Pokud právě stavíte dům, nebo se chystáte na rozsáhlejší rekonstrukci, je ideální doba myslet dopředu. Jedním z důležitých bodů, který bývá často opomíjen, je příprava na budoucí instalaci fotovoltaické elektrárny (FVE). Přitom nejde o složité ani drahé úpravy, přitom v budoucnu vám to značně ušetří čas, peníze i starosti. V následujícím textu si podrobně vysvětlíme, jak takovou přípravu provést a proč se vyplatí ji neodkládat, i když zatím o solárních elektrárně třeba přemýšlíte jen okrajově.

Vzhledem k aktuálnímu vývoji na trhu s energiemi, kde ceny elektřiny výrazně rostou, zatímco ceny panelů a bateriových úložišť postupně klesají, je pravděpodobné, že v budoucnu o pořízení FVE skutečně uvažovat budete.

A i když se v poslední době snížila cena silové elektřiny, je třeba si uvědomit, že výrazně narostly náklady na distribuci – ty tvoří často i polovinu výsledné ceny za kilowatthodinu. Navíc lze zcela jistě očekávat, že jednoho dne dojde opět k nějakému skokovému zdražení v důsledku vnějších událostí, například geopolitických konfliktů, omezení výroby nebo změn emisních povolenek.

Protože až ten čas přijde, budete chtít, aby instalace byla rychlá, bez zbytečných stavebních zásahů do hotového domu a zdržení – zkrátka budete chtít mít rychle nainstalovánu efektivní a výkonnou solární elektrárnu za co nejnižší cenu. Zvládnutá stavební příprava nemovitosti k instalaci FVE vám přesně tohle umožní.

Střecha jako základ úspěchu

Jak asi víte, samotné solární panely se nejčastěji instalují právě na střechu rodinného domu. Pokud navrhujete nový dům, nebo zrovna stavíte/dokončujete novostavbu, máte ještě ideální příležitost ovlivnit tvar střechy, její sklon i orientaci (a tedy i výkon budoucí fotovoltaiky). Častou chybou je, pokud se s něčím podobným nepočítá již v prvotních návrzích (kam a kde by mohla být FVE umístěna, zda by pokryla spotřebu domu apod., až budete ). Protože až je dům postavený, tak se jen těžko mění dispozice například střechy a větší úpravy jsou jen zbytečným nákladem navíc v pozdějších fázích.

Nejlepšího využití panelů o fotovoltaiky dosáhnete, pokud střecha směřuje na jih – zde je potenciál výroby elektřiny nejvyšší. Jihovýchodní nebo jihozápadní orientace je rovněž velmi výhodná, rozdíly ve výrobě jsou minimální. Pokud není jiná možnost, lze solární panely umístit i na východní nebo západní stranu, i když tam výroba klesá přibližně na 80 % oproti jihu.

Při návrhu je dobré vyhnout se stínícím prvkům na střeše – typicky vikýřům nebo vysokým komínům. Nejenže zabírají cenné místo, ale také vrhají stín, což snižuje účinnost celého systému. Ačkoliv dnešní AIKO panely si částečně poradí i se stíněním (případně u jiných typů lze využít kombinace s optimizéry, což ale trochu prodraží instalaci), čím víc souvislé plochy máte, tím lépe.

U novostavby máte možnost vše navrhnout s ohledem na maximální využití jižní nebo jihozápadní části střechy. To znamená:

• volit jednoduchou sedlovou střechu bez zalomení a přerušení plochy,
• minimalizovat počet komínů, případně je umístit na severní stranu, kde nebudou zasahovat do osluněné části,
• omezit počet vikýřů a střešních oken, nebo je plánovat mimo plochu, která by mohla být do budoucna určená pro panely,
• vystupní otvor na střechu (pokud je nutný) umístit mimo hlavní jižní plochu,
• hromosvod navrhnout tak, aby svody neprobíhaly přímo přes plochu, kterou plánujete do budoucna využít pro panely.

Dále stojí za zvážení i možnost instalace FVE na vedlejší stavby – například garáž, přístřešek, stodolu nebo dílnu. Mnoho dotačních programů to umožňuje, pokud jde o příslušenství rodinného domu.

