Stále více lidí touží po vlastní výrobě elektřiny. Zatímco majitelé rodinných domů mají situaci jednodušší, obyvatelé bytů si mohou pomoci balkonovými fotovoltaickými systémy. Jde o zajímavé řešení, které se těší velké oblibě především v sousedním Německu. Ale jak je to s jejich využitím v českých podmínkách?

Dostupnost a základní princip

Balkonové fotovoltaické systémy jsou cenově velmi dostupné. V běžných obchodech s elektrem či hobby marketech je možné si pořídit základní sestavu už za méně než 10 000 – 20 000 Kč (záleží, jak velkou plochu balkónu plánujete osadit solárními panely).

Pro balkonovou fotovoltaiku se obvykle používají malé solární panely, které lze uchytit na zábradlí nebo připevnit k fasádě.

Kromě panelů je zapotřebí měnič (střídač), který přemění získanou energii na elektřinu vhodnou pro běžné spotřebiče. Některé systémy umožňují i ukládání energie do baterií, což je výhodné zejména při špatném počasí nebo při provozu bez přetoků.

Systém je možné propojit s domácí elektroinstalací, a tím napájet běžné spotřebiče.

Princip je zdánlivě jednoduchý – panely umístíte na balkon, zapojíte do elektřiny a začnete vyrábět vlastní energii. Jenže realita v českých podmínkách je o něco složitější.

Provoz balkonové fotovoltaiky totiž zatím v českých zákonech nemá samostatnou úpravu – posuzuje se tedy stejně jako klasická střešní elektrárna. To znamená, že i malý systém s výkonem pár set wattů podléhá stejným oznamovacím povinnostem:

• Ohlásit záměr distributorovi elektřiny (PRE, EG.D nebo ČEZ podle regionu) a požádat o připojení.
• Počkat na schválení žádosti a stanovení technických podmínek provozu (např. zda můžete dodávat přetoky, nebo musíte nainstalovat relé).
• Zajistit instalaci chytrého elektroměru, který bude schopen průběžně vyhodnocovat výrobu i případné přetoky do sítě.

Pokud navíc bydlíte v bytovém domě, musíte navíc získat souhlas společenství vlastníků jednotek (SVJ), protože umístění panelů ovlivňuje vzhled společných částí domu. Zde je třeba také uvést, že pokud už byste chtěli v bytě u panelového domu mít také baterii, měla by být v samostatné, odvětrávané, nehořlavé a zabezpečené místnosti – což panelákové byty obvykle nesplňují. Některé pojišťovny mohou v případě požáru odmítnout plnění, pokud byla baterie instalována mimo doporučené standardy nebo bez revize. V praxi je tak toto řešení v podstatě neproveditelné dle platné legislativy.

Je balkonová fotovoltaika výhodná?

Na papíře působí balkonová fotovoltaika velmi atraktivně – jedná se o relativně dostupné, jednoduché a ekologické řešení, jak si vyrábět vlastní elektřinu. Realita je však – jak už to u fotovoltaiky bývá – o něco složitější. Zvlášť pokud bydlíte v bytě nebo panelovém domě a chcete mít vše legálně, bezpečně a funkčně.

✅ Výhody bálkónové fotovoltaiky

• Snadná a nenáročná instalace – na rozdíl od střešních systémů není potřeba žádná složitá stavební úprava. Solární panely lze jednoduše uchytit na zábradlí nebo parapet balkonu, takže instalace je rychlá, technicky nenáročná a většinou zvládnutelná i svépomocí.
• Úspora energie i financí – i když má balkonová fotovoltaika nižší výkon než klasické systémy, dokáže v příznivých podmínkách snížit spotřebu energie domácnosti – například při napájení osvětlení, routeru, notebooku nebo jiných menších spotřebičů. Záleží však na umístění, orientaci balkonu a denní době spotřeby.
• Řešení pro městské byty bez střechy – pro ty, kteří bydlí v bytových domech bez možnosti instalace na střeše, je to jedna z mála možností, jak využít solární energii. I malý balkon může nabídnout prostor pro několik panelů, které pokryjí základní spotřebu.

