12.08.2024 Nejhledanější Bytové domy a SVJ
Zapojení do sdílení energie v rámci bytového domu přináší řadu výhod. Jedním z nejvýznamnějších přínosů sdílení energie v rámci bytového domu je možnost snížit náklady na elektřinu, a to jak ve společných prostorách (světla, výtah, vytápění/klimatizace), tak v jednotlivých bytech.
Když obyvatelé domu společně investují do instalace solárních panelů nebo jiných obnovitelných zdrojů energie, mohou vyrábět elektřinu přímo v místě spotřeby. To znamená, že se sníží závislost na dodavatelích elektřiny a tím i měsíční účty za energii. Společná výroba elektřiny navíc eliminuje potřebu platit distribuční poplatky, protože energie je spotřebována přímo na místě.
Bytové jednotky mohou mezi sebou sdílet vyrobenou elektřinu od loňského roku díky vyhlášce Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Spotřebitelé, kteří využívají elektřinu z těchto společných solárů, jsou osvobozeni od distribučních poplatků, jelikož nevyužívají distribuční síť (nedotkne se je tak výrazné zvýšení distribučních poplatků, které platí od letošního roku).
Při sdílení elektřiny je však nutné, aby odběr a spotřeba proběhly v rámci čtvrthodinového intervalu.
Elektřina totiž nemůže být použita až za několik hodin nebo v jiný den.
V bytovém domě dává sdílení energie velký smysl, protože na rozdíl od běžného rodinného domu je i přes den v části bytů někdo doma, kdo spotřebovává nějakým způsobem elektřinu a může tak využít výhodnější sdílenou elektřinu. Nehledě na to, že do budoucna nejsou vyhlídky na zlevnění energie zatím příliš velké a tak SVJ, které si neumí alespoň část vlastní elektřiny vyrobit samo, tak na tom bude nejspíše časem čím dál hůře.
Zapojení bytového domu do systému sdílení energie přináší mnoho výhod, od snížení nákladů na energie až po podporu udržitelnosti a posílení mezilidských vztahů mezi jednotlivými sousedy. Aby proces zavádění nové fotovoltaiky proběhl úspěšně, je důležité, aby mezi obyvateli panovaly dobré vztahy a aby členové výboru, včetně předsedy nebo předsedkyně SVJ, disponovali potřebnými znalostmi nejenom ohledně fotovoltaiky, ale také určitými diplomatickými schopnostmi.
Protože na všem je nutné se nejdříve společně v rámci bytového domu domluvit. Proto se určitě hodí, pokud mají členové výboru a předseda/předsedkyně SVJ již nějaké dřívější zkušenosti s organizováním podobného typu aktivit, které mohou výrazně přispět k hladkému průběhu celého projektu.
Pro schválení instalace FVE je důležité znát pravidla a požadavky stanovené stanovami SVJ a příslušnou legislativou. Obvykle je nutné získat souhlas většiny členů SVJ na shromáždění, což může být většina všech vlastníků nebo kvalifikovaná většina, záleží na konkrétních pravidlech SVJ. Před zahájením hlasování by mělo být jasně určeno, jaký typ většiny je pro schválení projektu potřebný.
Klíčové je zajistit, aby byli všichni vlastníci bytových jednotek včas a důkladně informováni o plánech na instalaci FVE. Před hlasováním by mělo proběhnout několik informačních schůzek nebo prezentací, kde budou vysvětleny výhody, náklady a technické detaily projektu. Důležité je také otevřít prostor pro dotazy a diskusi, aby byly rozptýleny jakékoli pochybnosti nebo obavy.
Někteří vlastníci mohou mít k projektu FVE výhrady, například kvůli obavám z počátečních nákladů nebo z možných technických problémů nebo kvůli bezpečnosti.
Zde se vám bude hodit vždy nějaký odborník na obnovitelné zdroje energie/fotovoltaiku, se kterým můžete jednotlivé dotazy konzultovat nebo může být přítomen na jednotlivých schůzích SVJ, kde se má budoucí plán ohledně instalace FVE na bytovém domě probírat do detailu. Tito odborníci mohou pomoci s právními a technickými aspekty, které by jinak mohly být pro jednotlivé členy SVJ složité na pochopení.
Před samotným hlasováním by měl být připraven detailní plán financování a návratnosti investice. Je důležité, aby bylo jasně stanoveno, jakým způsobem budou kryty počáteční náklady, zda budou využity dotace nebo vlastní prostředky SVJ či nějaká forma úvěru (nebo kombinace všech těchto aspektů dohromady), a jak bude probíhat rozdělování případných zisků z přebytků vyrobené solární energie.
Po úspěšném hlasování by měly následovat konkrétní kroky k realizaci projektu, včetně uzavření smluv, výběru dodavatele a koordinace instalace. Důležité je také, aby výbor SVJ a předseda/předsedkyně nadále komunikovali s vlastníky o postupu projektu a zajišťovali, že je vše prováděno v souladu s původními plány a rozpočtem. Po instalaci FVE je třeba pravidelně monitorovat její výkon a samotnou úsporu pro vlastníky, aby jednotliví členové opravdu například na jednotlivých vyúčtováních byli schopni pozorovat samotný přínos a úsporu (za společné prostory nebo úsporu v rámci spotřeby u bytových jednotek).
Mělo by být zajištěno, že výsledky projektu budou sdíleny s vlastníky a že bude pravidelně vyhodnocována návratnost investice a efektivita celého fotovoltaického systému. S každou z těchto činností vám může pomoci i montážní firma, která FVE na bytový dům instalovala (rozúčtování, vyhodnocení, monitoring apod.).
Licence pro výrobu elektřiny je nutná pouze v případě, že fotovoltaická elektrárna má výkon přesahující 50 kW. To odpovídá ploše střechy nebo pozemku větší než 250 m². Pokud elektřinu vyrábíte pro vlastní potřebu a výkon elektrárny nepřesahuje tuto hranici, licenci nepotřebujete.
