Agrovoltaika – tedy kombinace zemědělské produkce a výroby elektřiny ze slunce – získá další nový impuls. Čerstvá úprava pravidel umožní instalovat fotovoltaiku na zemědělskou půdu mnohem flexibilněji než dosud. Zemědělci budou moci panely nově umísťovat nejen do vinic a sadů, ale také na vybrané plochy s produkcí zeleniny. A co je zásadní – poprvé bude možné legálně využívat i vertikální panely (umístěné na stojato).

To umožní nová vyhláška Ministerstva zemědělství, která poprvé otevře cestu k využití vertikálních fotovoltaických panelů na orné půdě a zároveň rozšiřuje okruh plodin, kde je agrovoltaika povolena. Tato zdánlivě banální formální změna otevírá cestu moderním vertikálním systémům, jejichž instalace u nás na rozdíl od dalších evropských zemí zatím nebyla prakticky možná.

Pod vertikálními panely je možné si představit například ohradníky, které mohou zároveň vyrábět elektřinu.

Nově bude možné umístit fotovoltaiku i na ornou půdu, pokud se na ní alespoň jednou za tři roky bude pěstovat zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností. Novela by mohla začít platit už od listopadu 2025.

Základní rámec agrovoltaiky (včetně vertikálních konstrukcí) platí už od 1. 1. 2025 díky vyhlášce č. 425/2024 Sb.; aktuální rozšíření na ornou půdu je však nová změna, která vstoupí v účinnost až po zveřejnění ve Sbírce zákonů. Pro lepší pochopení, jak se tyto změny v novelách vyvíjely a budou vyvíjet (kdy vzejde nová novela v platnost), uvádíme, že zveřejnění ve Sbírce se očekává v nejbližších týdnech a účinnost nastane dnem vyhlášení (viz tabulka níže).

* Zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností – jde o plodiny, u kterých je stále nutný vysoký podíl ruční práce – například při pletí, péči o porost nebo ruční sklizni. Účelem aktualizované vyhlášky je zajistit, aby půda byla skutečně aktivně obhospodařovaná a nesloužila jen jako formální krytí pro jednoduše provozovanou fotovoltaickou elektrárnu. Do skupiny plodin s vysokou pracností patří například cibule, mrkev, červená řepa, salát, pórek, kedlubna, zelí nebo květák. Ještě náročnější jsou pak plodiny s velmi vysokou pracností, jako jsou jahody, rajčata, papriky, okurky, hrášek, fazolky, celer či petržel.

Přelom pro zemědělce i energetiku

Agrovoltaika představuje moderní přístup k hospodaření, který umožňuje dvojí využití zemědělské půdy – pro produkci potravin a současně pro výrobu čisté energie. Nová legislativa otevírá prostor také pro vertikální fotovoltaické systémy, které se instalují ve svislé poloze a mezi zemědělskými řádky nijak zásadně neomezují pěstování plodin.

Tyto systémy zároveň přinášejí řadu agronomických výhod.

Solární panely mohou chránit úrodu před extrémním slunečním zářením, kroupami a vysycháním půdy, pomáhají snižovat teplotní stres rostlin, omezují lokální přehřívání půdy a pomáhají zadržovat vláhu v půdním profilu, což opět napomáhá vyšší vitalitě porostů, stabilnějším výnosům a lepšímu hospodaření s vodou zejména v obdobích dlouhodobého sucha. Zároveň podporují biologickou aktivitu půdy a zlepšují podmínky pro kořenový systém plodin.

Současně během dne solární panely vyrábějí elektřinu, což zemědělcům umožňuje pokrýt část vlastní spotřeby energie (nebo prodat přebytky) a snížit náklady na provoz a vylepšit svou energetickou bilanci.

„Agrovoltaika je moderní nástroj českého zemědělství a energetiky. Podpisem aktualizované vyhlášky bude mít Česká republika jednu z nejkvalitnějších sektorových legislativ v EU, která pomůže zachovat konkurenceschopnost českého zemědělského, energetického i průmyslového sektoru,“ uvádí k tomu Jiří Bím, vedoucí sekce povolovacích procesů a agrovoltaiky Solární asociace.

