Investice do firemní fotovoltaiky je skvělým způsobem, jak snížit provozní náklady na energie. A také to potvrzují čísla samotná, že zájem o firemní instalace FVE letos rapidně roste.

Abyste však  mohli maximalizovat úspory z firemní fotovoltaiky, je klíčové správně zvolit velikost elektrárny a také správně zvolit, zda dává smysl využití bateriového úložiště (případně jakou kapacitu mají solární baterie mít, aby to dávalo smysl právě pro vaši firemní nemovitost). Příliš velká bateriová úložiště mohou výrazně navýšit celkovou cenu firemní fotovoltaiky, aniž by přinášely výrazné úspory nebo jiné benefity oproti bateriím s menší kapacitou a výrazně nižší cenou. Velké baterie totiž nemusí odpovídat vašim aktuálním či budoucím energetickým potřebám, což může znamenat pro vaší firmu jen zbytečně vysokou investici (a větší zakázku pro solární/instalační firmu). Ale to samé platí i naopak o poddimenzovaných bateriích (ale s tímto se setkáváme v praxi daleko méně). Proto je třeba se zaměřit na samotný návrh elektrárny jako celek.

V neposlední řadě je třeba také najít odpovídající dotační titul, pokud budete chtít využít dotace, jenž nebude kolikdovat s parametry nebo dispozicemi plánované firemní FVE.

Správná optimalizace výkonu a návrhu firemní FVE vám zajistí dlouhodobé výhody a znatelnou konkurenční výhodu. S určením dispozic vaší firemní elektrárny vám obvykle pomůže instalační firma, která často také zprostředuje nebo přímo zajistí i administraci spojenou s dotačním řízením.

Určitě ale není od věci, abyste i vy sami věděli, jak zhodnotit navržené/nabízené řešení od instalační firmy. Na co byste se tedy měli zaměřit, jaké faktory byste měli brát při návrhu v potaz a na co by se vás správně měly solární firmy ptát a jaké podklady a informace by si od vás měli opatřit?

Zaměřte se především na tyto 4 klíčové faktory, které ovlivní efektivitu a návratnost investice.

Spotřeba firmy/podniku

Pro správné stanovení velikosti firemní fotovoltaiky je klíčové analyzovat přesnou spotřebu energie. Kvalitní návrh FVE se zaměřuje na to, aby byla vyrobená elektřina co nejvíce využita přímo v provozu a minimalizovala nákup elektřiny ze sítě. Ideální jsou data o spotřebě v 15minutových intervalech, která umožňují určit přesný odběr během provozních i neprovozních hodin. Pokud tato data nejsou dostupná, je možné odhadnout spotřebu na základě měsíčních faktur nebo provozního režimu firmy.

Provozní režim lze určit podle toho, zda je firma aktivní například pouze ve všední dny od 7:00 do 15:00, nebo zda funguje i o víkendech. Dále je důležité vzít v úvahu klíčové spotřebiče, které firma využívá, osvětlení, a typ vytápění/klimatizace, které mohou také výrazněji ovlivnit energetické potřeby a spotřebu společnosti.

Zásadní je také analyzovat dlouhodobou spotřebu v závislosti na sezónnosti, pracovním režimu a potenciálnímu rozvoji firmy (jaké energetické nároky by měla mít firma za pár let – například, pokud už nyní víte, že budete pořizovat novou výrobní linku/wallboxy pro parkování elektrovozů u firmy aj.). Důkladná optimalizace systému zohledňující tyto aspekty maximalizuje návratnost investice a přináší co největší úspory.

U větších firem je důležité vzít v úvahu, kolik elektroměrů v areálu funguje, protože FVE pokryje spotřebu pouze na místech, ke kterým je připojena. Zároveň můžete uvažovat také o využití přetoků energie v rámci sdílené energetiky, což zajišťuje další finanční úspory. Protože můžete jednoduše sdílet elektřinu a dalšími účastníky v rámci energetických komunit, družstev a společenství, když máte přebytky a na prodeji elektřiny tak dále vydělávat, když se vám nevyplatí elektřinu prodat zpět do sítě.

Zároveň je ale třeba brát také v potaz fakt, že s růstem výkonu elektrárny narůstají i administrativní a technické požadavky.

Z administrativního hlediska se fotovoltaické elektrárny (FVE) rozdělují do třech hlavních kategorií podle výkonu:

• do 50 kWp,
• 50–100 kWp,
• nad 100 kWp.

Každá kategorie má jiné požadavky a administrativní zátěž se s růstem instalovaného výkonu značně zvyšuje.

