V situaci, kdy solární elektrárna vyrábí více elektřiny, než kolik dokáže domácnost spotřebovat, dochází k tzv. přetokům do sítě. Přebytečně vyrobená elektrická energie v takovém případě odchází do distribuční sítě a může být i zpeněžena.

Přetoky nastávají zejména v situacích, kdy třeba elektrárna vyrobí více elektřiny, než zvládne daná domácnost běžně spotřebovat (a nebo když spotřeba domácnosti výrazně poklesne – třeba v letních měsících, protože není třeba využívat elektřinu na vytápění nemovitosti jako v zimních měsících). Když vám během dne fotovoltaický systém vygeneruje elektřinu, ta je poté ve formě stejnosměrného proudu zaslána do vašeho střídače. Střídač překonvertuje vyrobený proud na střídavý a následně je využit k napájení vašich elektrických spotřebičů v domácnosti, případně zbylá elektřina je využita k akumulaci nadbytečné energie do vody nebo k uložení do solárních baterií pro pozdější použití například ve večerních hodinách, kdy naopak spotřeba narůstá.

Dejme tomu, že vaše fotovoltaická elektrárna má výkon 6 kWh a běžně tuto energii zvládnete využít k okamžité spotřebě. Tuto nadbytečně vyrobenou elektřinu standardně využíváte na ohřev vody ve vašem bojleru, abyste vyrobenou energii alespoň nějak smysluplně využili (voda vám v boileru vydrží teplá až 24 hodin a můžete ji využít třeba pak večer na sprchování). Zbylou energii pak využijete k nabití solárních baterií. Na to vše spotřebujete třeba 4 kWh.

Jakmile však nastane situace, že vyrobíte místo 6 kWh více energie (například 8 kWh), dojde nejdříve k plnému nabití baterií jsou a ohřátí vody v bojleru na maximum a následně je třeba zbývající energie ve vyší 2 kWh nějak využít. V takovém případě elektřina přetéká zpět do distribuční sítě, kdy je pak využita na spotřebu třeba v jiném sousedním domě (pokud nemáte elektrárnu v tzv. ostrovním režimu, kdy je naopak FVE od distribuční sítě odpojena a máte tak v podstatě uzavřený okruh a elektřinu nikam do sítě nedodáváte a ani neodebíráte).

Dochází k tomu zejména v létě, kdy FVE vyrobí nejvíce elektřiny, a vy jí zároveň většinou spotřebujete výrazně méně než třeba v zimě, o víkendech nebo o svátcích.

Jak lze vydělávat na prodeji nadbytečné elektřiny?

Na úvod je třeba si říci, že prodejní cena přebytečné elektrické energie zpravidla bývá výrazně nižší, než je nákupní cena elektřiny z distribuční sítě. Od roku 2023 se nicméně zákony změní tak, aby prodej přebytečné energie byl pro výrobce výhodnější. V platnost totiž vstoupí povinnost distributorů energie vydat výrobní EAN pro každého, kdo si o něj zažádá.

V současnosti má každé odběrné místo spotřební EAN, tedy kód sloužící k identifikaci odběrného místa. Výrobní EAN je pak kód, který slouží k dodávkám elektřiny do distribuční sítě. Toto rozdělení v praxi znamená to, že spotřebitel může přes spotřební EAN odebírat elektřinu od distributora, který nabízí nejnižší cenu, a přes výrobní EAN prodávat elektřinu tomu, kdo pro odkup přebytečné energie nabízí nejlepší podmínky.

Je však nutné mít na paměti, že zisky z prodeje elektřiny je nutné danit, pokud roční příjem přesáhne částku 50 000 Kč. V takovém případě se výrobce energií stává podnikatelem v energetice, a jako takový musí disponovat živnostenským listem a licencí Energetického regulačního úřadu.