Chráničky místo holých kabelů

Jedna z častých otázek, kterou dostáváme, se týká kabeláže – jaké kabely je potřeba natáhnout v rámci přípravy. Odpověď je jednoduchá: žádné. Nechte si natáhnout pouze husí krky – plastové chráničky o vnitřním průměru alespoň 50 mm. Konkrétní kabely se instalují až při samotné montáži, kdy je už  znám přesný typ systému, výkon, umístění komponent a další proměnné.

Struktura kabeláže se liší podle mnoha faktorů – například podle vzdálenosti střechy od technické místnosti, zda bude systém hybridní (s bateriemi), zda budete přebytky elektřiny využívat pro ohřev vody, a také podle toho, zda máte na střeše hromosvod. Proto doporučujeme husí krky vždy natáhnout jako přípravu – umožní flexibilitu bez nutnosti bourat omítky nebo stropy v budoucnu.

Konkrétně by měly být chráničky vedeny z technické místnosti (kde bude střídač) na půdu nebo do prostoru pod střechou, a také z hlavního domovního rozvaděče ke střídači. Ideálně tak, aby se dalo budoucí vedení bez problémů protáhnout. Pokud máte nevyužívaný komínový průduch, lze ho využít jako ideální stoupačku pro budoucí vedení kabelů – bez potřeby chrániček.

Konkrétně by měly být chráničky vedeny z technické místnosti (kde bude umístěn střídač) na půdu nebo do prostoru pod střechou, a dále z hlavního domovního rozvaděče ke střídači. Ideálně tak, aby trasy byly co nejpřímější, bez zbytečných ohybů a v dostatečně dimenzovaných chráničkách – budoucí protahování kabelů pak nebude problém. Pokud máte k dispozici nevyužívaný komínový průduch, je to ideální varianta pro vedení kabelů ze střechy – nevyžaduje ani chráničku, ta se instaluje až při samotné montáži FVE.

A když už zmiňujeme technickou místnost – je potřeba jí při projektování věnovat zvláštní pozornost.

V technické místnosti je potřeba pro fotovoltaickou technologii vyčlenit přiměřený prostor na stěně i na podlaze, ale žádná konkrétní norma neexistuje – vše záleží na typu technologie. Pro samotný střídač a jeho příslušenství (přepěťové ochrany, datalogger, AC/DC rozvaděč) postačí zpravidla volná plocha na zdi široká kolem 80–100 cm a vysoká zhruba 120–150 cm. Nejde o přesný požadavek, ale o prostor pro pohodlnou instalaci, přístup a bezpečný odstup od ostatních zařízení (např. kotle, bojleru nebo vody).

Pokud plánujete hybridní systém s bateriemi, je důležité rezervovat místo i na podlaze – nejčastěji přímo pod střídač. Modulární bateriové systémy jako Growatt ARK mají šířku kolem 50–60 cm a hloubku 25–30 cm. Výška závisí na počtu modulů (např. pro 10 kWh obvykle 80–120 cm). Reálně si tedy vystačíte s plochou přibližně 60 × 60 cm na podlaze a svislou rezervou kolem 130 cm do výšky. Vždy je však dobré počítat s drobnou rezervou pro přístup, chlazení a bezpečný odstup od dalších technologií.

Při návrhu novostavby je třeba důkladně promyslet, kudy by mohly vést vést kabely z technické místnosti až ke střeše. V ideálním případě, aby se jednalo o vedení přímé, skrze svislou konstrukci (např. zděný komínový průduch, instalační šachtu, nebo připravenou chráničku skrz strop). Vyhněte se složitým trasám přes podhledy, příčky nebo vedení kolem nosných prvků, kde by bylo nutné později vrtat či složitě obcházet konstrukci. Vhodné je si už ve fázi projektu promyslet orientační trasu svodů a připravit případné prostupy stropní konstrukcí.

