Letos došlo v Česku k ještě většímu boomu v oblasti solární energetiky než v předchozím roce. Počet postavených fotovoltaických elektráren v první polovině tohoto roku již překonal celkové číslo z celého minulého roku. V roce 2022 byla výstavba solárních elektráren již rekordní, ale tento rok se dosáhlo ještě vyšších čísel. Podle dat Solární asociace bylo loni připojeno do sítě 33 760 fotovoltaických elektráren, zatímco letos se tento počet vyšplhal už na 45 197 a je o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok. Přibývá hlavně instalací FVE s bateriemi, ale jen u domácností. Skoro 95 % domácích fotovoltaických systémů je dnes vybaveno bateriovými úložišti, což Česku přineslo titul evropských rekordmanů v počtu bateriových úložišť ve fotovoltaice, a to zejména v sektoru malých fotovoltaik.

Zatímco loni bylo postaveno necelých 288,8 MWp (megawatt peak, což je jednotka výkonu solárního panelu v bodě maximálního výkonu za standardních podmínek), v první polovině letošního roku byl dosažen už výkon 487 MWp. Tento nárůst představuje 551% ve výkonu a 383% v počtu nových instalací ve srovnání s prvním pololetím loňského roku. Celkový počet instalací za celý loňský rok pak vzrostl o 33,9% a celkový výkon solárních elektráren se zvýšil o 68,5%.

*průměrná velikost elektrárny udává velikost všech instalovaných elektráren (včetně velkých komerčních řešení – u domácích elektráren tak může být průměrná velikost menší

** došlo k úpravě novely ohledně limitu pro solární elektrárny z 10 kWp na 50 kWp – novela je platná od 14.12.2022 a 18. 1. 2023 ji podepsal prezident ČR, týká se tedy pouze roku 2023

Do konce roku 2021 přitom bylo v provozu celkem okolo 50 875 fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 2 200 MWp (dle dat Solární asociace). Velkých solárních parků s výkonem nad 1 MWp z toho tvořilo jen 494 elektráren, zbytek tvořily menší elektrárny na střechách nebo v průmyslových objektech. 

V současnosti je v tuzemsku přes 130 330 fotovoltaických elektráren s výkonem 2,97 gigawattu.

Velký přelom nastal právě v roce 2021, kdy přibylo dalších 9 321 nových FVE (o celkovém výkonu 62 MWp).

Na druhou stranu i přes rekordní počet instalací FVE v Česku za roky 2021 a 2022 zatím ČR stále dále výrazně zaostává za některými okolními státy. Například v Polsku v roce 2021 zprovoznili elektrárny o výkonu přes 4900 MWp, v Nizozemsku nainstalovali elektrárny v roce 2021 o výkonu kolem 4000 MWp. Podle Solární asociace navíc tyto země zaznamenávaly podobná čísla i v předchozích letech, zatímco u nás se jedná o záležitost jen posledních pár let.

I v roce 2023 dle krajů, co se týče nových instalací, suveréně vede Středočeský kraj a následovaný Jihomoravským krajem.

Letos přes 90 000 elektráren a 1 GW výkonu

Již letos se očekává průlomová událost, kdy celkový instalovaný výkon solárních elektráren překoná hranici 1 GW (gigawatt) a odhadem přibude dalších více než 90 000 fotovoltaických elektráren, které budou připojeny do sítě.

Česká republika by tak mohla naplnit jeden z cílů programového prohlášení vlády, kterým je postavit do roku 2025 až 100 000 solárních elektráren. Pokud bude tempo instalací nových fotovoltaických zařízení pokračovat stejně rychle jako doposud, Česko by tento cíl mohlo splnit již do konce letošního třetího čtvrtletí. Avšak zatím zbývá ještě 21 043 instalací, které musí být dokončeny.

Sektor fotovoltaiky stále roste, což je díky vysokým cenám energií a snahám firem omezit znečišťování ovzduší. Podle výkonného ředitele Solární asociace a jejich dat v odvětví fotovoltaiky nevykazuje žádné známky zpomalení či úpadku, o kterém se na trhu často mluví. Naopak je patrné, že stále pokračuje růst v počtu dokončených a připojených fotovoltaických instalací a žádosti o nové instalace a připojení do elektrické sítě stále nepolevují.

Přibývající žádosti o připojení solárních elektráren do sítě jsou hlavním indikátorem toho, že solární boom stále pokračuje.