❌ Nevýhody bálkónové fotovoltaiky

• Omezený výkon a využitelnost vyrobené energie – balkonové systémy mají nízký výkon, který zpravidla nepokryje více než zlomek spotřeby domácnosti. Pokud nemáte možnost ukládat energii do baterií (což je v bytech často problematické z hlediska bezpečnosti), nevyužijete veškerou vyrobenou elektřinu – a její přebytek bez připojení do sítě zkrátka propadne.
• Závislost na světelných podmínkách a orientaci – účinnost systému velmi ovlivňuje orientace balkonu. Nejlepší výsledky poskytují balkony směřující na jih. Pokud je balkon orientován na sever, částečně zakrytý nebo ve stínu, účinnost panelů klesá natolik, že systém přestává dávat ekonomický smysl.
• Bez možnosti dotace – na rozdíl od střešní fotovoltaiky není balkonová fotovoltaika v současnosti podporována žádnými dotačními programy (např. Nová zelená úsporám). Celou investici tedy musíte financovat z vlastních prostředků.
• Vyšší počáteční náklady a delší návratnost – i když jsou základní sety levnější než střešní řešení, stále se jedná o investici v řádu několika tisíc až desetitisíců korun. Kvůli nižšímu výkonu a omezené využitelnosti energie se návratnost této investice může protáhnout na mnoho let – a v některých případech se vůbec nevyplatí.
• Legislativní a technická složitost – ačkoliv to může vypadat jako „přenosný spotřebič do zásuvky”, realita je jiná. Pro legální provoz musíte mít souhlas distributora elektřiny, dodržet technické požadavky (např. zabránění přetokům do sítě), a v bytovém domě navíc získat souhlas SVJ – protože instalace na balkon mění vzhled budovy.

V Německu je situace diametrálně odlišná

V praxi ale není situace tak jednoduchá jako v Německu, kde fungují desítky tisíc těchto zařízení. Zásadní rozdíl spočívá ve způsobu měření spotřebované elektřiny. Zatímco v Německu elektroměr jednoduše odečte vyrobenou elektřinu od spotřebované a účtuje se pouze rozdíl, český systém měření po fázích takto nefunguje.

To vytváří základní komplikaci – může docházet k nežádoucím přetokům elektřiny do sítě. Vzhledem k tomu, že pro balkonové fotovoltaiky dosud neexistuje samostatná legislativa, posuzují se stejně jako velké střešní instalace.

Riziko vysokých pokut

I když mají balkonové systémy relativně malý výkon, mohou v některých momentech vyrobit více elektřiny, než domácnost právě spotřebuje. Tato přebytečná energie automaticky odchází do distribuční sítě, což představuje pro její provozovatele neplánovaný problém. Proto jsou takové neoprávněné dodávky přísně pokutovány – za pouhý 1 kilowatt lze dostat pokutu až 1700 korun.

Jak postupovat legálně?

Pro provozování malých zdrojů s výkonem do 10 kW sice není potřeba licence na výrobu elektřiny, ale stále platí povinnost oznámit tuto činnost místnímu distributorovi elektřiny. Těmi jsou v České republice tři společnosti s regionální působností – PRE v Praze a Roztokách, EG.D na jihu Čech a Moravy a ČEZ ve zbytku republiky.

Distributorovi je nutné zaslat žádost o připojení a vyčkat na její schválení. Teprve po obdržení souhlasu a stanovení podmínek lze zařízení uvést do provozu.

Možnosti provozu

Distributor ve svém rozhodnutí stanoví, zda vaše zařízení může dodávat přebytky do sítě. Pokud ano, musíte si najít obchodníka, který bude váš přebytek vykupovat.

