Po internetu se mezi laiky šíří mnohé různé fámy, že na hašení FVE neexistují žádné předem dané postupy a předpisy a hasiči tak vlastně ani neví, jak domy s fotovoltaikou hasit. Nebo, že pokud dojde k požáru ve fotovoltaické elektrárně, hasiči ji nebudou hasit kvůli proudu, který v ní proudí. Obě tato tvrzení jsou však nepravdivá.

Hasičský záchranný sbor České republiky disponuje už roky dokumentem s názvem Bojový řád jednotek požární ochrany, který se věnuje taktickým postupům při zásahu u požárů fotovoltaických elektráren. Tento metodický list má číslo 48 P byl vydán již v roce 2017. Pod tímto odkazem najdete celý tento dokument popisující, jak mají hasiči postupovat při požáru FVE. K tomu všemu ještě existují také metodické pokyny a doporučení, které vydávají jednotlivé části hasičského sboru. Zde najdete kupříkladu článek na toto téma ze od HSCR ze Středočeského kraje.

Při hašení fotovoltaické elektrárny je důležité umět ji včas vypnout

V metodickém listu najdete kompletní postup, který se týká hašení tohoto typu zařízení. Je třeba si uvědomit, že se jedná o elektrické zařízení, které je neustále pod napětím. Pokud svítí slunce na polovodičové panely, nelze je jednoduše jen tak vypnout.

Hasiči se zaměřují na zajištění odpojení fotovoltaické elektrárny od vnější elektrické sítě, odpojení sběrného kabelu od měniče a odpojení či minimalizaci připojených částí fotovoltaických panelů. Hasiči samozřejmě nemohou používat vodu k hašení elektrických zařízení, musí počkat na speciální jednotku, která je vybavena prostředky pro hašení pěnou. Všechny jednotky jsou připraveny k hašení elektrických zařízení s napětím do 400 V.

Informace o použitém systému by měla být proto označena v rozvodné skříni.

A jak je to s údajným nehašením v případě, že je budovat osazena fotovoltaikou?

Samotný hasební plán stanovuje povinný postup při hašení. Není tedy pravda, že by hasiči nevěděli, jak postupovat. Naopak, jsou na to školeni a mají potřebné vybavení k hašení FVE. Stejně tak není pravda, že by vaši nemovitost hasiči odmítli hasit jenom proto, že máte na střeše fotovoltaiku.

Existuje ale možnost, ke které může velitel zásahu přistoupit, když jednotka zasahuje při hasebních pracích s nemožností odpojení elektrické energie nad 400 V.

V takovém případě je možno v odůvodněných případech uplatnit oprávnění velitele zásahu dle právního předpisu – viz citace dále: „Velitel zásahu je oprávněn na nezbytnou dobu záchranu osob, zvířat nebo majetku přerušit v případě, kdy již nelze, ani přes vynaložení všech dostupných sil a prostředků, osoby, zvířata nebo majetek zachránit anebo pokračování v zásahu by bezprostředně ohrožovalo život zasahujících hasičů.”

Tento bod tedy může nastat při jakémkoliv rozsáhlém požáru při zásahu hasičů a netýká se to tak jen fotovoltaiky, jak si mnozí laici myslí.

Proto, pokud vidíte při požáru postávat hasiče kolem, není to kvůli tomu, že by nechtěli pracovat nebo zasahovat při požáru, ale protože je další hašení příliš nebezpečné nebo není při stávajících podmínkách dohašení možné se současnými dostupnými prostředky v daném místě a čase a nedává smysl tak dále plýtvat materiálem a silami zásahové jednotky hasičů.

Mezi největší komplikace při hašení požárů solárních panelů patří tyto důvody:

• Nemusí být v místě požáru vidět (např. kvůli umístění panelů na ploché střeše apod.).
• Hasivo nelze vždy aplikovat na celou plochu požáru.
• Střechy budov jsou často více zatížené a při požáru hrozí riziko zřícení střechy nebo budovy.
• Na střeše jsou použity různé typy solárních panelů.
• V místě instalace elektrárny často chybí nebo je nedostatečná ochrana proti šíření požáru dále na jiné objekty.
• Hašení je možné pouze z výškové techniky, protože žebříky se nesmí dostat do kontaktu se střechou.