S nadbytečnou elektřinou z fotovoltaiky můžete naložit těmito způsoby:

1. Odevzdávat ji zadarmo do distribuční sítě – pokud nemáte se společností, která obchoduje s elektřinou, uzavřenou smlouvu o výkupu nadbytečné energie, přebytky přetékají do sítě zadarmo (respektive úplně zadarmo to pro vás být nemusí – za nenahlášené přetoky můžete docela draze zaplatit). Zde však je proto třeba zdůraznit, že pokud nemáte uzavřenou smlouvu bude se vás týkat nejspíše také pokuta, kterou mají jednotlivé distribuční společnosti zahrnuty pro tyto případy ve smlouvách. Pokutu za přetoky najdete ve smlouvě pod názvem “Cena za překročení rezervovaného výkonu”. Cena za překročení rezervovaného výkonu se bude u každé distribuční společnosti lišit. Cena za tuto “pokutu” se může pohybovat u domácností klidně kolem 1 600 – 2 500 Kč/kW/měsíc. Je třeba proto opravdu nutné si dobře pročíst a nastavit smlouvu tak, abyste ještě za přebytečný výkon zbytečně nedopláceli. Zjistěte si také, jaká je maximální výše přetoků, které můžete do sítě poslat bez pokuty. Proč to tak je, že za přetoky ještě platíte? Cena za překročení rezervovaného výkonu slouží jako účinný nástroj pro udržení rovnováhy a stability elektrické sítě. Pod tím si představte něco jako dvě mističky vah, které když se moc převáží na jednu stranu, tak je musíte okamžitě vykompenzovat stejně těžkým závažím na straně druhé. Aby obě misky vah byly neustále v rovnováze. Pokud se jedna z mističek příliš vychýlí, váha se vám převrhne (spadne celá elektrická síť). Důvodem pro zavedení pokut za přetoky je několik faktorů:
   • Zajištění stability sítě – elektrická síť musí být neustále vyvažována, aby byla zajištěna stabilita napětí a její frekvence. Pokud výroba elektřiny převyšuje spotřebu, může dojít k nestabilitě, která může poškodit zařízení nebo způsobit výpadky / přetížení sítě. V takovém případě právě dochází k obchodování se spotovými cenami, aby se tyto nerovnováhy mohly rychle odbourat a k přetížení sítě nedošlo. 
   • Plánování a řízení výkonu – distribuční a přenosové společnosti musí plánovat a řídit výkon v síti. Pokud producenti energie dodávají více elektřiny (například skrze právě solární elektrárny), než bylo původně dohodnuto, může to způsobit komplikace v řízení a plánování energie.
   • Ochrana infrastruktury – přetoky mohou vést k přetížení sítě, což může způsobit poškození nebo opotřebení infrastruktury, jako jsou transformátory, rozvodny a kabely.
   • Ekonomické důvody – pokuty za přetoky pomáhají zavést ekonomický stimul pro výrobce energie, aby efektivně řídili svou produkci a minimalizovali nepotřebné přetoky do sítě. Tím se zajišťuje, že výroba energie je v souladu s poptávkou a zdroji, a zároveň se snižuje potřeba investovat do další infrastruktury pro řešení přetoků.
2. Prodej přetoků za spotovou cenu na burze – některé energetické společnosti ve svých výkupních cenách zohledňují také aktuální (tzv. spotové) ceny elektřiny na energetických burzách. To znamená, že umožňují prodej přebytečné energie za tyto v čase rychle proměnlivé ceny, které se liší v závislosti na aktuální nabídce a poptávce (přebytku nebo nedostatku elektřiny pro vybalancování elektrické soustavy).V takovém případě můžete nejen prodávat přebytečnou energii za burzovní spotové ceny, ale také energii nakupovat podle aktuálních potřeb vaší domácnosti nebo podniku. A díky dvěma EANům navíc již tak nemusíte činit jen skrze jednoho distributora, ale můžete si vybrat další firmu, u které budete elektřinu nakupovat a jinou, u které budete moci elektřinu nejvýhodněji prodávat. Tento způsob obchodování s energií může být výhodný v situacích, kdy se ceny na trhu rypidně mění a nabízejí příležitosti pro efektivnější nákup či prodej energie. Využívají jej také například průmyslové podniky, kterým to umožní vykrýt stabilně vysokou (a drahou spotřebu) v některých dnech.
3. Prodej přebytků za fixní částky – další možností je uzavřít smlouvu se společností, která vykupuje přebytky elektřiny za předem stanovenou cenu. Výhodou je, že přesně víte, kolik dostanete dlouhodobě, nevýhodou jsou pak velice nízké ceny výkupu. Zpravidla se u výkupu dostanete na jednu čtvrtinu, až jednu polovinu ceny, za kterou elektřinu nakupujete (liší se to však opět dle společnosti, se kterou máte dojednanou smlouvu a rozdíly jsou často opravdu enormní).
4. Využítí pro virtuální baterie – v tomto případě váš elektroměr změří hodnotu přetoků odevzdaných do sítě. Když budete někdy později potřebovat elektřinu od svého dodavatele, dostanete ji až do výše předchozích přetoků za zvýhodněnou cenu. Záměrně nepíšeme zadarmo, protože s provozem virtuální baterie souvisí určité poplatky.
5. Prodávat veškerou elektřinu (nejen nadprodukci / přetoky) – domácnosti jsou běžně považovány za tzv. mikrozdroje, kde se počítá, že vyrobenou elektřinu chtějí hlavně využít ke vlastní spotřebě a není třeba k jejich provozu žádné speciální licence od Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Pokud však je elektřina prodávána za účelem zisku, tak tento typ systému se často označuje jako komerční fotovoltaický systém, průmyslový fotovoltaický systém nebo velký solární energetický projekt. Všechnu elektřinu pak jako komerční subjekt prodáváte distributorovi za smluvní cenu a vztahují se na tyto FVE trochu jiná pravidla. V některých případech se vám tento přístup opravdu může vyplatit, ale návratnost je poměrně dlouhá. Navíc to vyžaduje FVE s velkým výkonem, a tím pádem i vysoké počáteční náklady. Minimální výkon pro komerční nebo průmyslový FVE systém závisí na různých faktorech, jako jsou podnikatelské cíle daného subjektu, který tuto komerční vysokokapacitní elektrárnu buduje. Dále na dostupnosti a velikosti prostoru pro instalaci, energetických potřebách firem, které elektřinu budou vykupovat. Nelze zapomenout také na náklady na instalaci a údržbu, ze které se pak odvíjí celková ekonomická návratnost projektu. Běžně se komerční systémy pohybují v rozmezí desítek kilowattů (kW) až několika megawattů (MW) výkonu.