V případě, že se nevybere zvláštní režim, stane se střešní fotovoltaická elektrárna (FVE) součástí budovy a bude spravována společenstvím vlastníků jednotek (SVJ) jako „společná část domu“.
Alternativní/zvláštní způsoby správy a vlastnictví fotovoltaické elektrárny (FVE) na střeše bytového domu, které se liší od standardního postupu, mohou zahrnovat například situace, kdy je fotovoltaická elektrárna může vlastněna například specializovanou firmou, která si pronajímá střechu od SVJ a prodává elektřinu zpět obyvatelům SVJ nebo do sítě. SVJ může vstoupit do partnerství s energetickou firmou, která by společně s vlastníky spravovala FVE. Tento společný podnik by mohl být založen na dohodě o rozdělení investičních nákladů a zisků z produkce elektřiny. Vlastníci bytových jednotek mohou také vytvořit energetické družstvo, které by bylo právnickou osobou spravující FVE. Družstvo by bylo odpovědné za instalaci, údržbu a provoz fotovoltaické elektrárny a zisky z přebytků by se dělily mezi členy družstva podle dohodnutých pravidel. Možností je samozřejmě ještě více, ale nejčastějším voleným způsobem je právě střešní fotovoltaika, která je součástí budovy a bude spravována společenstvím vlastníků jednotek (SVJ) jako „společná část domu“, druhou velmi častou variantou je pak právě energetické družstvo.
Pravidla jsou pak následující:
Nesouhlas některého člena společenství vlastníků jednotek (SVJ) s instalací fotovoltaické elektrárny (FVE) může představovat výzvu, kterou je třeba řešit citlivě a s respektem k názorům všech zainteresovaných. Důvody nesouhlasu mohou být různé – od nedostatku informací až po osobní obavy. Níže najdete nejčastější dotazy, se kterými se setkáváme na schůzích SVJ běžně a mohly by vám pomoci při budoucích schůzích SVJ.
Pokud jako předseda SVJ plánujete nebo jste v procesu rozhodování, zda si fotovoltaiku pořídit právě pro váš bytový dům a máte pocit, že byste potřebovali na schůzi pomoc odborníka, který by vám pomohl s dotazy technického rázu nebo i dalšími netechnickými dotazy, klidně se na nás obraťte. Rádi se schůze SVJ zúčastníme s vámi a pomůžeme zodpovědět maximum dotazů od všech zúčastněných. Přece jenom se v tomto oboru pohybujeme roky, máme za sebou již více instalací na bytových domech a cestu jsme si tak již postupně prošlapali a umíte v tom chodit. Není tak třeba, abyste si tu samou trnitou cestu složitě prošlápavali sami.
Rádi vám se vším pomůžeme a vysvětlíme vše, co se týká fotovoltaiky pro SVJ a bytové domy.
K zajištění bezpečnosti fotovoltaiky u bytového domu slouží několik druhů pasivní i aktivní ochrany, které se navzájem doplňují a dublují pro případ, že by některý z prvků selhal nebo nefungoval správně. Dalším prvkem, který se stará o maximální bezpečnost je také vzdálený monitoring jednotlivých komponent a funkčností solární elektrárny.
Monitoring umožňuje nepřetržité sledování výkonu a stavu jednotlivých částí fotovoltaické elektrárny, jako jsou solární panely, střídače a bateriové systémy. Jakmile systém detekuje jakoukoliv odchylku nebo potenciální problém, okamžitě na to upozorní obsluhu, která může rychle zasáhnout a předejít tak případným poruchám nebo nebezpečným situacím. Monitoring tak zajišťuje nejen bezpečnost, ale také optimalizuje provoz elektrárny a prodlužuje její životnost. Navíc umožňuje průběžné vyhodnocování výkonu a spotřeby, což pomáhá při optimalizaci energetických nákladů a zvyšování celkové efektivity systému.
Jednotlivé hlavní komponenty moderních solárních elektráren (solární panely, střídače, baterie) mají již dnes mnohdy integrované vlastní bezpečnostní mechanismy, kterým se pak případně doinstalují záložní bezpečnostní prvky. Takto to má například značka Growatt, kterou jsme si vybrali právě proto, že jak střídače, tak baterie již mají integrovaný vlastní bezpečnostní mechanismus, který ještě lépe pomáhá odhalit možný problém dopředu (v takovém případě pak stačí elektrárnu odstavit od provozu a vyčkat návštěvy servisního technika).
Stručný soupis toho, co se vše využívá pro zajištění maximální bezpečnosti fotovoltaiky na bytovém domě, najdete níže – nejedná se však o konečný výčet všech možných řešení, ale má sloužit spíše pro představu, abyste pochopili, že o zabezpečení elektrárny se stará hned několik systémů zároveň, které se navzájem zajišťují a doplňují.
Jedním z klíčových bezpečnostních prvků jsou výkonové optimizéry, které nejen zvyšují účinnost fotovoltaických panelů, ale také umožňují jejich rychlé a bezpečné odpojení v případě nouze. Tento prvek je důležitý pro zajištění, že systém může být bezpečně deaktivován, což je klíčové například při zásahu hasičů.
Dalším důležitým prvkem je tlačítko STOP, které je instalováno v dostupné části budovy a umožňuje okamžité přerušení stejnosměrného obvodu mezi panely a střídačem. Toto tlačítko zajišťuje, že v případě potřeby lze systém rychle a bezpečně odpojit, což je důležité nejen pro ochranu obyvatel, ale i pro bezpečnost zasahujících složek.
Požární odpojovače jsou dalším prvkem, který přispívá k bezpečnosti systému. Tyto odpojovače jsou navrženy tak, aby bezpečně vypnuly fotovoltaické obvody v případě požáru nebo jiné havarijní situace. Tím se snižuje riziko šíření požáru a zajišťuje se, že systém nebude ohrožovat bezpečnost osob v budově.