Zároveň k novému návrhu vyhlášky dodává: „Rozšíření okruhu plodin je klíčové pro plynulý a férový rozvoj agrovoltaiky. V kombinaci se zeleninou lze využívat vertikální systémy orientované na východ a západ, které nepřispívají k polední nadprodukci elektřiny, ale dodávají elektřinu do sítě ráno a večer, čímž pomáhají stabilizovat elektroenergetickou soustavu.“

Větší dostupnost fotovoltaiky v zemědělství a stabilnější produkce

Agrovoltaika se v Česku posouvá z vinic a sadů také na ornou půdu. To otevírá technologii i zemědělcům, kteří doposud do této kategorie nespadali a nemohli o kombinaci fotovoltaiky a pěstování vůbec uvažovat.

Jen vinice, chmelnice a ovocné sady představují v ČR více než 70 tisíc hektarů půdy, kde by bylo možné tuto technologii využít, a rozšíření na zeleninové plochy možnosti dál zvyšuje.

Solární asociace upozorňuje, že dalším logickým krokem by mělo být povolení agrovoltaiky také na pastvinách. To otevírá nové možnosti využití solárních panelů, které mohou sloužit jako ohradníky, poskytovat přirozený stín pro hospodářská zvířata a jiné další užitečné aplikace, které se mohou s touto změnou objevit v praxi.

Vertikální agrovoltaické instalace mohou mít mnoho podob:

• řady panelů mezi plodinami,
• solární ohradníky,
• poloprůhledné ochranné panely nad kulturami,
• mobilní a lehké konstrukce pro menší farmy.

Nejde přitom jen o energii – panely mohou částečně fungovat jako ochrana plodin před větrem, krupobitím nebo intenzivním sluncem.

Agrovoltaika v Česku zatím nevzniká masově, přesto má podle mnohých odborníků z oboru i dle slov zástupců Solární asociace velký potenciál. Podle expertů může nové pravidlo výrazně zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství a snížit závislost na dovozu energie i potravin.

Kromě změny přístupu zemědělců zůstávají však stále některé bariéry, které skokový rozvoj agrovoltaiky stále brzdí. Jedná se zejména o:

• nedostatečnou kapacitu distribuční sítě,
• pomalé a zdlouhavé procesy povolování a územního plánování,
• opatrnost části zemědělské veřejnosti (ne všichni zemědělci chápou a budou obchotní investovat do technologií, které doposud tolik neznají).

Vyhláška MZe a MŽP č. 425/2024 Sb. o agrovoltaické výrobně elektřiny (VAVE)

Vyhláška ministerstev zemědělství a životního prostředí č. 425/2024 Sb., účinná od 1. ledna 2025, stanovila konkrétní pravidla pro umístění fotovoltaických systémů na zemědělskou půdu.

Definuje mimo jiné, u jakých plodin lze panely využívat a za jakých prostorových a technických podmínek. V první fázi se agrovoltaika podle této vyhlášky týkala především trvalých kultur – tedy plodin, které zůstávají na jednom místě více let a poskytují opakovanou úrodu bez nutnosti každoročního výsevu či výsadby.

Patřily sem zejména:

• vinice
• chmelnice
• ovocné sady
• lesní a ovocné školky
• plochy s pěstebními kontejnery
• pozemky určené pro pěstování lanýžů

Vyhláška umožnila umístění horizontálních i vertikálních solárních panelů, ovšem pouze v případě, že nedojde k trvalému znehodnocení půdy.

Technické podmínky instalace

• Horizontální panely – musí být instalovány minimálně 2,1 m nad terénem, aby bylo možné obdělávat půdu pod nimi.
• Vertikální panely – musí být uspořádány v jedné či více řadách, mezi nimiž zůstává zemědělsky využitelný prostor. Rozestup mezi řadami musí činit alespoň trojnásobek výšky panelů (např. u panelů vysokých 2 m musí být mezi nimi minimálně 6 m). Cílem je zachovat prostor pro zemědělskou techniku a zabránit nadměrnému zastínění plodin. Vyhláška rovněž stanovuje, že minimálně 80 % půdy musí zůstat zemědělsky obhospodařovatelné, aby byla zachována její primární produkční funkce. 

Inspirace ze zahraničí

Agrovoltaika je trendem v řadě evropských zemí, například ve Francii, Německu či Itálii, kde už několik let probíhají pilotní instalace vertikálních panelů na polích se zeleninou nebo obilím.

Česká legislativa tímto krokem dohání zahraniční tempo a umožní zemědělcům snížit energetickou závislost a zvýšit odolnost vůči klimatickým výkyvům.