Nepovolené přetoky elektřiny do distribuční sítě – co to znamená a jaké hrozí následky?

Pokud domácnost s fotovoltaickou elektrárnou (FVE) vyrábí více elektřiny, než sama aktuálně spotřebuje, může tento přebytek energie směřovat ven ze systému – tedy přetéct do veřejné distribuční sítě. Aby bylo možné tyto přetoky legálně a správně evidovat, je nutné mít uzavřenou smlouvu o výkupu elektřiny s obchodníkem, který zároveň zajistí příslušnou administrativu s Operátorem trhu (OTE). Pokud tato smlouva neexistuje, přetoky jsou považovány za neoprávněnou dodávku.

Co se technicky děje?

V momentě, kdy FVE vyrobí více energie, než domácnost spotřebuje, elektrony přirozeně směřují do sítě, protože se nemají kam jinam uložit. Distribuční síť tuto elektřinu přijme, ale:

• nemá k tomu uzavřený obchodní vztah – tj. neví, od koho přesně elektřina pochází;
• chybí smluvní krytí – tzn. chybí povolení od příslušného obchodníka či subjektu zúčtování;
• není jasné, kdo za elektřinu odpovídá – tedy kdo ji „nahlásil“ v tzv. diagramu výroby.

Jaké z toho plynou důsledky?

1. Záporné technické saldo – systém eviduje tyto přetoky jako „černé dodávky“ a obchodník nemá jak je zúčtovat.
2. Vznik odchylky – rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou vyvolá odchylku, za kterou musí někdo zaplatit.
3. Možné sankce a penalizace – některé firmy tolerují limity, jiné účtují pokuty již při malých přetocích.
4. Problém s dotacemi a komunitní energetikou – bez smluvního výkupu nelze doložit výrobu pro NZÚ ani zapojit domácnost do agregace.

Neoprávněné přetoky elektřiny do sítě – pokuty a výpočty pro rok 2025

Od 1. července 2025 vstupují v České republice v platnost nová pravidla pro provoz fotovoltaických elektráren (FVE). Majitelé FVE, kteří dodávají elektřinu do distribuční sítě bez uzavřené smlouvy o výkupu a bez zajištěné odpovědnosti za odchylku, se vystavují riziku finančních sankcí. Tyto sankce mohou dosahovat až několika set korun měsíčně.

