Nejvyšší správní soud (NSS) učinil důležitý verdikt, který může mít dalekosáhlé důsledky pro budoucí instalace fotovoltaických elektráren v památkových zónách. V případu sporu mezi plzeňskými památkáři a investorem, který chtěl instalovat solární panely na střeše domu v památkové zóně, NSS rozhodl, že památkáři musí brát v úvahu i další veřejné zájmy, mezi které patří výroba energie z obnovitelných zdrojů.

Rozhodnutí s širším dosahem

Spor, který začal na plzeňském magistrátu, odhalil dlouho přehlížený konflikt mezi zájmy odboru památkové péče a potřebou přechodu k udržitelným zdrojům energie.

Celý případ se týkal rodinného domu v památkové zóně na okraji Plzně. Investor se obrátil na magistrát s žádostí o povolení instalace fotovoltaických panelů, které by mu umožnily snížit závislost na tradičních zdrojích energie. Památkáři však žádost zamítli a tvrdili, že projekt není slučitelný s ochranou vesnické památkové zóny a odmítli povolit instalaci 14 fotovoltaických panelů s tím, že by se tím narušil charakter památkové zóny.

Investor se ale svého záměru nevzdal a argumentoval tím, že jeho projekt zapadá do globálních snah o ochranu životního prostředí a přechod k obnovitelné energii a že solární panely přispívají k ochraně klimatu, což je zájem, který přesahuje hranice jeho nemovitosti.

Plzeňský krajský soud tento případ postoupil Nejvyššímu správnímu soudu, který rozhodl, že veřejný zájem na výrobě energie z obnovitelných zdrojů nemůže být ignorován.

„Památkáři musí vnímat a poměřovat v kontextu jiných právem hájených hodnot, přičemž zájem na výrobě energie z obnovitelných zdrojů a tím realizovaná vyšší míra ochrany životního prostředí jedním z takových veřejných zájmů je,“ konstatoval Senát NSS v čele s předsedou Michalem Bobkem.

Jak se k tomu stavěli památkáři?

Památkáři tvrdili, že instalace solárních panelů na střechu by byla především v soukromém zájmu investora, nikoli ve veřejném zájmu. Tuto argumentaci soud odmítl. Zdůraznil, že ochrana klimatu a přechod k obnovitelným zdrojům jsou součástí širšího veřejného zájmu a nemohou být považovány pouze za individuální záležitost.

Soudní verdikt tak vytváří precedens, kdy bude třeba posuzovat konflikty zájmů nejen v rámci památkové ochrany, ale i v kontextu klimatické krize a energetické udržitelnosti.

Rozhodnutí NSS je průlomové v tom, že nastavuje nová pravidla pro rozhodování památkářů. Úředníci budou muset nově zohlednit, zda instalace obnovitelných zdrojů energie nenarušuje památkovou hodnotu jen minimálně, zatímco její přínos pro životní prostředí je daleko větší.

Památkáři tak nejspíše do budoucna budou muset opustit dosavadní praxi, kdy fotovoltaiku v památkových zónách automaticky často zamítali jako nevhodnou. Nyní se budou muset zabývat celkovým kontextem, včetně stavu památkové zóny a technologických možností, které minimalizují vizuální dopady solárních panelů.

Již nyní lze například volbou technologií zajistit, aby solární elektrárna rušila okolní prostředí co nejméně a nový prvek tak lépe esteticky zapadnul a nerušil ráz okolní krajiny. Moderní panely a konstrukce jsou navrženy tak, aby esteticky zapadly do okolní architektury, a mnohdy je možné je instalovat tak, že nejsou z veřejného prostoru téměr viditelné nebo jsou k nerozeznání od běžné střešní konstrukce či krytiny. Stejně tak lze pro nemovitosti v památkové zóně navrhnout jiné vedení kabelů a zvolit barvy a materiály, které splynou s prostředím.

Tyto kroky umožňují minimalizovat jakýkoli negativní dopad na okolí a zároveň zachovat vysokou efektivitu systému a v neposlední řadě, jak dokazují také naše zkušenosti – jsou akceptovatelné i pro památkáře.

Budoucnost solární energie v památkových zónách

Rozsudek otevírá dveře k větší míře instalací fotovoltaických elektráren i v chráněných oblastech. Majitelé nemovitostí v památkových zónách mohou nyní počítat s tím, že jejich žádosti o fotovoltaiku budou konečně posuzovány individuálně a hlavně komplexněji, než tomu bylo doposud s ohledem na širší veřejné zájmy. To však neznamená, že by památkáři měli zcela ustoupit – stále bude třeba dbát na estetické začlenění panelů a na jejich vhodné umístění, aby nerušily ráz okolní krajiny.

Ale rozhodnutí NSS nyní také skutečně potvrzuje, že stát má zájem na ochraně klimatu a jeho ochrana se tak díky tomuto rozsudku stává neoddělitelnou součástí veřejných politik a zasahuje i do oblastí, kde dříve dominovaly čistě jiné priority. Tento verdikt může inspirovat další podobné případy a pomoci vytvořit rovnováhu mezi ochranou kulturního dědictví a přechodem na solární energii a k dalším udržitelným zdrojům obnovitelné energie.