K zajištění ochrany budovy jsou často instalovány protipožární dveře v prostorách, kde jsou umístěny klíčové komponenty fotovoltaického systému, jako jsou střídače nebo bateriové systémy. Tyto dveře zabraňují šíření ohně a kouře do ostatních částí budovy, čímž chrání jak obyvatele, tak majetek. Samotný střídač je pak instalován tak, aby se nezahříval a je vybaven protipožární izolační deskou.
Může instalace FVE zvýšit riziko požáru nebo jiných škod na majetku? V médiích se dočítám o častých požárech fotovoltaiky. Je pravda, že solární elektrárny často hoří? Dá se fotovoltaika vůbec hasit a budou ji hasiči hasit kvůli své bezpečnosti?
Samotná fotovoltaika je při správně provedené instalaci a pravidelné údržbě naprosto bezpečnou technologií. K požárům FVE v Česku dochází naprosto minimálně, byť média každý jednotlivý požár zveličují a informují, jak požárů fotovoltaiky rapidně stoupá, není to dle dat pravda, protože je nutné zasadit ona data také do celého kontextu.
Ročně je evidováno ve spojitosti s fotovoltaikou maximálně několik desítek požárů. Soupis dat za jednotlivé roky najdete níže.
| Rok | Stávající instalace | Nové instalace celkem | Celkem instalací | Požáry | Riziko |
|---|---|---|---|---|---|
| 2017 | 26 683 | 921 | 27 604 | 12 | 0,04% |
| 2018 | 27 604 | 2 195 | 29 799 | 11 | 0,04% |
| 2019 | 29 799 | 3 394 | 33 193 | 15 | 0,05% |
| 2020 | 33 193 | 6 279 | 39 472 | 14 | 0,04% |
| 2021 | 39 472 | 9 243 | 48 715 | 15 | 0,03% |
| 2022 | 48 715 | 34 623 | 83 338 | 29 | 0,03% |
| 2023 | 83 338 | 81 937 | 165 275 | 64 | 0,03% |
| 2024* | 165 275 | 23 874* | 189 149 | 24** | 0,01% |
* Jedná se o první polovinu roku 2024, nejedná se tedy o kompletní kalendářní rok
** Data ohledně instalací za 1. polovinu roku 2024 dle dat Solární asociace (zdroj dat)
*** Dostupná data leden až červenec 2024 dle dat Hasičského záchranného sboru
Jak je ale vidno z dat za poslední roky, nárůst absolutní hodnoty požárů není nijak dramatický (výjimkou je rok 2023, který je zapříčiněný zejména velkým skokovým nárůstem množství nových instalací), samotné riziko požáru tak zůstává v podstatě konstantní. Tato zjištění potvrzuje i samotné prohlášení mluvčího Hasičského záchranného sboru ČR Martin Kavka, který nedávno pro server Seznamzprávy.cz uvedl:
„Nárůst požárů samozřejmě je, ale celkový nárůst instalací fotovoltaik je podstatně větší, takže přímá úměra tu nefunguje. Zároveň je třeba rozlišovat požáry, které se sice týkají fotovoltaiky, ale nemusí to být přímo požáry na střeše. To vše se do statistik započítává, ale není to jen o těch panelech, je to soubor dalších věcí, které jsou kolem.“
Často za požáry, které se dávají v médiích do spojitosti s fotovoltaikou, stojí nedodržení bezpečnostních předpisů nebo neodbornou manipulací a skladováním jednotlivých komponent a mnohdy se ani nejedná o instalace od profesionálních montážních firem. Navíc – bohužel ne vždy všechna média následně v honbě za vyšší čteností vydanou bulvárně znějící zprávu o požáru fotovoltaiky upraví a doplní dle později skutečně zjištěných informací a závěrů. Mnohdy se pak ve výsledku prokáže, že za požárem ve skutečnosti stojí nedbalost jedince, zanedbání bezpečnostních předpisů anebo neodborná instalace svépomocí. To ostatně udává také mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Martin Kavka v rozhovoru pro Seznamzpravy.cz:
„Často je to neodborná instalace, kdy si třeba lidé akumulátor k fotovoltaice připojí sami. Také zaznamenáváme, že si lidé nakoupí levnější baterii a sami si to připojují a nedělá to certifikovaná firma.“
Stejně tak není pravda, že by hasiči nebyli připraveni na požáry fotovoltaiky a neuměli ji hasit.
Hasičský záchranný sbor České republiky disponuje už roky dokumentem s názvem Bojový řád jednotek požární ochrany, který se věnuje taktickým postupům při zásahu u požárů fotovoltaických elektráren. Tento metodický list má číslo 48 P byl vydán již v roce 2017. Pod tímto odkazem najdete celý tento dokument popisující, jak mají hasiči postupovat při požáru FVE. K tomu všemu ještě existují také metodické pokyny a doporučení, které vydávají jednotlivé části hasičského sboru. Zde najdete kupříkladu článek na toto téma ze od HSCR ze Středočeského kraje.
Pokud by tedy fotovoltaika přeci jen někdy začala hořet, hasiči si s likvidací požáru lehce poradí. Hasiči jsou na tyto situace proškoleni a přesně vědí, jak hasit domy s fotovoltaickou elektrárnou – jen je třeba jim při případném požáru nahlásit, že máte fotovoltaiku.
Hasiči se zaměřují při zásahu na zajištění odpojení fotovoltaické elektrárny od vnější elektrické sítě, odpojení sběrného kabelu od měniče a odpojení či minimalizaci připojených částí fotovoltaických panelů. Hasiči samozřejmě nemohou používat vodu k hašení elektrických zařízení, musí počkat na speciální jednotku, která je vybavena prostředky pro hašení pěnou. Všechny jednotky hasičů jsou navíc připraveny k hašení elektrických zařízení s napětím do 400 V.
