08.09.2025 Nejhledanější Bytové domy a SVJ
Bateriové úložiště se dnes stává nepostradatelným prvkem moderní energetiky. Kdo má na střeše solární panely, ten ví, že skutečný přínos začíná teprve ve chvíli, kdy je vyrobenou elektřinu možné ukládat a využívat podle vlastní potřeby.
Baterie ale nejsou jen o uložení elektřiny na později – umožňují i aktivní obchodování s elektřinou.
Nabíjet je lze v době, kdy jsou ceny nízké, a vybíjet tehdy, kdy je elektřina na trhu nejdražší.
Otázka ovšem zní – jak správně započítat samotnou cenu baterie?
Řešením je amortizace – tedy metoda, která umožňuje rozpočítat vysokou pořizovací cenu baterie na jednotlivé cykly jejího nabití a vybití. Díky tomu nezůstává cena skrytá v jedné velké částce, ale promění se v jasně měřitelný údaj, který ukazuje, kolik stojí každý kilowatthod uložené a znovu využité energie.
Tento přístup vám umožní lépe porovnávat různé bateriové systémy mezi sebou, posoudit na první dobrou jejich ekonomickou návratnost a rozhodnout se, zda se vyplatí baterii více cyklovat, nebo ji raději šetřit. Na druhou stranu počet cyklů a cena baterie představují jen jedny z mnoha parametrů, které jsou sice důležité, ale rozhodně vám neříkají vše o parametrech a vhodnosti baterie pro vaše užití.
Stejně tak vám hodnoty z produktového listu neřeknou, jak se bude chovat baterie v reálném provozu.
Na jaké další parametry byste se tedy měli zaměřit?
Podívejte se i na doporučený rozsah skladovacích a provozních teplot, který výrobce vždy uvádí v produktovém listu baterie a porovnejte te je s podmínkami v technické místnosti, kde hodláte baterie skladovat.
Tyto hodnoty nejsou jen orientační – jasně určují, při jakých podmínkách se baterie chová stabilně a kdy naopak dochází k rychlejší degradaci článků. Pokud je baterie dlouhodobě vystavena vysokým teplotám, urychluje se chemické stárnutí a kapacita klesá rychleji. Naopak při skladování v mrazu roste vnitřní odpor a baterie pak podává nižší výkon a účinnost. I když krátkodobý pokles výkonu nemusí mít zásadní dlouhodobý dopad, opakované vystavování extrémům životnost baterie významně zkracuje.
Proto v praxi nezáleží jen na číslech v datasheetu, ale i na tom, kde a jak baterii skutečně umístíte – neprospívá jí ani přímé slunce v létě, ani vlhké a neizolované prostory v zimě.
Důležitější než samotný počet cyklů uvedený v produktovém listu je ovšem také bezpečnost samotné baterie – tedy její konstrukce (například nehořlavý materiál) a vestavěné ochrany proti přehřátí, zkratu či požáru.
V Energosolaru máme díky dlouholetým zkušenostem jasný přehled o tom, které solární baterie mají v praxi nejlepší parametry a dlouhodobě fungují spolehlivě. Neřídíme se jen tím, co uvádí produktové výrobců, ale vycházíme z vlastního testování a reálných dat z provozu stovek solárních instalací. Díky tomu víme, které modely baterií splolehlivě obstojí i po několika letech provozu a ktere vykazují nestandardní chování, častější reklamace nebo je u nich znatelný rychlejší pokles kapacity.
Stejně zásadní je i to, zda je baterie kompatibilní s vaším střídačem, aby nedocházelo k omezenému využití kapacity baterie nebo naopak k nadměrnému cyklování a tedy zbytečnému zkracování životnosti baterie. Neméně důležité je mít přehled také o tom, jak je vyřešena kvalita a spolehlivost BMS (Battery Management System) a jak dostupná je technická podpora či servisní zázemí výrobce. Vyšší počet cyklů na papíře vám totiž nebude nic platný, pokud v případě závady budete čekat celé týdny na reakci výrobce, co máte dělat.
Na první pohled může pořizovací cena baterie působit odrazujícím dojmem.
Amortizace z ní ale dělá srozumitelný parametr, který říká, kolik vás stojí každý odebraný kilowatthod. Díky tomu lze snadno porovnat, zda se vám vyplatí baterii více cyklovat, nebo ji spíše šetřit.
V praxi se k tomuto výpočtu využívají algoritmy chytrých řídicích systémů, které rozhodují, kdy je cyklování ekonomické a kdy se nevyplatí.
Samotná stránka výpočtu je poměrně jednoduchá.
K přesnému výsledku stačí čtyři údaje:
Všechny tyto parametry obvykle najdete přímo v technickém listu výrobce nebo na stránkách specializovaných prodejců.
Ukázkový příklad:
Nejprve vypočítáme celkovou využitelnou kapacitu za životnost: 7,68 × 0,8 × 6000 = 36 864 kWh.
Poté vydělíme pořizovací cenu celkovou kapacitou: 126 000 ÷ 36 864 ≈ 3,42 Kč/kWh.
To znamená, že každý jeden kilowatthod energie, který projde touto baterií, vyjde na zhruba 3,42 Kč.
Co všechno může výpočet zkreslit?
Samotný vzorec je jednoduchý, realita však o něco složitější. Do výsledku vstupuje několik dalších faktorů, které je dobré mít na paměti:

Každý majitel baterie si musí nastavit vlastní strategii.
Někdo zvolí konzervativní přístup a raději baterii šetří, aby vydržela co nejdéle. Jiný se rozhodne využít maximum cyklů s vědomím, že za několik let pořídí novější a výkonnější model, který už bude stát méně a nabídne lepší parametry.
Jedno je ale jisté – peníze vložené do baterie nejsou vyhozené. Správně nastavené využívání úložiště znamená stabilní úspory, větší energetickou soběstačnost a možnost aktivně reagovat na výkyvy na trhu s elektřinou.
Baterie se tak nestává jen pasivním spotřebičem vašich peněz, ale klíčovým nástrojem, který vám pomůže mít vlastní energii pod kontrolou a zároveň z ní dokázat vytěžit maximum.




