Česká energetika zažije od října revoluci. Poprvé bude možné připojovat do distribuční sítě samostatně stojící bateriová úložiště bez nutnosti kombinace s dalšími zdroji. Zájem investorů je obrovský – žádosti už pokrývají kapacity v řádech tisíců megawatthodin.

Změna, na kterou sektor čekal roky, přichází díky letošní novele energetického zákona Lex OZE III. Ta poprvé jasně vymezila pravidla pro akumulaci, agregaci a flexibilitu energie v České republice.

Od října tak skončí éra, kdy bylo možné provozovat pouze velká úložiště v kombinaci s teplárnami, elektrárnami nebo fotovoltaikou.

Blackout v ČR ukázal, proč se vyplatí mít vlastní fotovoltaickou elektrárnu s baterií

Tisíce megawatthodin v žádostech

Podle Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT je zájem investorů překvapivě silný.

„Žádosti o rezervaci kapacit pro bateriová úložiště jsou již v současné chvíli v řádech tisíců megawatthodin,“ uvedl ředitel asociace Jan Fousek.

Pro srovnání – dosud největší zprovozněné bateriové úložiště v Česku od společností LG Energy Solution, Siemens a LTW Battery má kapacitu 29 MWh.

Podle Fouska však v nejbližších měsících a letech budou přibývat velké systémy s kapacitou v řádech stovek megawatthodin. Mezi plánované projekty patří i velká úložiště s kapacitou několika stovek MWh.

Noví hráči vstupující do energetiky

Nové legislativní podmínky přitahují do energetiky investory i z jiných oborů.

Hlavní motivací je možnost zapojit se do poskytování služeb výkonové rovnováhy – tedy vypomáhat provozovateli přenosové soustavy ČEPS se stabilizací sítě a vyrovnávat rozdíly mezi výrobou a spotřebou elektřiny.

V praxi to znamená, že baterie dodávají energii v momentech špičkové poptávky a nabíjejí se, když je elektřiny přebytek.

Jenže podle Fouska není kapacita těchto služeb neomezená. „Možnosti poskytování služeb výkonové rovnováhy nejsou neomezené a také v tomto případě již kapacity plánovaných projektů překonávají potřeby těchto služeb,“ upozornil.

Obchodní flexibilita jako klíč k úspěchu

Asociace proto doporučuje investorům počítat s takzvanou obchodní flexibilitou.

Princip je jednoduchý – baterie se nabíjejí v období, kdy je elektřiny na trhu přebytek a je levná – typicky ráno/dopoledne/v poledne ze solárních elektráren – a vybíjejí se večer nebo v době špiček, kdy je elektřiny naopak nedostatek a je tudíž dražší.

„V západoevropských zemích, kde mají s akumulací bohaté zkušenosti, je obchodní flexibilita primárním byznysovým zaměřením,“ vysvětlil Fousek.

Inspirace z Velké Británie

Ve Velké Británii fungují velké bateriové parky o stovkách megawatthodin, kde poskytování služeb výkonové rovnováhy tvoří pouze 10 až 15 procent záměru. Zbytek byznysu stojí právě na obchodování s elektřinou podle aktuálních tržních cen.

„Podobně by tomu v ideálním případě mělo být do budoucna také u nás,“ dodal Fousek.

Co to přinese českému trhu

Příchod velkých bateriových úložišť může výrazně změnit fungování české energetiky.

Především umožní lepší využití obnovitelných zdrojů energie – solárních a větrných elektráren. Ty totiž vyrábějí elektřinu nepravidelně, podle toho, kdy svítí slunce nebo fouká vítr.

Bateriová úložiště dokážou energii uložit a dodat ji právě v době, kdy je potřeba.

To znamená stabilnější síť, menší riziko výpadků a vyrovnanější ceny elektřiny během dne. Navíc se sníží potřeba špičkových plynových elektráren, které se zapínají jen v době vysoké poptávky a jsou poměrně drahé.

Riziko ale představuje možné přesycení trhu službami výkonové rovnováhy.

Pokud všichni investoři budou spoléhat především na tento zdroj příjmů, nemusí být dostatek kapacit pro všechny. Proto je důležité přemýšlet i o dalších obchodních modelech.

Proč je to důležité

S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie roste i proměnlivost výroby elektřiny.

Slunce svítí jen přes den, vítr vane nepravidelně. Bateriová úložiště jsou klíčem k tomu, aby bylo možné tuto energii využít i v době, kdy zrovna nesvítí nebo nefouká.

Kromě toho bateriová úložiětě pomáhají předcházet situacím, kdy musí být solární elektrárny odstavovány kvůli přetížení sítě, nebo naopak kdy je potřeba rychle zapnout drahé plynové elektrárny kvůli nedostatku elektřiny.

Česko se po letech diskusí a nejasných pravidel konečně dostává na úroveň západoevropských zemí v oblasti akumulace energie. Říjen 2025 může být pro český energetický trh zlomovým měsícem.

Ukáže se, zda se investorům podaří vytvořit funkční obchodní modely, které udrží projekty ekonomicky životaschopné i po naplnění kapacit služeb výkonové rovnováhy.