Vše výše uvedené berte jako příklad ideálního řešení, realita je pak často diametrálně odlišná, protože v praxi často narázíte na limity samotné nemovitosti, protože dům nebo byt není tabula rasa – rozvržení a dispozice místností a jejich vybavenost ovlivňují další klíčové technologie a systémy, které se musí řešit už na začátku a mají často větší vliv na každodenní provoz než samotná fotovoltaika. Například přívod elektřiny z distribuční sítě má jasně dané umístění – podle něj se pak určuje poloha hlavního rozvaděče, elektroměrového sloupku nebo technické místnosti. Do toho vstupuje potřeba umístění vody, kanalizace, plynu, někdy i připojení optiky nebo domovní přípojky. Topení a ohřev vody často zabírají většinu prostoru v technické místnosti – bojler, tepelné čerpadlo, akumulační nádrž nebo plynový kotel mají pevně dané instalační i bezpečnostní nároky. Stejně tak rekuperační jednotka potřebuje prostor a vzduchotechnické trasy s minimálními ohyby. To vše se řeší vždy v návrzích přednostněji, než umístění fotovoltaiky a pokud si tuto část nepohlídáte (nemyslíte na ní), může se vám pak její instalace značně prodražit nebo se dostanete do situace, kdy buď nebude dávat kvůli výkonu smysl nebo bude vyrábět málo elektřiny a několika následujících letech tak budete platit za energie násobně více, než byste museli.

Čím jednodušší a kratší bude trasa kabeláže od panelů ke střídači, tím nižší budou instalační náklady, technické ztráty a také riziko budoucích komplikací. Pokud například zvolíte střídačovou skříň ve vzdálené garáži a panely budou na domě, připravíte se tím o část efektivity i jednoduchosti systému.

Technická místnost by tak měla být navržena jako centrální místo pro technologie – s přístupem k hlavnímu domovnímu rozvaděči, bojleru, případnému teplovodnímu rozvodu a také s přímou nebo dobře připravenou cestou ke střeše.

Dostatek místa v rozvaděči se vyplatí

Hlavní domovní rozvaděč bývá v novostavbách často poddimenzovaný. Přitom právě do něj se instaluje mnoho prvků souvisejících s FVE – Smart Meter, měřicí cívky, SSR relé nebo moduly pro řízení přebytků.

Hlavní domovní rozvaděč bývá v novostavbách často poddimenzovaný, přestože právě do něj se při instalaci fotovoltaiky zapojuje klíčové vybavení. Mezi nejdůležitější prvky patří Smart Meter, měřicí cívky, SSR relé a moduly pro řízení přebytků, stykače, přepěťové ochrany atd.

Smart Meter sleduje tok elektřiny mezi domem a sítí – měří spotřebu i přetoky a předává data střídači, který podle nich řídí výkon nebo spíná spotřebiče. Měřicí cívky (proudové transformátory) snímají proudy v jednotlivých fázích a slouží jako vstup pro chytrá měření. SSR relé umožňuje tiché a přesné spínání zařízení, jako je bojler nebo topení, při přebytcích výroby. Moduly pro řízení přebytků pak automaticky využívají přebytečnou elektřinu v domácnosti, aby se omezily zbytečné přetoky do sítě.

A každé zařízení ve fotovoltaické instalaci zabírá určitý počet modulů (tzv. DIN pozic) v hlavním domovním rozvaděči.

Pokud při návrhu zvolíte větší skříň s rezervou alespoň 25 – 35 volných modulů, máte jistotu, že později nebudete muset řešit výměnu nebo přidávání rozvaděčů.

Ideální je umístit rozvaděč do stejné místnosti, kde bude i střídač, baterie a bojler – tedy do technické místnosti. Snížíte tím délku kabeláže, náklady i možné ztráty. Navíc díky většímu rozvaděči lze celou technologii vést přehledně a bez nutnosti dalších skříní.

Bojler jako úložiště energie

Jedním z nejjednodušších způsobů, jak využít přebytky z fotovoltaiky, je ohřev teplé vody. A právě bojler je ideální „domácí baterií“ – ukládá energii do vody, místo aby přetékala do sítě, kde za ni dostanete jen zlomkovou cenu. Do ohřevu vody totiž můžete směrovat přebytky pomocí chytrých regulátorů (např. Wattrouter, A-Zrouter, GreenBono) a tím efektivně využívat každý vyrobený kilowatt.

Obecně doporučujeme bojler s objemem 80 litrů na každou 1 kWp výkonu FVE. Pro systém o výkonu 5 kWp je tedy vhodné mít bojler o objemu minimálně 200–300 litrů. Ideální je stacionární bojler (tedy stojící), protože umožňuje tzv. stratifikaci vody – teplá voda stoupá vzhůru a tím se bojler ohřívá efektivněji.