Fotovoltaické elektrárny do 50 kWp mají nejjednodušší administrativní proces – stačí zažádat o připojení do distribuční sítě, přičemž schválení od distributora trvá přibližně 30 dní. FVE do 50 kWp nevyžadují stavební povolení a mají nižší riziko zamítnutí připojení.

Naopak, FVE nad 50 kWp, a zejména nad 100 kWp, vyžadují stavební povolení a složitější administrativní postupy, jako je distribuční řízení nebo nutnost licence od ERÚ. U těchto větších instalací mohou být kladeny vyšší technické požadavky, jako například výstavba trafostanice.

Pokud nemáte dostatečnou velikost střechy pro instalaci fotovoltaické elektrárny (FVE), máte několik možností. Jednou z nich je instalace solárních panelů na pozemku v okolí objektu (přilehlý pozemek), což umožňuje využít volnou plochu mimo střechu.

Další možností je kombinace s bateriovými systémy, které mohou pomoci maximalizovat využití vyrobené energie i při menší instalaci, ale toto řešení je daleko více nákladné a často nedává takové řešení pro větší firemní instalace příliš smysl.

Zároveň je však třeba počítat také s tím, že většina firemních dotačních programů cílí primárně na střešní instalace. Můžete se tak snadno dostat do situace, že nebudete moci kvůli instalaci FVE mimo střechu budovy, využít dotace.

Dále to, že máte například volný pozemek, neznamená, že vám to automaticky umožňuje si zde vystavit vlastní firemná elektrárnu.

Je třeba si v ideálním případě nechat provést studii zaměřenou na administrativní posouzení vhodnosti zvoleného pozemku a lokality pro pozemní instalaci FVE, dále stavby FVE lze umístit pouze v souladu s územním plánem, je třeba si ověřit také kapacitu distribuční sítě v dané lokalitě a plánovanou kapacitu. Kromě posouzení územního plánu a kapacity distribuční sítě je rovněž nutné zvážit dopady na životní prostředí, což může vyžadovat vypracování EIA (posouzení vlivů na životní prostředí). Kromě těchto faktorů může být klíčové také stanovisko místního úřadu, zda je plánovaná stavba v souladu s veřejnými zájmy. V některých případech je také nutné vyjednávat s vlastníky okolních pozemků, pokud by instalace FVE ovlivňovala jejich užívání pozemku, například kvůli stínění.

Proto je ostatně střešní instalace daleko jednodušší a v porovnání s jinými atypickými firemnímu instalacemi FVE skoro bezproblémová.

Velikost a dispozice střechy pro umístění panelů

Velikost střechy, její nosnost a sklon jsou zásadními faktory při plánování instalace fotovoltaické elektrárny. Nosnost určuje, kolik fotovoltaických panelů lze na střeše bezpečně umístit, což opět ovlivňuje maximální možný výkon elektrárny.

Pro správné posouzení nosnosti střechy při instalaci fotovoltaické elektrárny je nutné provést statickou studii (statický posudek). Tato studie hodnotí schopnost střechy unést dodatečné zatížení, které fotovoltaické panely přinášejí, a zahrnuje faktory jako váha panelů, sněhové zatížení, vítr, a bezpečnostní rezervy. Statická studie je klíčová pro zajištění, že instalace nepoškodí konstrukci budovy a splňuje všechny legislativní požadavky.

S tím je spojeno také posouzení sklonu a orientace střechy (jih, západ, nebo východ), které ovlivňují efektivitu výroby elektřiny.

Právě sklon a orientace panelů výrazně ovlivňují efektivitu výroby elektřiny. Při návrhu rozložení panelů je proto třeba dbát na to, aby umístění maximalizovalo využití vyrobené elektřiny přímo v místě spotřeby. Tento proces zahrnuje optimalizaci polohy panelů (směr a úhel) tak, aby co nejlépe odpovídala provozním potřebám firmy, a tím se zajistila maximální efektivita využití energie a minimální závislost na dodávkách elektřiny ze sítě.

Pro firmy, které spotřebovávají více energie ráno, je ideální orientace panelů směrem na východ. Naopak pro podniky, které mají vyšší spotřebu elektřiny v odpoledních hodinách, je vhodná jihozápadní orientace. Kromě toho je důležité vzít v úvahu další prvky, jako je zastínění střechy okolními budovami nebo překážkami, které by mohly omezit efektivitu panelů, a také opět zohlednit možnost rozšíření systému v budoucnu (jak moc a kam lze případně vést rozšíření FVE na firemní nemovitosti/střeše).