I proto je nutné, než si pořídíte fotovoltaickou elektrárnu, mít k tomuto účelu zpracovanou dokumentaci požární ochrany – požárně bezpečnostní řešení stavby a samozřejmě i projektovou dokumentaci a vědět jak fotovoltaiku rychle v případě potřeby odpojit. Taky je dobré nezapomínat na to, že pokud bude fotovoltaika na střeše budovy, může se stát, že bude potřeba aktualizovat začlenění provozovaných činností a vznikne povinnost zpracovat dokumentaci zdolávání požárů, která musí být schválena Hasičským záchranným sborem.
Při hašení fotovoltaických systémů na bytových domech s FVE hasiči běžně používají hasicí prostředky, které jsou bezpečné pro použití na elektrických zařízeních pod napětím. Patří sem zejména hasicí prášky ABC, které nevedou elektrický proud, a křemenný písek, který působí jako izolant a dokáže udusit oheň. Další možností jsou hasicí přístroje na bázi oxidu uhličitého (CO2), které efektivně snižují teplotu a vytlačují kyslík bez poškození elektrických zařízení. Moderní suché hasicí systémy, jako jsou FM-200 nebo Novec 1230, se také používají k hašení citlivých elektrických zařízení, protože nepoškozují elektroniku.
Fotovoltaické systémy dokážou pokrýt spotřebu ve společných prostorech bytových domů. Sem řadíme například osvětlení, provoz výtahů, bezpečnostní kamery či ovládání garážových vrat. Ale standardně navržená velká fotovoltaika pro bytový dům dokáže vyrobit podstatně více energie. Tyto tzv. přebytky energie, které se třeba nevyužijí ve společných prostorách, můžete výhodně využít v jednotlivých bytech nebo prodat zpět do sítě.
Ano, viz předchozí dotaz – v případě, že se uživatelé bytového bytu domluví a budou se chtít všichni nebo jen část zapojit do fotovoltaiky a využívat vyrobenou energii také v rámci svých bytů, je to samozřejmě možné. V takovém případě, protože FVE je financována ze sdílených zdrojů, přičemž každá jednotka má jiné spotřeby, je nejlepším a nejvíce férovým způsobem využitím tzv. alokačního klíče.
Alokační klíč je mechanismus, který určuje, kolik energie z FVE připadne každé jednotce. Tento klíč si určuje sama skupina sdílení, přičemž může být rozdělen podle počtu předávacích míst, velikosti bytových jednotek nebo jiným smluveným modelem. Díky tomu je možné zajistit, že každý byt bude využívat odpovídající podíl vyrobené energie. Při vyúčtování se množství energie z FVE, které bylo přiděleno každé jednotce, odečítá z celkové spotřeby, což zajišťuje spravedlivé rozdělení nákladů.
Sdílení energie v rámci bytového domu jako takové není zpoplatněno. Účastníci sdílení platí pouze tzv. regulovanou složku ceny elektřiny, tedy poplatek za využívání distribuční soustavy, jak tomu bylo doposud. Tento poplatek se ale nevztahuje na bytové domy při sdílení elektřiny mezi byty v jednom vchodu, což znamená za jedním domovním rozvaděčem.
Při sdílení elektřiny je však nutné, aby odběr a spotřeba proběhly v rámci čtvrthodinového intervalu. Elektřina tedy nemůže být použita až za několik hodin nebo v jiný den.
Musíte se společně domluvit na samotné výstavbě FVE a na financování, případně na využití peněz z fondu oprav, případně, kdo chce být do sdílení zapojen a kdo ne.
Instalační proces fotovoltaického systému probíhá v několika etapách.
Prvním krokem je podání žádosti o připojení fotovoltaického systému (FVE) k místní distribuční síti. V případě, že do 30 dnů nedojde k zamítnutí této žádosti, je systém FVE automaticky schválen pro instalaci. V situaci, kdy by žádost byla zamítnuta, dojde k odstoupení od smlouvy a naše vám vrátí zálohu v celé její výši. Samotná instalace se skládá ze tří hlavních fází. Montáž fotovoltaických panelů typicky trvá 2-3 dny, přičemž i při instalaci větších systémů se doba montáže pohybuje v řádu několika dnů. Následné elektroinstalační práce vyžadují obdobně 2-3 dny. Po dokončení těchto prací následuje technická revize a je podána žádost o schválení trvalého provozu systému.
Schválení a zprovoznění fotovoltaického systému je obvykle dokončeno do jednoho měsíce od finalizace instalace. Většinou totiž než samotná instalace zabere daleko více času opatření všech různých potvrzení, domluva s majiteli bytů ohledně účelu a finanční investice do FVE, vypracování projektu apod. Samotná instalace je již pak spíše rychlou záležitostí v porovnání s ostatními částmi celého procesu, který ji předchází.
Bytové domy mají možnost získat dotace z programu Nová zelená úsporám, které mohou pokrýt až 50 % uznatelných nákladů na projekt. V případě, že bytové domy patří obcím, může výše dotace dosáhnout až 70 % celkových investičních nákladů.
Za každý instalovaný kilowatt peak (kWp) na střeše bytového domu je poskytována dotace ve výši 15 000 Kč. Maximálně je možné získat podporu pro instalovaný výkon do 100 kWp. Bytové domy v majetku obcí mohou obdržet vyšší dotaci, a to 22 000 Kč za každý kWp.