Výše sankcí

• Náhrada za neoprávněnou dodávku – výše sankce za neoprávněné dodávky do sítě činí 1 142,81 Kč za každou dodanou megawatthodinu (MWh).
• Poplatek za překročení rezervovaného výkonu – vztahuje se na maximální čtvrthodinový výkon dodaný do sítě, který překročí sjednaný rezervovaný výkon. Cena za překročení se odvíjí od aktuálního cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a liší se podle napěťové hladiny (NN, VN, VVN). Například u nízkého napětí se účtuje např. 100 Kč/kW překročení/měsíc.

Příklad výpočtu sankcí

Pokud FVE neoprávněně dodá do sítě 0,05 MWh (50 kWh) za měsíc a zároveň překročí rezervovaný výkon o 0,5 kW během jednoho čtvrthodinového intervalu, pokuta by se vypočítala následovně:

• 0,05 MWh × 1 142,81 Kč/MWh = 57,14 Kč
• 0,5 kW ×100 Kč/kW = 50 Kč

Celková pokuta: 57,14 Kč + 50 Kč = 107,14 Kč

Tyto sankce se mohou kumulovat a v případě opakovaných nebo dlouhodobých neoprávněných dodávek mohou dosáhnout vyšších částek. Navíc, pokud provozovatel FVE nezajistí odpovědnost za odchylku, může být jeho výroba považována za neoprávněnou, což může vést k dalším právním a finančním důsledkům.

Jak předejít pokutám a neoprávněným přetokům z FVE do sítě

• Získejte výrobní EAN kód – každá výrobna musí mít svůj EAN identifikátor, který slouží k evidenci výroby elektřiny. O tento kód žádáte u svého distributora.
• Uzavřete smlouvu o výkupu přebytků s obchodníkem s odpovědností za odchylku – přetoky do sítě bez této smlouvy mohou být považovány za neoprávněnou dodávku a mohou být sankcionovány. Obchodník zajistí výkup a přebírá zákonnou odpovědnost za odchylku.
• Zkontrolujte, že máte správný typ elektroměru – zkontrolujte, že máte správný typ elektroměru – pokud chcete přesně evidovat přetoky nebo sdílet elektřinu, je potřeba mít průběhový (chytrý) elektroměr, který zaznamenává výrobu i spotřebu v 15minutových intervalech. Bez něj nelze přetoky detailně měřit ani je započítat při sdílení či agregaci. Pro běžný provoz FVE však průběhový elektroměr zatím není plošně vyžadován a mnoho domácností funguje i s klasickým dvousměrným elektroměrem. Přetoky tak mohou být sice technicky přítomné, ale nejsou vyúčtovány s přesností po čtvrthodinách. Instalaci chytrého elektroměru zajišťuje bezplatně váš distributor elektřiny (např. ČEZ Distribuce, EG.D nebo PREdistribuce). Výměny probíhají postupně – prioritně u domácností se spotřebou nad 6 MWh ročně nebo tam, kde je o chytrý elektroměr požádáno například kvůli sdílení elektřiny. Celoplošné zavedení průběhového měření má být dokončeno do roku 2027.
• Správně nakonfigurujte řízení výkonu (zejména při použití baterií) – řízení výkonu pomocí EMS nebo hybridního střídače musí zajistit, že nedochází k nechtěným přetokům (např. při plně nabité baterii a nízké spotřebě).
• Zaregistrujte FVE jako výrobnu elektřiny u OTE a ERÚ (pokud výkon přesáhne 50 kWp) – pokud má vaše fotovoltaická elektrárna výkon nad 50 kWp, je nutné získat licenci od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a registrovat výrobnu také u Operátora trhu (OTE). U FVE do 50 kWp, které slouží pro vlastní spotřebu a nejsou provozovány za účelem podnikání, licence ani registrace u OTE není vyžadována. Pravidla vycházejí ze zákona č. 458/2000 Sb., ve znění novely z roku 2024 (tzv. Lex OZE II).
• Pravidelně sledujte výrobu a spotřebu – abyste předešli překvapením a případným odchylkám, mějte přehled o tom, kdy vaše FVE dodává elektřinu do sítě a kolik.

Dodržováním těchto kroků se vyhnete možným sankcím a zajistíte, že vaše FVE bude v souladu s platnou legislativou.