Stratifikace vody v bojleru je přirozený fyzikální jev, který se v praxi dá velmi efektivně využít. Teplá voda má nižší hustotu než studená, a proto v nádrži stoupá vzhůru. Podobně jako teplý vzduch, i voda se v bojleru uspořádává do vrstev podle teploty – horká nahoře, chladnější dole. Bojler se tak neohřívá celý rovnoměrně, ale postupně odshora dolů. Přestože je topné těleso často umístěno úplně vespod, díky stratifikaci je horní část bojleru schopna dodat teplou vodu už při částečném ohřevu.

Tento jev má zásadní praktický význam zejména tam, kde se pro ohřev vody využívá více zdrojů – například kombinace fotovoltaické elektrárny a elektřiny z distribuční sítě. Ideálním řešením je bojler se dvěma samostatnými topnými tělesy. Spodní těleso je napájené výhradně z FVE a slouží pro ohřev v době, kdy je k dispozici solární energie. Druhé, záložní těleso je umístěno výš – přibližně v polovině bojleru – a je napájeno z nízkého tarifu distribuční sítě.

Díky tomuto uspořádání zůstává spodní část nádrže (vyhrazená pro fotovoltaiku) většinu dne chladná a připravená absorbovat přebytky ze solární výroby. Pokud je slunce dost, FVE těleso ohřeje celý objem vody. Pokud ne, aktivuje se večer nebo v noci těleso napájené ze sítě, které ohřeje alespoň horní část zásobníku – a to efektivně, bez plýtvání.

Výhody tohoto řešení:

• Nižší spotřeba elektřiny ze sítě a maximální využití solární energie – solární energie pokryje většinu nebo větší část spotřeby energie za ohřev vody.
• Efektivní řízení ohřevu podle priorit – regulace může prioritizovat solární vstup, síť použít jen jako doplněk.
• Vyšší komfort i v zimním období a rychlejší přístup k teplé vodě – v zimě, když je energie málo, se ohřeje alespoň část vody. A díky tomu, že se ohřívá vždy nejprve horní vrstva, máte k dispozici okamžitě teplou vodu (tzn. vyšší komfort například při sprchování, mytí nádobí apod.).

Pokud má bojler dvě topná tělesa – spodní napojené na fotovoltaickou elektrárnu a horní připojené na distribuční síť s výhodnou sazbou pro ohřev vody (tzv. nízký tarif/noční tarif/noční proud), můžete ohřívat vodu zcela zdarma a přitom mít jistotu, že v případě nedostatku solární energie máte k dispozici i záložní zdroj. Takové řešení je mimořádně výhodné zejména v letních měsících, kdy bývá přebytků z FVE dostatek a síťová elektřina se využívá jen minimálně.

Nízký tarif je poskytován distributorem v určitých hodinách dne, a právě v těchto časových oknech se může síťové těleso automaticky zapnout – například večer nebo v noci – pokud se voda během dne nestihla ohřát ze solární energie. Díky tomu kombinujete úsporný provoz s vysokým komfortem.

Nezapomeňte také zvolit správný typ topného tělesa podle toho, zda bude vaše FVE jednofázová (do 3,7 kW) nebo třífázová. U větších systémů bude nutná třífázová verze, v souladu s požadavky distribuční společnosti.

Chytré spotřebiče ušetří tisíce

I když máte vlastní zdroj elektřiny, pořád platí, že úsporné spotřebiče se vyplatí. Navíc v kombinaci se solární výrobou lze mnohé činnosti naplánovat tak, aby probíhaly ve chvíli, kdy svítí slunce/je vyšší výroba/záporná cena na spotu. Funkce odloženého startu u myčky nebo pračky je dnes samozřejmostí – využijte ji a naplánujte spuštění spotřebičů například mezi 11. a 14. hodinou, kdy bývá největší produkce z panelů.

Pokud to vaše domácnost umožňuje, zvažte nákup myčky a pračky s napojením na teplou vodu – nebudou muset elektřinu používat k jejímu ohřevu. I to je cesta k vyšší soběstačnosti. A i když se FVE postará o část spotřeby, rozhodně zůstaňte u LED osvětlení a vybírejte spotřebiče s vysokou energetickou třídou. Fotovoltaika není důvodem k plýtvání.

Praktické otázky k přípravě domu na FVE

Musím opravit střechu před instalací panelů?