Bytové domy, které používají energii z fotovoltaických elektráren (FVE) nejen v obecních prostorách, ale také pro individuální bytové jednotky, jsou oprávněny požádat o finanční podporu. Za každou bytovou jednotku, která je k fotovoltaickému systému připojena, mohou získat 10 000 Kč. V případě bytových domů vlastněných obcemi je výše podpory 15 000 Kč za bytovou jednotku. Nicméně, od září se k tomuto typu podpory vážou další, zatím ne zcela jasné podmínky, a očekává se, že detaily budou upřesněny v budoucnu. Bytové domy mohou obdržet 10 000 Kč za každou instalovanou kilowatthodinu (kWh) kapacity baterie. Je nutné, aby kapacita baterie byla minimálně poloviční ve vztahu k celkové instalované kapacitě fotovoltaického systému.
Například pro systém 18 kWp je nutná baterie s kapacitou minimálně 9 kWh.
Finanční podpora se vztahuje na kapacitu až 1,5krát větší než je instalovaný výkon fotovoltaického systému.
To znamená, že i při instalaci větší baterie bude podpora poskytnuta pouze na 1,5násobek výkonu fotovoltaického systému.
Pro bateriová úložiště v obecních bytových domech činí podpora 15 000 Kč za kWh.
Dotace lze u bytových domů čerpat také na elektronabíječky – lze získat z NZÚ 25 000 Kč za jeden instalovaný dobíjecí bod. Podpořit lze nejvýše takový počet dobíjecích bodů, kolik je bytových jednotek v domě. Finanční prostředky lze čerpat zálohově předem. Instalace dobíjecího bodu pro elektromobil s dotací je možné využít pouze v kombinací se zateplením, solárními systémy, nebo instalací zdrojů tepla.
Velkou změna od září 2023 je také nová možnost – získání dotační podpory formou předplatby, tedy zálohy, a to v plné výši před samotnou instalací. Tato nová opce umožňuje bytovým domům, konkrétně bytovým družstvům a společenstvím vlastníků jednotek (SVJ), získat celou dotaci předem, což v mnoha případech výrazně usnadňuje financování celého projektu. Ostatní typy bytových domů mají možnost požádat o dotaci tradičním způsobem, tj. až po realizaci instalace.
Pokud vlastníte bytový dům, kde nejsou jednotky ve vlastnictví jednotlivých nájemníků (neexistuje zde společenství vlastníků jednotek – SVJ) a každý nájemník má elektřinu napsanou na sebe, je dobré nejprve zjistit, zda mají nájemníci zájem o sdílení elektřiny z fotovoltaické elektrárny (FVE). Aby bylo sdílení možné, alespoň jeden z bytů musí elektřinu z fotovoltaiky umět spotřebovávat.
Jaké máte jako vlastník možnosti?
Při výběru vhodného technického řešení pro instalaci fotovoltaiky na bytový dům je důležité si položit několik klíčových otázek:
Samotná fotovoltaická elektrárna pak může být buď zcela bez dalších přídavných technologií, kdy je však nutné elektřinu okamžitě spotřebovat (toto řešení dává smysl pro SVJ, které mají vyšší spotřebu po čas dne). Jedná se často o nejlevnější z nabízených variant, která má velmi rychlou návratnost, ale postrádá možnost pracovat s přebytky a ukládat je na využití pro večerní špičku.
Daleko častější volbou u bytových domů je fotovoltaická elektrárna s bateriemi, která umožňuje maximální flexibilitu, co se týče nakládání s energií. Můžete jak elektřinu z fotovoltaiky z rána uložit na později. Stejně tak lze baterie nabít ze sítě – pokud je cena zrovna elektřiny nižší, než je běžné. Stejně tak, pokud je v síti energie přebytek, může být cena odběru i záporná a můžete si tak baterie nabít v podstatě zdarma a ještě za to dostat zaplaceno (tato situace může nastat například v létě, kdy solární elektrárny napříč ČR vyrábí maximum elektřiny a je třeba tento nadbytek někam udat, aby síť nezkolabovala). Na druhou stranu tuto obrovskou výhodu kompenzuje vyšší cena solárních baterií. V případě krátkodobého výpadku v dodávkách elektřiny z externí sítě solární baterie zajistí, že váš bytový dům bude nadále zásobován elektřinou. Toto může být klíčové zejména pro kritické systémy, jako je osvětlení společných prostor nebo výtahy.
Je třeba si ale uvědomit, že solární baterie mají sloužit jen pro vykrytí krátkodobého výpadku a pro zachování kritické infrastruktury (světla/výtahy) – nelze tak na ně spoléhat pro vykrytí celé spotřeby bytového domu. Takové řešení bylo extrémně drahé a mělo by extrémně dlouhou návratnost, která by nejspíše nedávala vůbec ekonomický smysl. Ale vesměs, pokud na to má SVJ prostředky, dává pořízení solárních baterií smysl skoro vždy.
Další možností je pak kombinace FVE s wallboxy (případně fotovoltaika s bateriemi a s wallboxy), tedy nabíjecích stanic pro elektromobily. Z pohledu SVJ se může jednat o prozíravý krok s několika významnými benefity pro obyvatele bytového domu. V první řadě je to otázka budoucího vývoje – poptávka po elektromobilech stále roste a s ní i potřeba dostupných nabíjecích stanic. SVJ, které investuje do wallboxů, může být lépe připraveno na zvýšený počet elektromobilů mezi obyvateli v budoucnu. Instalace wallboxů přímo v garáži nebo v blízkosti bytového domu umožní pohodlné nabíjení vozidel bez nutnosti hledat veřejné nabíjecí stanice, což šetří čas a přispívá k lepšímu uživatelskému zážitku. V neposlední řadě se také může jednat o vhodnou volbu, kam nasměrovat přebytky elektřiny – zde se však může stávat, že špička výroby nemusí korelovat s aktuální potřebou (asi nikdo z nás nesleduje, kdy zrovna elektrárna vyrábí nejvíce, abych si šel hned nabít elektrovůz). Na nabíječky pro elektromobily lze také čerpat dotace, lze tak výrazně snížit počáteční náklady na minimum. Je však nutné si už na schůzi SVJ udělat rešerši, jak velký zájem o wallboxy by ze strany účastníků byl. Protože i na tento požadavek je třeba dimenzovat konečný výkon elektrárny. Je také nutné vzít v potaz, kde budou wallboxy umístěné, odkud k nim povede kabeláž apod. Aby se nemuselo za pár let vše předělávat, což je vždy výrazně dražší varianta, než když se vše zahrne do jednoho projektu hned na poprvé. Nevýhodou může být, že kromě toho, že přebytky nemusí nutně korelovat s potřebami pro nabíjení uživatelů, tak i fakt, že ne každý obyvatel SVJ potřebuje automobil anebo plánuje si kupovat elektromobil a využívat jej.
