novela zákona je klíčová i pro samotnou distribuční síť. Očekává se, že novela zvýší zájem o instalaci udržitelných zdrojů energie, a vygenerované přebytky, které odputují do sítě, pomohou zvýšit její stabilitu.
Mnoho lidí, kteří instalaci fotovoltaických panelů zvažují, často odrazuje skutečnost, že pořízení elektrárny není levnou záležitostí. České i evropské instituce nicméně zelenou energetiku podporují do velké míry i finančními dotacemi. Evropské fondy mají pro komunitní energetiku vyhrazené desítky miliard korun, a Ministerstvo průmyslu a obchodu také navýšilo rozpočet pro zelené energie z původních 4 miliard na 9 miliard.
Můžeme doufat, že i místní banky se inspirují v zahraničí, kde je běžnou praxí, že tamní banky poskytují výhodnější úvěry při záměru vystavět obnovitelný zdroj energie. Ačkoliv takový plán žádná z místních bank zatím neohlásila, dá se optimisticky očekávat, že před schválením novely LEX OZE 2 banky této příležitosti využití.
To, co mnozí označovali zákonem roku, se letos schválit nepodařilo. Vyhlídky jsou přesto optimistické. Komunitní energetiku podporují zákonodárci z celého politického spektra, a odborníci věří, že nová legislativa vejde v platnost začátkem roku 2024.
Pokud novela zahrnující zjednodušení byrokratických úkonů a zvýšení limitů pro bezlicenční provoz udržitelných zdrojů energie skutečně vstoupí v platnost ve druhém čtvrtletí roku 2023, otevře se příhodná možnost připravit se na vstup do energetických společenstev. Ministerstvo průmyslu a obchodu si od komunitní energetiky slibuje mnohé – to mimo jiné dokazuje například skutečnost, že na dotace pro fotovoltaické elektrárny vyčlenilo 9 miliard korun.