Kapacita distribuční sítě

Kapacita distribuční sítě je klíčovým faktorem při plánování velikosti firemní fotovoltaické elektrárny.

Distribuční síť má svou maximální kapacitu pro připojení zdrojů energie, což určuje distributor s cílem zajistit stabilní provoz a zabránit přetížení. V praxi to znamená, že pokud kapacita sítě v dané lokalitě není dostatečná, může distributor omezit maximální množství energie, které může FVE dodávat zpět do sítě. V takovém případě je nezbytné buď snížit plánovaný výkon FVE, nebo zajistit technická opatření, která zamezí přetokům do sítě.

Jedním z možných řešení je nasazení systémů pro řízení přetoků, například prostřednictvím bateriového úložiště, které dokáže přebytečnou energii akumulovat. To je zvláště důležité v období, kdy je firma mimo provoz (např. o víkendech) a nedochází k dostatečné spotřebě vyrobené energie. V těchto případech může být nezbytné přetoky energie do sítě minimalizovat. Další možností je úprava smluvních podmínek s distributorem, kde se specifikují technické požadavky a limity dodávek do sítě.

Všechny tyto body je důležité komunikovat s distributorem ještě před návrhem FVE, aby bylo jasné, jaké jsou kapacitní možnosti sítě v dané lokalitě, a v případě potřeby přizpůsobit návrh elektrárny tak, aby nedošlo k překročení těchto limitů a aplikací penále a pokut z toho plynoucích.

Velikost a cena bateriového úložiště

Bateriové úložiště hraje klíčovou roli v optimalizaci využití energie vyrobené firemní fotovoltaickou elektrárnou. Jeho hlavní výhodou je schopnost ukládat přebytečnou energii vyrobenou během dne, kterou lze následně využít například v noci nebo v době vyšší poptávky po elektřině. Baterie umožňuje vyrovnávat nesoulad mezi výrobou a spotřebou energie, například když je výroba sluneční energie nižší. Tento systém je zvlášť výhodný v průmyslových areálech, kde spotřeba energie kolísá v různých časových intervalech, ale je třeba vždy pečlivě spočítat a zanalyzovat, kdy a jak velké bateriové úložiště dáva pro klienta smysl. Protože solární baterie výrazně prodražují celkovou instalaci – klidně i několikanásobně, pokud byste chtěli takto zálohovat plný výkon elektrárny.

Stejně tak je třeba vzít potaz, že v případě pořízení bateriového úložiště je možné využít dotace a je třeba opět spočítat, zda se nevyplatí pořízení například větších baterií již nyní, protože jsou na ně k dispozici výhodné firemní dotace.

Většinou je u dotačních výzev bateriové úložiště limitováno maximální kapacitou, na kterou je poskytována dotace (stejně tak je tomu i pro limity na výkon firemní FVE). Další podmínka, která může ztížit rozhodování při výběru nabídky/řešení je, že nelze například čerpat vícekrát z toho samého dotačního titulu na stejné odběrné místo/místa, pokud zde není výrazný časový odstup (řádově několik let od posledního čerpání). Všechny tyto podmínky vztahující se jak na baterie, tak celou FVE, se vždy liší dle vybraného dotačního programu, ze kterého chcete dotaci čerpat. Podmínek, které musíte splnit je však většinou daleko více.

Je zde také třeba počítat s tím, že i samotná žádost a administrativa spjatá s dotačnímn řízením a další potvrzení spolknou vcelku výraznou část jak času, tak finančních prostředků.

Stává se tak, že klientovi může více vyplatit si postavit firemní FVE bez dotace a jen z vlastních prostředků, protože nevyhovuje podmínkám aktuálních dotačních programů a nebo zkrátka nechce být limitován jednotlivými omezeními a chce si nadimenzovat elektrárnu přesně podle sebe.

Kdy baterie dávají smysl pro firemní instalace? Baterie jsou výhodné pro firmy, které mají nepravidelný nebo nerovnoměrný odběr energie, a zejména pro ty, které chtějí snížit nákup elektřiny ze sítě během špiček.

To se hodí zejména pro pokrytí noční spotřeby osvětlení, bezpečnostních systémů nebo ranních špiček před plným výkonem FVE.

Pořízení solárních baterií dává smysl v případě častých výpadků elektřiny, kde mohou fungovat jako záložní zdroj pro klíčovou infrastrukturu (servery, osvětlení, IT systémy).