Alternativou je provoz bez přetoků, čemuž lze zabránit instalací speciálního relé. Po schválení žádosti vám distributor nainstaluje chytrý elektroměr, který dokáže průběžně měřit, kolik elektřiny jste v konkrétním čase vyrobili a kolik jste případně dodali do sítě.

Souhlas společenství vlastníků

Pokud bydlíte v bytovém domě, je nezbytné získat souhlas společenství vlastníků jednotek. Umístění fotovoltaických panelů na balkon totiž mění vzhled domu a společných prostor, a k takové změně je podle stanov potřeba souhlas ostatních členů společenství.

Proč je střešní fotovoltaika bezpečnější volbou než balkonové panely?

Naše reference FVE na bytových a panelových domech

S rostoucím zájmem o balkonové solární panely, které jsou dnes snadno dostupné v hobby marketech nebo online, se čím dál více lidí pouští do jejich svépomocné instalace. Na první pohled to vypadá jako jednoduchý způsob, jak začít vyrábět vlastní elektřinu – bez složité administrativy, bez řemeslníků. Jenže tahle zdánlivě rychlá a levná cesta skrývá řadu bezpečnostních rizik.

Na rozdíl od profesionálně provedené střešní instalace, kde se vše řeší odborně, s revizí a certifikovanými komponenty, bývá u balkonových systémů častým problémem neodborné zapojení a nedostatečné uchycení panelů. Hrozí tak nejen požár, ale i pád panelu z balkonu, který může ohrozit kolemjdoucí nebo poškodit majetek.

Střešní fotovoltaika u bytového domu je nejen výhodnější, ale i bezpečnější

Klasické střešní fotovoltaiky jsou navrhovány s důrazem na maximální bezpečnost, dlouhodobou spolehlivost a vysokou technickou úroveň provedení. Každý projekt začíná odborným posouzením objektu, technickým návrhem a individuálním řešením, které odpovídá možnostem konkrétní budovy a potřebám jejích obyvatel.

Profesionální instalační firmy používají výhradně ověřené a certifikované komponenty od renomovaných výrobců, které splňují veškeré platné české i evropské technické a bezpečnostní normy (např. ČSN EN, IEC, TÜV apod.). Každý díl systému – od solárních panelů přes konstrukci, kabeláž až po měnič a bateriové úložiště – prochází výběrem s ohledem na dlouhou životnost, mechanickou odolnost, elektrickou bezpečnost i záruky výrobce.

Tím se předchází běžným rizikům, která se mohou objevit u levných nebo svépomocně sestavených systémů nebo neodborně instalovaných řešení, typicky právě u některých balkonových instalací:

• Solární panely nejasného původu, často z druhé ruky nebo bez technické dokumentace, mohou mít nízkou účinnost, vadné spoje, mikropraskliny nebo nekvalitní laminaci, která zkracuje jejich životnost a zvyšuje riziko elektrického oblouku a následného požáru.
• Nekvalitní montážní konstrukce nebo špatné kotvení může vést k uvolnění panelů při silném větru (v horším případě k pádu ze balkonu, kde může dojít k ohrožení zdraví obyvatel domu).
• Spojovací a elektrické prvky bez profesionální montáže bývají často nesprávně jištěné, nedotažené, což výrazně zvyšuje pravděpodobnost přehřátí, zkratu nebo požáru.

U bateriových úložišť je situace ještě kritičtější. Svépomocná řešení často využívají články z druhé ruky (např. z elektromobilů nebo repasovaných zařízení), které:

• mají nevyrovnané napětí,
• různou míru opotřebení,
• a neznámou historii původu a a provozu, což vede k nerovnoměrnému zatěžování jednotlivých článků a výraznému riziku přehřátí, chemické nestability či samovznícení. Zvláště nebezpečné je to v systémech bez kvalitního Battery Management Systemu (BMS), který by měl řídit nabíjení, vybíjení, balancování a bezpečnostní odpojení.