Důvodů je samozřejmě více, ale jak vidíte, tak by je šlo v podstatě až na pár výjimek aplikovat i na hašení jakékoliv jiné nemovitosti bez solárních panelů.

Požár solárních panelů a jejich hašení má svá specifika. Nelze je hasit vodou ani pěnou, protože obojí je vodivé. Hasiči proto nemohou střechu hasit standardním způsobem, protože jde o zařízení vyrábějící elektrický proud. K likvidaci požáru fotovoltaiky tak hasiči přistupují jako k hašení zařízení pod proudem/elektrozařízení.

Hasiči jsou na tyto situace proškoleni a přesně vědí, jak hasit domy s fotovoltaickou elektrárnou – jen je třeba jim při případném požáru nahlásit, že máte fotovoltaiku.

I proto je nutné, než si pořídíte fotovoltaickou elektrárnu, mít k tomuto účelu zpracovanou dokumentaci požární ochrany – požárně bezpečnostní řešení stavby a samozřejmě i projektovou dokumentaci a vědět jak fotovoltaiku rychle v případě potřeby odpojit. Taky je dobré nezapomínat na to, že pokud bude fotovoltaika na střeše budovy, může se stát, že bude potřeba aktualizovat začlenění provozovaných činností a vznikne povinnost zpracovat dokumentaci zdolávání požárů, která musí být schválena Hasičským záchranným sborem.

Co je nejčastější příčinou požáru u fotovoltaiky?

Co se týče možností vzniku požáru ve fotovoltaické elektrárně, nejproblematičtějšími částmi jsou spojky kabelů jednotlivých panelů. Ty jsou vystaveny vysokým teplotám a mohou degradovat, a proto výrobci doporučují pravidelnou výměnu těchto spojek.

Další chybou může být neodborná montáž, kdy na vině může být byť lidská chyba při neodborné instalaci, poškození komponent, nedostatečné odizolování kabelových přípojů, nedostatečným utažením svorkovnic a šroubových spojů, proto je důležité vždy zkontrolovat také správné zacvaknutí spojek.

Majitel by měl proto vždy nechat pravidelně zkontrolovat celou elektrárnu odborníkem, který ověří správnost připojení po instalaci. Často se stává u různých instalací FVE svépomocí, které často jsou instalovány “na černo”, že je vše uděláno na dobré slovo a k žádné důkladné kontrole nedochází, byť vám to může ochránit majetek za miliony.

Při jakémkoliv náznaku nesprávné funkce elektrárnu okamžitě odstavte z provozu a nechte ji prohlédnout instalační nebo servisní firmou. Protože vždy je lepší myslet na prevenci a pořád je lepší být více opatrný a snažit se předejít případným požárům od poškozené fotovoltaické elektrárny než pak řešit následky.

Když provedete kontrolu FVE ideálně každý rok, tak výrazně eliminujete riziko vzniku jakéhokoliv požáru (a zároveň maximalizujete i výrobu elektřiny). Stejně tak je nutné, aby vaše elektrárna prošla klasickou revizí ihned po instalaci a revize by měla být důkladná (určitě nejde jen o to, abyste na to dostali “papír”, ale aby skutečně bylo řádně překontrolována celá elektrárna a její správné zapojení).

Další možnou příčinou může být také nevhodný návrh celého systému nebo jeho jednotlivých částí – jednoduše, pokud byly zvoleny nevhodné komponenty nebo venkovní měniče, použity nesprávné pojistky, došlo k poddimenzování kabeláže atd. Tyto problémy se opět často týkají elektráren postavených svépomocí, kdy domácí kutil bohužel na své první instalaci jednoduše neví, že dělá něco špatně. V tomto ohledu mají profesionální montážní firmy FVE velkou výhodu oproti jedincům, co provádí svou první instalaci na svém vlastním domě. Samozřejmě i montážní firma může udělat chybu, ale pokud má instalační firma standardizované postupy a procesy a schopné montážníky s elektrikáři, tak se lidské chyby v důsledku špatné instalace daří v podstatě úplně eliminovat.