Například firmy, které mají vyšší spotřebu energie v ranních a večerních hodinách, mohou efektivně využít bateriové úložiště k ukládání přebytků vyrobené energie během dne a využít ji mimo pracovní hodiny. To zajišťuje větší soběstačnost firmy a snižuje náklady na nákup energie z distribuční sítě, kdy třeba právě v rámci ranních či večerních špiček může být cena elektřiny násobně vyšší (vše se nicméně odvíjí od sjednaného tarifu firmy s dodavatelem energií).

Kombinace baterií a fotovoltaiky umožňuje firmám nejen šetřit na nákladech za energii, ale také zvyšuje jejich energetickou nezávislost. Moderní bateriové systémy také umožňují pokrýt spotřebu v okamžicích, kdy fotovoltaická elektrárna nevyrábí dostatek energie, například kvůli špatným povětrnostním podmínkám.

Nevýhodou jsou vyšší počáteční investice. Firmy se proto často rozhodují mezi levnější variantou fotovoltaiky bez solárních baterií, což přináší rychlejší návratnost, a dražší variantou s bateriemi, která však přináší lepší vyšší soběstačnost a možnost uložit si více energie na později.

Kdy se použití baterií nevyplatí? Pro velké provozy s vysokou spotřebou energie baterie často nejsou ekonomicky výhodné. Cena bateriových systémů se zvyšuje úměrně s kapacitou, což může znamenat velmi vysoké náklady na pokrytí celé spotřeby firmy. Místo větší baterie tak může být vhodnější zaměřit se například na optimalizaci spotřeby během doby, kdy FVE generuje elektřinu, nebo zvažovat hybridní řešení s kombinací dalších zdrojů energie (např. generátory).

Jak se určuje vhodná velikost solárních baterií u firemních instalacích FVE?

Dimenzování velikosti baterií je závislé na několika faktorech:

• Denní spotřeba energie – pro efektivní návrh je nutné mít detailní analýzu spotřeby firmy. Data z inteligentních elektroměrů, které zaznamenávají spotřebu po 15 minutách, jsou nejpřesnější a umožní zjistit, kolik energie firma potřebuje v době, kdy FVE neprodukuje dostatek elektřiny.
• Charakter provozu – pokud má firma provoz například pouze přes den, může být baterie méně potřebná, protože elektřina se spotřebuje přímo během výroby. Naopak noční provozy (nebo firmy, které mají náročný provoz mimo pracovní hodiny) budou baterie využívat častěji.
• Kapacita baterie – správné dimenzování záleží na požadavcích firmy na pokrytí spotřeby během nepracovních hodin nebo výpadků. Pro firmy je klíčové zohlednit, zda baterie pokryje pouze kritickou infrastrukturu, nebo větší část provozu či jiné pro firmu zásadní funkce.
• Výhodnost a finanční náklad pro pořízení solárních baterií – v praxi záleží na správném dimenzování baterií – jejich kapacita by měla odpovídat skutečné spotřebě a potřebám firmy, což zamezí zbytečnému plýtvání investicí. Pokud firma plánuje pokrýt celý provoz bateriemi, zjistí, že takové řešení je pro velké provozy příliš drahé (chybí dostatek vlastních zdrojů), anebo u takového řešení nevychází návratnost vložených prostředků (jsou jiná efektivnější řešení nebo projekty, kterým management firmy věří více). Kromě finančního aspektu je třeba zohlednit i možné přínosy pro kritickou infrastrukturu firmy. Například záložní baterie mohou zajistit nepřetržitý provoz v případě výpadků energie, což je zvlášť důležité u společností, které se neobejdou bez IT systémů, serverů nebo bezpečnostního vybavení. V takových případech se může menší bateriové úložiště vyplatit, přestože nepokryje celou spotřebu firmy. Ohledně dotací na firemní bateriová úložiště záleží na konkrétním programu. Dotace jsou většinou limitované kapacitou baterií a výkonem celé FVE. Dotační výzvy (například i současný a velmi výhodný OP TAK – Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost), často stanovují maximální podporovanou kapacitu baterií i výkon FVE, takže pro velké firmy může například daná dotace nevyužitelná, pokud jejich potřeby přesahují tyto limity. Navíc podmínky čerpání mohou omezovat další rozšíření systému, což někdy způsobuje, že instalace bez dotací je pro firmy flexibilnější a rychlejší. O administrativní zátěži, která je spjatá s vyřízením firemní dotace ani nemluvě. Ale všechny tyto aspekty – zda využít solární baterie, jak velké, kolik bude řešení s bateriemi stát navíc, co lze pokrýt s dotacemi a jak velké bateriové úložiště dává pro danou firmu se zjištěnou charakteristikou spotřeby smysl, je vždy předmětem podrobné analýzy podniku, kterou musí zpracovat každá zodpovědná solární firma.