Nízké napětí je termín používaný v elektrotechnice pro kategorizaci úrovně napětí v elektrických sítích. Podle mezinárodního standardu IEC 60038 je nízké napětí definováno jako napětí do 1000 V střídavého proudu (AC) nebo do 1500 V stejnosměrného proudu (DC).
V kontextu fotovoltaických elektráren (FVE) se nízké napětí obvykle vztahuje na napětí, na kterém jsou tyto systémy provozovány nebo na kterém je vyrobená elektrická energie dodávána do elektrické sítě. Fotovoltaické panely vytvářejí stejnosměrný proud, který je poté pomocí měniče převeden na střídavý proud. Tento střídavý proud je poté dodán do elektrické sítě na nízkém napětí.
V České republice je nízké napětí v distribučních sítích obvykle 400 V pro třífázové systémy a 230 V pro jednofázové systémy.