A co si budeme povídat – mnohé instalace jsou oříšek i pro nás – montážní firmy, natož pak pro méně zkušeného “domácího kutila”. Je třeba si uvědomit, že fotovoltaiku instalujete na nemovitost v hodnotě několika milionů korun, proto je lepší přenechat tuto práci profesionálům (nebo se alespoň s nimi při instalaci poradit, abyste měli jistotu, že je vše dle předpisů).  Pokud se již k pořízení fotovoltaické elektrárny rozhodnete, určitě si pro její instalaci vyberte zkušenou společnost, která instalaci FVE provede dle platných předpisů, norem a projektové dokumentace. Je to ostatně důležité také v případě, že chcete pak nemovitost pojistit.

Možnou příčinou požáru u FVE mohou být pak i vnější vlivy – zejména působení atmosférických jevů, silných povětrnostních podmínek (např. silný vítr) a také poškození FVE od zvířat (překousání kabelů apod.). Opět se ale jedná opravdu o jednotky případů během několika posledních let. Bližší statistiku k těmto nejčastějším důvodům požáru u FVE najdete níže.

Jak často se vznítí FVE?

Podle posouzení požárního rizika z roku 2015 Německého ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti (BMU) problémy s fotovoltaikou nejčastěji způsobuje:

1. Chybná instalace FVE (38 %).
2. Výrobní vada komponentů (35 %).
3. Chyba v projektu FV systému (17 %).
4. Vnější vlivy prostředí (10 %).

CHYBNÁ INSTALACE FVE (38 %)

Neodborná a chybná instalace má pravděpodobně největší podíl na požárech fotovoltaických elektráren. Mezi nejčastější chyby patří:

• Neodborné zapojení napájecích kabelových DC konektorů.
• Chybné spojení izolované části kabelů s konektory.
• Špatným nebo žádným odlehčením kabelových svazků.
• Špatným dotažením svorkovnic a šroubových spojů.

VÝROBNÍ VADA KOMPONENTŮ (35 %)

Výrobní vady komponentů do fotovoltaických systémů představují pravděpodobně druhý nejčastější příčinu požárů FVE. Nejčastěji tyto vady způsobuje špatná kvalita provedení jednotlivých komponent nebo špatný výrobní postup společně s nevhodně použitými materiály u solárních panelů a měničů (DC/AC).

CHYBA V PROJEKTU FV SYSTÉMU (17 %)

Chybný nebo špatně navržený projekt fotovoltaického systému stojí za 17 % požárů FVE. Nejčastěji jsou příčinou zejména:

• Špatně zvolené pojistky (DC), měniče a svorky pro hliníkové kabely.
• Nevhodně navržená kabeláž (tzv. poddimenzování).
• Špatné umístění měniče, kdy dochází ke korozi nebo vystavení přímému slunci.

VNĚJŠÍ VLIVY PROSTŘEDÍ (10 %)

Určité riziko představují také vnější vlivy, zejména povětrnostní podmínky (např. silný vítr) nebo poškození zařízení zvěří (překousání kabelů apod.).

Celkem významnou roli při vzplanutí jakýchkoliv elektrických zařízení hraje přetížení určité komponenty nebo spoje, což způsobuje přehřívání problémové části. Čím více se zvyšuje teplota vodičů, tím více se zvyšuje elektrický odpor. Dosáhne-li teplota extrémních hodnot, může docházet k tavení izolace a okolního hořlavého materiálu, což v konečném důsledku může způsobit i požár.

Pokud jsme vás teď trochu vylekali, tak zároveň je třeba říci, že šance, že fotovoltaika jen tak sama od sebe začne hořet, je minimální a nemusíte se tak ničeho bát. Šance, že vám samovolně začne hořet, je podobná jako v případě mobilního telefonu připojeného k nabíječce (je téměř nulová).

Podle dalších statistik, které uvádí Seznam Zprávy, dojde v České republice průměrně ke 13 požárům solárních panelů. Což v porovnání, že fotovoltaiky jsou již funkční na stovkách tisíc domácností a nemovitostí, tak se jedná o velice malé číslo:

• Rok 2017 – 12 požárů
• Rok 2018 – 11 požárů
• Rok 2019 – 15 požárů
• Rok 2020 – 14 požárů (z odhadem kolem 20-30 tisíc elektráren)
• Rok 2021 – 15 požárů (ze 50,6 tisíc zapojených fotovoltaických elektráren v ČR
• Rok 2022 – 29 požárů (z cca 85,5 tisíc fotovoltaických elektráren v ČR)
• Rok 2023 – 64 požárů (ze 170 tisíc fotovoltaických elektráren v ČR)

Obecně se často medializují ojedinělé případy, přitom fotovoltaických systémů jsou u nás nainstalovány dnes již stovky tisíc a fungují zcela bezchybně. Tak jako u nového jízdního kola se může výjimečně stát, že vám upadne pedál tak se u fotovoltaiky nebo baterie se může stát, že se objeví výrobní vada.