Další hojně využívanou variantou je fotovoltaická elektrárna s bateriemi v kombinaci s tepelným čerpadlem nebo ohřevem vody, což SVJ pomůže dosáhnout maximální efektivity, co se týče využití elektřiny a výrazné snížení nákladů na vytápění a ohřev vody.
U vytápění využijete hlavní vlastnosti tepelných čerpadel a tou je vysoká efektivita. Tepelné čerpadlo využívá energii z okolního prostředí, což znamená, že na výrobu tepla spotřebovává méně elektrické energie než klasické elektrické nebo plynové vytápění. Typický koeficient účinnosti (COP) tepelného čerpadla se pohybuje mezi 3 až 5, což znamená, že na každou kWh spotřebované elektřiny vyrobí 3 až 5 kWh tepla. Jedná se tak o velice efektivního pomocníka, kterého můžete opět pohánět fotovoltaikou. Kromě vytápění v zimě mohou tepelná čerpadla fungovat také jako klimatizace v letních měsících, což přispívá k celoročnímu komfortu. To zajišťuje příjemné prostředí bez nutnosti investovat do samostatného systému klimatizace. Navíc jsou dnešní tepelná čerpadla vcelku jednoduchá na údržbu a vydrží sloužit i desítky let a i na ně lze v rámci SVJ čerpat dotace.
Přebytečnou elektřinu, kterou solární elektrárna na bytovém domě vyrobí během slunečných dní, lze využít také k ohřevu vody nebo k akumulaci tepla do zásobníku na období, kdy je spotřeba vyšší (zpravidla večerní hodiny). Výhodou je právě, jak dlouho si voda udrží v zásobníku na ohřev vody.
Doba, po kterou vydrží nahřátá voda v zásobníku teplé vody, závisí na několika faktorech, včetně velikosti zásobníku, kvality izolace, venkovní teploty a spotřeby teplé vody. Obecně platí, že dobře izolovaný zásobník dokáže udržet vodu teplou po dobu 24 až 48 hodin, aniž by došlo k výraznému poklesu teploty. V případě menší spotřeby vody a při použití vysoce kvalitních izolací může voda zůstat teplá i déle. Tím zaručíte v rámci SVJ, že nebudete zbytečně utrácet za ohřev vody, protože voda bude po většinu času předehřátá z fotovoltaiky. Dlouhodobé uchování tepla ve vodě je proto jedním z klíčových přínosů kombinace fotovoltaiky s ohřevem vody, zejména pokud jde o snížení nákladů na energie a zvýšení energetické efektivity v bytových domech.
| Typ systému | Popis | Vhodné pro | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|---|---|
| Bez dalších technologií | Nejlevnější varianta a nejjednodušší varianta pro bytové domy | Bytové domy s malou plochou střechy a vyšší spotřebou nebo větším množstvím bytů | Nízké pořizovací náklady, rychlá návratnost | Nelze využívat energii po čas celého dne, elektřinu je nutné vždy hned spotřebovat, nelze ukládat přebytky na později |
| S bateriovým systémem | Využívá baterie pro ukládání přebytečné energie | Bytové domy s velkou střechou a malým počtem bytů | Efektivnější práce s vyrobenou energií, menší závislost na distribuci, možnost nákupu na spotu a vyšší flexibilita při nákupu energií | Vyšší pořizovací náklady a prostorové nároky, solární baterie nelze využít jako záložní zdroj |
| S dobíjecí stanicí pro elektromobily | Dobíjení elektromobilů z FVE systému | Pro účastníky, kteří plánují využívat naplno elektromobilitu | Možnost dobíjet elektromobil vlastní vyrobenou elektřinou | Nemohou využít všichni účastníci, pokud nemají elektromobil |
| V kombinaci s tepelným čerpadlem/ohřev vody | FVE systém zajišťuje elektřinu a tepelné čerpadlo s ohřívačem vody zajišťuje vytápění a ohřev TÚV | Nejefektivnější práce s vyrobenou energií | Pokrytí spotřeby elektřiny i tepla, nejvyšší úspora za energie a ultravysoká efektivita nakládání s energiemi | Vyšší pořizovací náklady |
V neposlední řadě je také třeba uvést, že všechny instalované technologie nejenom, že šetří, zvyšují komfort obyvatel, ale také navyšují cenu samotné nemovitosti. Zároveň pro potřeby instalace fotovoltaiky je třeba mnohdy provést úpravy a modernizaci elektrorozvodů v bytovém domě, které by byly třeba stejně dříve či později udělat tak či tak a ještě můžete na minimalizaci všech těchto důležitých úprav využít dotační tituly.
Kromě toho je třeba také vzít v potaz, že v rámci plánu Evropské unie na zvýšení energetické účinnosti musí všechny nově postavené budovy v České republice splňovat standardy energetické náročnosti téměř nulové budovy (zkráceně nZEB, tato zkratka pochází z anglického spojení „nearly zero-energy buildings). Ideálem nZEBu je budova s kvalitním vnitřním prostředím adaptovaným na změnu klimatu, s minimální spotřebou energie využívající převážně místní dostupné obnovitelné zdroje.