Většina nových fotovoltaických instalací, které vznikly, jsou domácí elektrárny s výkonem do 10 kWp. Celkem bylo postaveno 42 821 těchto instalací s celkovým výkonem 343 MWp. Značná většina těchto domácích fotovoltaik je doplněna bateriemi, které slouží k ukládání nespotřebované energie.

Skoro 95 % domácích fotovoltaických systémů je dnes vybaveno bateriovými úložišti, což Česku přineslo titul evropských rekordmanů v počtu bateriových úložišť ve fotovoltaice, a to zejména v sektoru malých fotovoltaik.

V loňském roce byly postaveny pouze dvě velké solární elektrárny s výkonem nad 1 MWp. Letos se však tento počet zvýšil na 13 instalací, které byly umístěny na velkých střechách nebo brownfieldech. Třináct nových elektráren s výkonem nad jeden megawatt přispělo k celkovému přidanému výkonu deseti procenty.

Zajímavou skutečností je, že pouze jedna z těchto nových instalací na velkém výkonu byla vybavena bateriovým úložištěm. To znamená, že výrazný nárůst výstavby velkých solárních parků stále nejde ruku v ruce s nárůstem využití baterií pro ukládání vyrobené elektřiny.

Fotovoltaika ale představuje také určité riziko pro stabilitu elektrizační soustavy a zajištění bezpečnosti dodávek elektrické energie. Bude třeba odstranění legislativních i jiných překážek. Je však ale třeba jednat rychle, protože fotovoltaika v ČR ani zdaleka nekončí a roste raketovým tempem, ale rozvodná soustava nebyla původně navržena na tak dramatický nárůst obnovitelných zdrojů s fluktuujícím výkonem.

Fotovoltaické elektrárny generují elektřinu zatím pouze za denního světla, což znamená, že jejich výkon je závislý na intenzitě slunečního záření. Tato nerovnoměrnost ve výkonu klade zvýšené nároky na rozvodovou soustavu, která musí neustále zajišťovat distribuci elektřiny i v době, kdy fotovoltaiky nevytvářejí dostatek energie.

Řešením by mohla být ještě větší podpora projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které by byly doplněny o bateriové systémy nebo později i elektrolyzéry na vodík. Díky těmto doplňkovým technologiím by fotovoltaické elektrárny nezatěžovaly elektrizační soustavu takovou nerovnoměrnou zátěží.

Dalšími alternativami by mohly být velká komerční bateriová sila nebo další průlomové solární technologie (solární panely vyrábějící elektřinu po celý den – ve dne i v noci – to je však zatím hodně vzdálená hudba budoucnosti).

Právě kvůli stále rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů energie se bude situace zhoršovat nejen v Česku, ale i v zahraničí. Častěji by tak mohlo docházet k odpojování solárních elektráren z distribuční sítě kvůli nevyrovnanému výkonu v elektrizační soustavě (jako tomu bylo na Velikonoční pondělí). Přitom zbytek elektřiny v síti nezpůsobují fotovoltaiky vybavené bateriemi, ale právě obnovitelné zdroje, které nejsou doplněny o bateriová úložiště, elektrolyzéry nebo jiné formy, které nejsou dostatečně flexibilní a neumožňují balancování rozvodné soustavy.

I když Česko dosáhlo rekordního počtu instalací fotovoltaických systémů, stále zaostává za okolními státy. Mezi hlavní překážky patří složité povolovací procesy, omezené možnosti připojení k distribuční síti a odpor místních obyvatel nebo památkářů. Nejednotný přístup úřadů také komplikuje situaci pro investory. Některé obce si dokonce do svých plánů napsaly úplný zákaz solárních a větrných zdrojů na svém území.

Což může být zejména pro jednotlivé obyvatele obce dosti nešťastné, protože budou oproti jiným obyvatelům dosti znevýhodněni – zatímco jiní mohou využívat elektřinu ze solárů, tito obyvatelé by tak dle tohoto plánu soláry využít nemohli, což také není v pořádku.

V této situaci by mohly pomoci tzv. akcelerační zóny, které Ministerstvo životního prostředí připravuje.

Tyto akcelerační zóny jsou speciální územní oblasti s cílem urychlit a podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie a energeticky úsporných technologií a pomohly by značně se zjednodušením povolovacích procesů a snížení administrativní zátěže pro investory a energetické projekty.

Tyto zóny budou poskytovat speciální výhody a podpůrná opatření, která by měla umožnit rychlejší a efektivnější realizaci projektů zaměřených na obnovitelnou energii.