Ano, pokud je vaše střecha ve špatném technickém stavu – tedy například stará, poškozená, zkorodovaná nebo s netěsnostmi – je nutné provést opravu či kompletní rekonstrukci ještě před instalací fotovoltaických panelů. Důvod je jednoduchý – solární panely jsou na střeše připevněny tak, aby tam zůstaly minimálně 25–30 let. Pokud byste museli střechu opravovat až po jejich instalaci, znamená to náročnou a nákladnou demontáž celé FVE, dočasné odpojení systému, montáž po opravě a opětovné uvedení do provozu. Celý zásah navíc často znamená zásah do kabeláže, poškození krytiny nebo přerušení provozu elektrárny. Takový krok může investici nepříjemně prodražit – a to i o desítky tisíc korun navíc. V některých případech může být nutné znovu přivolat montážní firmu, řešit revizi, připojení k síti, nebo čekat na volný termín. Celý proces se tím zbytečně komplikuje. Proto se vždy doporučuje nechat si stav střechy posoudit odborníkem už při návrhu FVE. Pokud je předpoklad, že by střecha během následujících 5–10 let vyžadovala zásah, je ekonomicky i prakticky výhodnější ji opravit rovnou – ideálně včetně výměny krytiny, latí nebo hydroizolace, pokud je to potřeba. Tak máte jistotu, že vám celý systém bude sloužit bez komplikací a dalších výdajů po celou dobu své životnosti.

Mohu kabely vést komínovým průduchem?

Ano, pokud komín není využíván k odvodu spalin. Volné průduchy jsou ideální pro svedení kabelů ze střechy do technické místnosti – nepotřebujete ani chráničky, ty dodáme při montáži.

Mám si připravit nějaké kotvy na střeše?

Ne, na střeše nic nepřipravujte. Každá střecha je jiná, a způsob kotvení se určuje až při montáži.

Každá střecha má jiné technické vlastnosti: typ krytiny, sklon, tloušťku krokví, podstřešní fólie i konstrukci krovu. Právě proto se způsob kotvení nosné konstrukce pro fotovoltaiku určuje až na místě při montáži, kdy technici přesně změří a přizpůsobí uchycení konkrétní situaci. Předem připravené kotvy bez znalosti technologie mohou být nekompatibilní, zbytečné nebo dokonce nebezpečné – mohou narušit hydroizolaci nebo statiku střechy. Pokud ale plánujete například atypickou nadstřešní konstrukci, umístění na přístřešek nebo konstrukci mimo krov, je nutné to včas konzultovat se statikem a realizační firmou, aby bylo možné navrhnout bezpečné a certifikované řešení.

Jak je to s přístupem k Wi-Fi nebo internetu v technické místnosti?

Střídač i další chytrá zařízení (např. datalogger nebo Smart Energy Manager) často vyžadují stabilní připojení k internetu. Pokud je technická místnost ve vzdálenější části domu nebo ve sklepě, doporučuje se připravit si alespoň datový kabel (Ethernet) – Wi-Fi zde totiž nemusí mít dostatečný signál.

Mohu v budoucnu po instalaci elektrárny svou FVE dále rozšířit?

Ano, ale jen pokud se na to dopředu připravíte. Pokud už při návrhu zvolíte výkonnější střídač a dostatečné rezervy v konstrukci, rozvaděči i kabeláži, můžete v budoucnu bez větších problémů přidat další panely nebo větší baterii. Pokud však vše navrhnete „nadoraz“, může být rozšíření složité nebo méně ekonomické.

Rozšíření fotovoltaiky dodatečně samozřejmě možné je – ale pokud se na to nepřipravíte už při návrhu, čeká vás spousta komplikací. Bez rezervního místa ve střídači, volných modulů v rozvaděči, odpovídajících průřezů kabelů nebo dimenzí konstrukce může být nutné část systému přestavět nebo vyměnit. To znamená další výdaje, zásahy do elektroinstalace, nové revize a v některých případech i přerušení provozu stávající elektrárny.

Vedle technických úprav ale přichází i složitější administrativa. Každé navýšení výkonu znamená změnu ve smlouvě o připojení, případně nutnost znovu žádat o připojení k distribuční síti – a to není automatický proces. Distributor může žádost zamítnout, zejména pokud už v dané lokalitě není dostatečná kapacita pro připojení vyššího výkonu. Musíte doložit projekt, revizní zprávu, v některých případech znovu řešit elektroměrový rozvaděč a komunikační moduly. Ve výsledku tak i zdánlivě malé rozšíření FVE vyžaduje téměř stejně náročný postup jako nová instalace.