Tato povinnost pro všechny novostavby, včetně rodinných domů a bytových domů, platí od roku 2020, poslední úprava pak ještě více zpřísnila limity. Budova splňující nové požadavky by měla od roku 2022 optimálně propojit úsporný architektonicko-stavební koncept, účinné technologie a případně i využít dostupné obnovitelné zdroje. Pokud tyto složky nebudou ve vzájemné rovnováze a některý prvek bude upozaděn, zákonitě se musí posílit zbývající dva.
Od roku 2030 budou muset být všechny nově postavené domy budovami s nulovými emisemi. Budovy s nulovými emisemi definuje velmi nízká energetická náročnost, nulové emise uhlíku z fosilních paliv v místě, kde stojí a nulové nebo velmi nízké množství emisí skleníkových plynů z jejich provozu. Nová pravidla začnou platit v roce 2028 pro veřejný sektor a od roku 2030 pak pro všechny budovy.
Pokud jde o existující budovy, Evropská unie stanovila cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, což zahrnuje i významné snížení energetické náročnosti budov. Plán Renovation Wave, který byl schválen Evropskou komisí, klade důraz na renovace stávajících budov tak, aby do roku 2030 byly dosaženy ambiciózní cíle v oblasti energetické účinnosti. V České republice tedy bude postupně přibývat tlak na to, aby stávající budovy byly renovovány a energeticky zefektivněny, aby vyhověly těmto cílům.
V tomto kontextu je důležité zmínit, že konkrétní termíny pro renovace starších budov mohou být různé v závislosti na konkrétních podmínkách a rozhodnutích na národní úrovni, ale obecně platí, že do roku 2030 by měla být provedena výrazná část těchto renovací. Tzn. stejně byste dříve nebo později museli investovat jako SVJ do technologií využívající nějakou formu obnovitelných zdrojů. Pouze byste však již na to třeba v pozdější době nemuseli mít možnost využít dotační tituly, jak tomu je v současné podobě (nebo by nemusely být dotační podmínky tak atraktivní jako v současnosti).
Existují čtyři hlavní provozní modely pro instalaci a správu fotovoltaických elektráren (FVE) v rámci společenství vlastníků jednotek (SVJ) a bytových družstev (BD). Tyto modely zahrnují: FVE vlastněnou a spravovanou přímo celým SVJ, FVE spravovanou spolkem založeným pouze částí členů SVJ, FVE vlastněnou a spravovanou bytovým družstvem, a konečně FVE spravovanou na základě smlouvy o společnosti bez právní subjektivity.
Každý z těchto modelů má své specifické právní, technické a organizační výhody, které je třeba zvážit při rozhodování o optimálním způsobu implementace FVE v konkrétním bytovém domě.
| Kritérium | Společenství vlastníků jednotek (SVJ) | SVJ spolek založený částí členů SVJ | Bytové družstvo (BD) | Smlouva o společnosti (bez právní subjektivity) |
|---|---|---|---|---|
| Jak vypadá rozhodování o pořízení FVE | Nadpoloviční většina přítomných na shromáždění (nejsou-li stanoveny vyšší stanovami jiná pravidla) |
Nadpoloviční většina členů SVJ | Nadpoloviční většina členů (případně dle stanov představenstvo/předseda) |
Nadpoloviční většina přítomných členů SVJ |
| Možnosti financování | Dotace/úvěr/fond oprav (možné jen se souhlasem nadpoloviční většiny) |
Soukromé zdroje členů spolku/dotace/úvěr na spolek/členy | Dotace/úvěr/rezervní fond (se souhlasem nadpoloviční většiny) Nebo smlouva o dalším členském vkladu |
Soukromé zdroje společníků/dotace/úvěr na společníka/společníky |
| Vlastnictví FVE | Součást společné části domu v podílovém spoluvlastnictví | Vlastnictví spolku/členů spolku (nutná výhrada v katastru) |
Součást bytového domu/možnost výhrady vlastnictví pro některé členy | V podílovém spoluvlastnictví společníků/vlastnictví jednoho s právem užívání pro ostatní |
| Právo na využití FVE | Všichni členové SVJ (s možností dodatečného zapojení) |
Pouze členové spolku | Všichni členové bytového družstva (s možností nezapojení) |
Všichni společníci |
| Příspěvek na FVE | Není nutný, ale může být stanoven pro splácení investice (schvaluje shromáždění) |
Pouze pro členy spolku (např. členský příspěvek/úhrada z prodeje přebytků) |
Není nutný, ale může být stanoven pro splácení investice (není nutný souhlas všech) |
Není nutný, záleží na dohodě ve smlouvě o společnosti |
| Rozhodování o zisku z prodeje přebytků | Všichni členové SVJ (podíl dle velikosti bytu) | Zisk nelze rozdělit, využije se na činnost spolku (možné rozdělení v případě spoluvlastnictví) |
Zisk lze rozdělit pouze při splnění podmínek (§ 750 ZOK) | Zisk si společníci rozdělí mezi sebou |
| Daň z příjmu | Od daně osvobozeno do 30 000 Kč/rok | Podléhá 19% dani (od daně osvobozeno do 30 000 Kč/rok v případě spoluvlastnictví) |
Družstvo odvádí 19% daň | Daň se neplatí do 30 000 Kč/rok |
| Vhodné pro | Všechny členy SVJ se chtějí do sdílení zapojit | Část členů SVJ se chce do sdílení zapojit | Vhodnější pro BD (flexibilnější stanovení nájemného) |
Část členů SVJ se chce do sdílení zapojit |
| Výhody | Jednoduché rozdělení podílu | Nespravedlnosti ohledně poplatků a zisku se týkají jen členů spolku | Flexibilnější stanovení nájemného | Flexibilní právní forma a rozdělení zisku |
| Nevýhody | Změna prohlášení vlastníků (vyžaduje jednomyslný souhlas) |
Nemožnost rozdělit zisk z prodeje přebytků, náročnější administrativa | Nutnost splnit podmínky pro rozdělení zisku (§ 750 ZOK), družstvo odvádí daň | Spojené s podílovým vlastnictvím |
Pokud jste si zodpovědli na všechny otázky, je nutné si vyhodnotit proveditelnost. Před zahájením přípravy projektu zjistěte všechny potřebné informace a podmínky pro instalaci fotovoltaické elektrárny ve vašem bytovém domě. Prověřte technické možnosti, například dostupnou plochu střechy, orientaci na slunce, statické vlastnosti střechy a potenciální stínění okolními objekty.