Pokud je instalace provedena kvalifikovaným odborným personálem, není to jen o samotném zapojení systému. Odborníci již při návrhu pečlivě vybírají vhodné komponenty, které odpovídají technickým požadavkům konkrétní budovy, zamýšlenému využití a kapacitě rozvodné soustavy. Všechny prvky systému – od panelů přes měnič až po jištění a kabeláž – jsou navrženy tak, aby byly vzájemně kompatibilní, bezpečné a spolehlivé. Samotná montáž pak probíhá v souladu s platnými normami a technickými standardy, což je základní předpoklad k tomu, aby bylo možné vystavit revizní zprávu. Ta je nezbytná jak pro legální provoz, tak i pro komunikaci s distributorem elektřiny, pojišťovnou nebo v případě čerpání dotací. Součástí odborné instalace je rovněž provedení všech nutných protipožárních opatření – například správné umístění komponent mimo obytné prostory, použití nehořlavých materiálů, instalace požárních přepážek nebo vhodného odvětrání. Po dokončení instalace zákazník obdrží nejen revizní zprávu, ale také plnohodnotnou záruku a možnost využít záruční i pozáruční servis. V případě jakékoliv poruchy nebo nečekaného chování systému má klient k dispozici odbornou podporu a nemusí se spoléhat na rizikové svépomocné řešení.

Vyšší výkon a efektivnější využití energie

Střecha bytového domu nabízí dostatek prostoru pro umístění většího množství solárních panelů, což znamená výrazně vyšší instalovaný výkon a větší množství vyrobené energie. Díky tomu je možné pokrýt větší část celkové spotřeby domu a dosáhnout lepší návratnost i celkové investice.

K tomu lze ještě připočíst také možnost využít dotace pro bytové domy, která opět výrazně zkracuje celkovou návratnost investice do FVE.

Na rozdíl od balkonových řešení lze střešní systémy navrhnout s ideálním sklonem a orientací panelů vůči světovým stranám. To výrazně zvyšuje účinnost celého systému, protože nedochází k omezení výkonu kvůli nevhodné poloze panelu (např. zastínění balkonovou konstrukcí, zábradlím nebo orientací na sever).

Možnost ukládání energie a plného využití vyrobené elektřiny

Střešní fotovoltaické systémy umožňují snadné a efektivní napojení na bateriové úložiště, které je obvykle umístěno v technické místnosti domu. Vhodně nadimenzovaný fotovoltaický systém u bytového domu s bateriovým úložištěm umožňuje maximálně využít vyrobenou energii k okamžité spotřebě, což představuje vždy to nejefektivnější a nejvýhodnější řešení.

Energie tak může být vužita na spotřebu ve společných prostorách domu (např. výtahy, osvětlení, čerpadla, vzduchotechnika), případně se nasměruje na ohřev teplé užitkové vody. Další variantou je rozdělení vyrobené elektřiny mezi jednotlivé bytové jednotky, například podle alokačního klíče, který vychází z předem stanovených podílů nebo reálné spotřeby jednotlivých domácností.

Je tak vždy bezpečně zajištěno, že elektřina najde okamžité uplatnění. Systém je navržen tak, aby odpovídal reálné spotřebě, a nedochází tak k nežádoucím přetokům do sítě. Uloženou elektřinu lze následně využít například ve večerních hodinách nebo při výpadku sítě, čímž se zvyšuje energetická soběstačnost objektu a snižuje závislost na externích dodavatelích.

A pokud přece jen dojde k dočasným přebytkům, existuje možnost jejich zpeněžení formou výkupu nebo sdílení v rámci komunitní energetiky, což zvyšuje ekonomický přínos celé instalace.

Bezpečnost a technická stabilita

Na rozdíl od balkonových systémů postavených svépomocí je u střešní fotovoltaiky klíčovým prvkem odborná instalace – vše navrhuje a realizuje kvalifikovaná firma s potřebnými oprávněními. Samozřejmostí je provedení elektrorevize, zajištění protipožární ochrany a dodržení všech platných norem.