A pokud jste navíc využili dotaci z programu Nová zelená úsporám, je situace ještě složitější. Dotace se vztahuje na konkrétní parametry systému uvedené ve schválené žádosti – a ty musíte po dobu udržitelnosti (např. 10 let) zachovat. Jakékoliv navýšení výkonu, změna technologie nebo komponent (např. výměna střídače za větší) může být považována za zásah do podmínek čerpání. V takovém případě by mohlo dojít k nutnosti oznámit změnu administrátorovi, nově doložit parametry, nebo dokonce část dotace vracet, pokud systém přestane odpovídat původní specifikaci.

Z toho důvodu je lepší na rozšíření FVE myslet už při návrhu a myslet u toho i možnou budoucí spotřebu nemovitosti (a z toho plynoucí požadovaný výkon/velikost elektrárny) – i když zpočátku plánujete menší systém, zvolte ideálně takové řešení, které umožní bezproblémové rozšíření v budoucnu bez nutnosti zasahovat do již fungující technologie.

Mohu si některé práce udělat svépomocí?

Není to potřeba. Montáž FVE trvá 1–3 pracovní dny a celý proces je optimalizován tak, aby nevyžadoval asistenci majitele domu. Jakékoliv zásahy neodborníkem mohou celý proces prodloužit nebo zkomplikovat, ale pokud jste samozřejmě člověk z oboru s příslušnými znalostmi a oprávněními, tak si lze udělat určitou část stavební přípravy svépomocí.

Musím mít dům zkolaudovaný, abych si mohl nechat nainstalovat FVE?

Ne, dům nemusí být zkolaudovaný, aby bylo možné provést samotnou instalaci fotovoltaiky. Montáž lze provést i během výstavby, například ve fázi dokončovacích prací. Je však důležité mít na poměti, že žádost o dotaci z programu Nová zelená úsporám můžete podat až po kolaudaci domu. Pokud tedy plánujete čerpat dotaci, doporučuje se instalaci FVE časovat tak, aby navazovala na kolaudaci, a nevznikala tak zbytečná prodleva mezi realizací a možností podání žádosti. Z praktického hlediska navíc platí, že čím dříve je fotovoltaika hotová a uvedená do provozu, tím dříve může začít vyrábět elektřinu – třeba i pro provoz stavby nebo sušení interiéru. Důležité ale je, aby při montáži byly hotové základní části stavby, jako je střešní konstrukce, rozvaděč a technická místnost.

Musím se nějak připravovat na žádost o dotaci?

Není nutné se nějak složitě připravovat na žádost o dotaci z programu Nová zelená úsporám, protože veškerou administrativu můžeme klidně vyřídit za vás, abyste měli s žádosti co nejméně starostí. Přesto je dobré počítat s několika dokumenty, které bude třeba doložit, a jejichž zajištění může proces žádosti výrazně urychlit. Základem je doklad o vlastnictví nemovitosti – typicky výpis z katastru nemovitostí, který lze jednoduše stáhnout online.

Dále je potřeba doložit číslo účtu, na který bude dotace vyplacena – postačí například výpis z účtu nebo potvrzení od banky.

Součástí žádosti jsou také faktury za dodávku a montáž FVE, smlouva o dílo a fotodokumentace, kterou ale zajišťujeme za klienta my jako montážní firma v rámci dodání celé služby. Výhodou je, že v roce 2025 lze celou žádost podat plně elektronicky přes systém AIS SFŽP, včetně elektronického podpisu. Pokud máte datovou schránku, celý proces je navíc výrazně rychlejší. Na straně klienta tak stačí mít připravené základní podklady a spolupracovat při jejich doplnění. Všechno ostatní – od vyplnění žádosti po finální doložení – zajistíme za vás.

V roce 2025 přinášel program Nová zelená úsporám Light (NZÚ Light) zásadní novinku – možnost získat dotaci předem formou 100% zálohy. To znamená, že po schválení žádosti obdržíte finanční prostředky ještě před samotnou realizací projektu, což výrazně usnadňuje financování instalace celé fotovoltaické elektrárny.

Maximální výše dotace činí 100 000 Kč pro základní instalace. Pokud však systém splňuje podmínky pro chytré řízení spotřeby a je zapojen do komunitní energetiky, může dotace dosáhnout až 140 000 Kč.