K tomu, abyste mohli využít výhod komunitního sdílení elektřiny, budete potřebovat zájem a souhlas dostatečného počtu účastníků. Začněte informováním obyvatel domu o výhodách sdílení energie a zjišťováním zájmu o zapojení do projektu. Vytvořte letáky, online zdroje nebo si pozvěte na schůze SVJ odborníky na fotovoltaiku a pořádejte setkání, na kterých budete moci vysvětlit podobu komunitního sdílení a jeho benefity. Aktivní zapojení více lidí už ve fázi přípravy umožní lepší rozdělení úkolů, kompetencí a také výrazně zlepší informovanost o celém projektu napříc SVJ.
Určitě s tímto nečekejte až do chvíle, kdy bude fotovoltaická elektrárna uvedena do provozu. Naopak, čím více lidí se zapojí už během fáze přípravy, tím lépe. Navíc takové aktivity pomáhají vytvářet pevnější sousedské vztahy a podporují pocit sounáležitosti mezi obyvateli. Určitě není také na škodu sdílet znalosti a zkušenosti s FVE (například z jiných projektů, kde se již FVE realizovala) a také průběžně informovat o stavu projektu, dosažení milníků, abyste udrželi motivaci zájemců a jejich aktivní zapojení.
Proveďte energetický audit domu a každé jednotky, abyste získali podklady pro vypracování projektu fotovoltaiky a zjistili oblasti, kde lze zvýšit energetickou účinnost. To může zahrnovat například zlepšení tepelné izolace, instalaci energeticky úsporného osvětlení nebo systému vytápění a ohřevu vody, modernizaci domácích spotřebičů a podobně.
Do každé jednotky nainstalujte průběhové měřiče pro monitorování spotřeby energie, abyste mohli sledovat spotřebu energie v reálném čase. Tyto údaje budou užitečné jak pro návrh a optimalizaci systému, tak pro pochopení vzorce spotřeby energií a odhalení příležitostí k dalším úsporám.
Více o průběhovém měření v rámci bytových domů jsme psali zde.
Vypracujte jasné pokyny a zásady, jak bude sdílení elektřiny fungovat, včetně spravedlivého rozdělování plateb a způsobu řešení případných sporů. Tím zajistíte transparentnost a předejdete budoucím konfliktům mezi obyvateli.
Alokační klíč definuje poměr rozdělování vyrobené elektřiny mezi jednotlivé účastníky dle spotřeby nebo vlastnického podílu. Pokud se do sdílení zapojí větší množství vlastníků a jejich alokace bude v řádu jednotek procent, dává větší smysl rovný podíl.
Alokační klíč je klíčovým prvkem při rozdělování vyrobené elektrické energie z fotovoltaické elektrárny mezi jednotlivé účastníky v bytovém domě. Jeho správné nastavení umožňuje optimalizovat samospotřebu elektrické energie, což vede ke snížení celkových nákladů na energii pro všechny zúčastněné. Tento klíč by měl zohledňovat individuální spotřebu jednotlivých odběrných míst, aby bylo možné co nejefektivněji využít dostupnou elektřinu.
Obyvatelé s vyšší spotřebou by měli mít přidělenou větší část vyrobené elektřiny, zatímco ti s nižší spotřebou by měli obdržet menší podíl. Konečné rozdělení však závisí na dohodě mezi všemi účastníky sdílení, přičemž je důležité zohlednit jejich individuální potřeby a možnosti. Legislativní rámec přesná pravidla pro alokační klíč nestanovuje, což dává jednotlivým společenstvím vlastníků jednotek (SVJ) flexibilitu při jeho nastavení.
Při nastavování alokačního klíče by měly být zváženy také další faktory, jako například sezónní výkyvy v produkci a spotřebě energie, plány na budoucí rozšíření kapacity nebo možnost využití bateriových systémů. Důležité je také zohlednit dlouhodobé cíle SVJ, jako je zvýšení energetické soběstačnosti nebo dosažení co nejvyšší míry udržitelnosti.
Vyjednávání a konsensus mezi členy společenství jsou klíčové pro vytvoření spravedlivého a efektivního systému rozdělování energie. Jasné a transparentní komunikační procesy pomohou předcházet případným konfliktům a zajistí, že všichni účastníci budou s výsledkem spokojeni.
Ve spojitosti se sdílením energií jste se mohli setkat také s pojmy jako dynamický alokační klíč a kombinovaný alokační klíč. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Dynamický alokační klíč – tento přístup k rozdělování elektřiny je založen na aktuální spotřebě jednotlivých odběrných míst. Množství elektřiny přidělené každému odběrnému místu se průběžně upravuje podle toho, kolik energie aktuálně potřebuje. Tento model je výhodný zejména pro ty, kteří mají proměnlivou spotřebu energie, protože umožňuje přizpůsobit alokaci elektřiny reálným potřebám v čase.
Kombinovaný alokační klíč – tento model kombinuje fixní a dynamický přístup. Část elektřiny může být přidělena fixně na základě předem stanovených kritérií, jako je velikost vlastnického podílu, a zbytek se rozdělí dynamicky podle aktuální spotřeby. Tento přístup umožňuje flexibilitu a zohledňuje jak dlouhodobé, tak okamžité potřeby jednotlivých účastníků.