Tato případná rizika minimalizujeme jako instalační firma důsledným dodržováním legislativy a také instalací bezpečnostních prvků a tím, že fotovoltaiku montuje jen námi proškolený personál, který na to má příslušná oprávnění, všechny potřebné zkoušky a dostatek zkušeností. Zároveň je vždy celý solární systém zkontrolován naším zkušeným revizním technikem předtím, než je uveden do provozu.

Současné moderní FVE navíc disponují jisticími a ochrannými prvky, které v případě požáru automaticky zastaví výrobu a odpojí systém od elektrické sítě. Stejně tak i moderní baterie u FVE mají spousty ochranných prvků, aby nedošlo k požáru nebo k jejich vznícení.

Riziko samovolného vznícení existuje, jak jsme již uvedli, také u střídače (byť je často dosti podceňováno právě u instalací svépomocí). Proto se nikdy neumísťuje na žádný hořlavý povrch. Na stěnu, na které je připevněn, se nejprve nainstaluje protipožární žáruvzdorná deska a až na ni se připevňuje následně střídač. Stejně tak i kabeláž musí být vedena jen po nehořlavé trase, na které není žádný hořlavý materiál.

Každá fotovoltaika musí umožňovat dnes distributorovi vzdálenou správu a v případě požáru ji tak lze vypnout na dálku. Pro tyto případy má každý distributor zřízenou krizovou linku, která musí fungovat nonstop.

Jak se postupuje při požáru FVE?

Pokud již dojde k požáru fotovoltaické elektrárny, je velkým nebezpečím a rizikem možnost úrazu elektrickým proudem. Proto je při zásahu nezbytné požadovat a zajistit odpojení FV elektrárny od vnější elektrické sítě a odpojení panelů od střídače. Je nutné se vyhýbat kontaktu s vodivými částmi střechy a panelů, nešlapat po panelech a samozřejmě se v žádném případě nedotýkat kovových konstrukcí nebo střechy, pokud jsou viditelně spojeny s nosnou konstrukcí panelů.

Pokud se v budově nachází plyn, je potřeba ho uzavřít, neboť potrubí může být poškozeno, plyn by unikal a může dojít k vytvoření výbuchu.

Dalším rizikem bývá nestejnoměrné zatížení střešní konstrukce, která se při vzniku požáru může propadnout a zamezit tím pohyb a manipulaci hasičů na střeše zachvácené požárem.

A samozřejmě pokud se FV nachází na louce, poli, v oploceném areálu apod., je zde riziko ohrožení zasahujících hasičů zvířetem – nejčastěji hlídacími psy.

Při hašení FV se používají nevodivá hasiva, např. CO2, práškové přenosné hasicí přístroje, případně se používá hašení vodou elektrických zařízení a vedení pod napětím do 400 V.

Při hašení je důležité zabránit šíření požáru mimo již zasaženou oblast – jedná-li se o střechu, tak je potřeba nosnou konstrukci ochlazovat zespodu, aby nedošlo k jejímu zřícení, zabránění šíření dovnitř budovy anebo na další sousedící objekty. Samozřejmě velkým problémem může být výška budovy, kdy možnost provedení hasebního zásahu bývá velmi omezená. Problémem je špatný příjezd vozidel, špatný nebo znemožněný přístup na střechu s FV panely, nevhodné nástupní plochy pro výškovou požární techniku, u rozsáhlých střech nelze vždy dopravit hasivo na celou plochu požáru v potřebné intenzitě, FV panely nejsou na ploché střeše vidět ze země apod.

Pokud hoří FV na venkovním prostoru, např. na louce, je potřeba hasit okolní trávu, aby nedošlo k rozšíření požáru. Poškozené a hořící FV panely není potřeba hasit, pokud to není bezprostředně nutné. Důvod je ten, že jsou málo hořlavé a nepřispívají k intenzitě požáru.