Z hlediska bezpečnosti je navíc zásadní fakt, že většina klíčových komponent (měniče, rozvaděče, baterie) je umístěna mimo obytné prostory – například do technické místnosti nebo strojovny, což výrazně snižuje rizika vzniku požáru či jiných havárií.

Panely samotné jsou uchyceny na profesionálních konstrukcích odolných proti větru i extrémnímu počasí, což je rozdíl oproti improvizovanému připevnění na balkonové zábradlí.

Připojení do sítě a legislativní výhody

Střešní systémy je možné legálně připojit do distribuční sítě a prodávat přebytky elektřiny. Vše je řešeno smluvně s distributorem a obchodníkem s elektřinou, což přináší další příjem pro SVJ nebo výrazné úspory na provozu domu.

Díky většímu rozsahu projektu je navíc možné čerpat dotační podporu, zejména z programu Nová zelená úsporám. Tyto dotace mohou pokrýt významnou část vstupní investice a výrazně zkrátit návratnost systému.

Střešní fotovoltaika	Balkonová fotovoltaika
✅ Vysoký výkon díky velké ploše a optimálním podmínkám pro umístění panelů.	❌ Nízký výkon kvůli omezenému prostoru a orientaci.
✅ Možnost ideální orientace a sklonu panelů.	❌ Omezená možnost nastavení – závisí na konstrukci balkonu.
✅ Profesionální instalace zajišťuje bezpečnost a dlouhou životnost systému.	❌ Riziko neodborné montáže a možných závad (požár, pád panelu).
✅ Možnost legálního připojení k síti a prodeje přebytků.	❌ Připojení bez schválení distributora = pokuty a porušení zákona.
✅ Nevyžaduje souhlas SVJ (pokud nezasahuje do společných částí).	❌ Nutnost souhlasu SVJ, protože zasahuje do vzhledu budovy.
✅ Možnost čerpání dotací (NZÚ).	❌ Bez dotační podpory, vše je na vlastní náklady.

Dotace pro SVJ a bytová družstva v roce 2025

Společenství vlastníků jednotek (SVJ) a bytová družstva mohou v rámci programu Nová zelená úsporám žádat o dotace formou zálohové platby až do výše 50 % způsobilých nákladů. O podporu mohou žádat i vlastníci památkově chráněných objektů.

Výše dotací pro bytové domy

• Fotovoltaický systém (FVE)
  • 15 000 Kč za 1 kWp instalovaného výkonu
  • 10 000 Kč za 1 kWh akumulačního systému
  • 10 000 Kč za bytovou jednotku sdílející elektřinu z FV systému a připojenou k systému optimalizace spotřeby energie

Navíc za každou další kombinaci doplňkových opatření žadatel obdrží bonus 20 000 Kč. Pokud je navržené řešení hodnoceno jako mimořádně ekologické, je možné získat další bonus až 60 000 Kč.

Dotace na tzv. doplňková opatření, jako je zelená střecha, využití dešťové vody (tzv. dešťovka) nebo elektromobilita (např. wallboxy), lze čerpat pouze v kombinaci s hlavními opatřeními, tedy například se zateplením, instalací solárního systému nebo výměnou zdroje tepla.

Další formy dotací pro SVJ/bytové domy a družstva

• Zateplení – až 4 900 Kč za každý metr čtvereční zateplené plochy + 50 000 Kč na projektovou dokumentaci

• Nový kotel nebo tepelné čerpadlo – dotace od 25 000 do 60 000 Kč podle typu a výkonu

• Zelená střecha – až 400 000 Kč na jednu stavbu

Domácnosti s nižšími příjmy nebo sociální byty mohou čerpat jednorázový bonus 150 000 Kč. Tato podpora se vztahuje na domácnosti, kde všichni členové pobírají starobní důchod, invalidní důchod 3. stupně, nebo příspěvek na bydlení a/nebo přídavek na dítě.