Rostoucí inflace, nejistý vývoj cen energií a další proměnlivé faktory stále více zdůrazňují potřebu úspor, soběstačnosti a nezávislosti. Existuje řada způsobů, jak ve firmě snížit náklady na energie využitím obnovitelných zdrojů.

Abyste mohli snížit energetickou náročnost firmy a využívat obnovitelné zdroje efektivně, je nejprve nezbytné analyzovat stávající energetickou bilanci. Zhodnocení oblastí, kde lze dosáhnout významných úspor, a následný výběr vhodného řešení nám pomůže efektivně plnit stanovené cíle. K tomuto účelu slouží komplexní energetický audit.

Komplexní energetický audit – co to je?

Energetický audit je systematická kontrola a analýza spotřeby energie, která poskytuje dostatek informací o aktuálním způsobu nakládání s energií v rámci daného energetického hospodářství. Cílem auditu je identifikovat a kvantifikovat možnosti nákladově efektivních úspor energie a podat zprávu o těchto zjištěních.

Energetický auditor detailně zmapuje energetické hospodářství (například firemní areál nebo nemocnici) tak, aby mohl navrhnout opatření vedoucí k úsporám energie a jejich efektivnímu využití.

A byť to možná nevíte, tak dokonce v určitých případech je vypracování energetického auditu pro podnikatele povinné.

Kdo má povinnost provést/zpracovat energetický audit?

Povinnost provést energetický audit se vztahuje na následující subjekty:

1. Podnikatel, který s podnikatelem nebo podnikateli, kteří se podílejí na jeho základním kapitálu nebo hlasovacích právech alespoň 25 %: zaměstnává 250 a více osob nebo;
2. mají roční obrat vyšší než 1 300 000 000 Kč nebo;
3. disponují roční bilanční sumou rozvahy vyšší než 1 100 000 000 Kč.Tito podnikatelé musí jednou za 4 roky zajistit provedení energetického auditu pro všechna jimi vlastněná nebo užívaná energetická hospodářství. Povinnost se vztahuje na podnikatele, kteří splní některou z výše uvedených podmínek ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech.Způsob určení počtu zaměstnanců, výše ročního obratu a bilanční sumy rozvahy se vždy stanovuje na základě prováděcího právního předpis (vyhláška č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu). Za určitých okolností má povinnost zpracovat energetický audit i menší firma – viz níže.
4. Podnikatelé, kteří nesplňují podmínky uvedené v prvním bodě, ale jejich průměrná roční spotřeba energie za poslední dva po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 5 000 MWh.
5. Veřejné instituce:
   • Česká republika, kraje, obce, příspěvkové organizace státu, kraje nebo obce.
   • Státní organizace založené zákonem (např. České dráhy, Správa železniční dopravní cesty).
   • Státní a veřejné vysoké školy.
   • Česká národní banka.

Na vypracování energetického auditu v případě zákonných povinností, které jsou uvedené výše, musíte využít služeb kvalifikovaného energetického auditora nebo auditorské firmy, která je zapsaná v seznamu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO ČR). Další možností je obrátit se na dodavatele specializujícího se na energeticky úsporná opatření a technologie založené na obnovitelných zdrojích energie, který má nejenom kontakt nebo disponuje přímo vlastním kvalifikovaným energetickým auditorem a zároveň vám taková firma dokáže navrhnout a realizovat i následná řešení na míru, které budou vyplývat z energetického auditu.

Pozn.: Možnost provést energetický audit svépomocí není v legislativě České republiky obecně povolena pro všechny subjekty. Pokud nemáte oprávnění provádět kvalifikovaný energetické audit dle MPO ČR, tak takový dokument a zjištění z nej plynoucí pozbývají legální platnost. Energetický audit si můžete udělat sami například proto, abyste si udělali přehled o své energetické spotřebě a odhalili možné oblasti, kde by mohlo docházet k neefektivnímu využívání energie. Toto posouzení vám pomůže identifikovat hlavní spotřebiče a zmapovat oblasti s potenciálními úsporami. Na základě této analýzy můžete rozhodnout o opatřeních, která lze provést rychle a s nízkými náklady, nebo zjistit, zda je potřeba povolat odborníka pro hlubší posouzení.

Pro většinu podniků a institucí, které mají povinnost provádět energetický audit podle zákona, je nutné, aby byl audit proveden kvalifikovaným energetickým auditorem. Tito auditoři musí být zapsáni v seznamu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO ČR) a splňovat určité odborné požadavky.

Povinnost provést audit kvalifikovaným auditorem je stanovena v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a konkrétně v jeho prováděcích vyhláškách (např. vyhláška č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu). Samostatně jej mohou provést pouze podniky, které nejsou povinny podle tohoto zákona provádět audit prostřednictvím certifikovaného auditora.

V praxi to znamená, že pokud vaše firma spadá pod zákonnou povinnost provést energetický audit (dle kritérií, jako je velikost firmy, spotřeba energie, apod.), musíte si najmout auditora zapsaného v seznamu MPO. V opačném případě je možné provést neoficiální kontrolu a analýzu energetické spotřeby sami, ale takový audit nelze využít jako například podklad k čerpání dotace nebo jako dokument prokazující splnění zákonných požadavků.

Energetický audit – k čemu slouží?

Mezi hlavní důvody pro provedení energetického auditu patří:

• Zhodnocení stávajícího stavu energetického hospodářství – energetický audit slouží k získání detailního přehledu o tom, jak je ve firmě nakládáno s energií. Zmapuje aktuální spotřebu, identifikuje největší energetické ztráty a zjistí, kde dochází k neefektivnímu využívání energie. Tento přehled je klíčový pro pochopení současného stavu energetického hospodářství a pro stanovení základního bodu, od kterého se lze odrazit při plánování úsporných opatření.
• Identifikace potenciálu úspor – energetický audit pomáhá odhalit oblasti, kde je možné dosáhnout energetických úspor. Analýza energetické spotřeby umožňuje identifikovat neefektivní procesy, zastaralé technologie, nedostatečnou izolaci či jiné slabiny. Tím získáte přehled o možnostech, jak snížit energetickou náročnost, zlepšit efektivitu provozu a snížit náklady.
• Návrh úsporných opatření – po zjištění potenciálu úspor následuje návrh konkrétních kroků, které povedou k efektivnějšímu využívání energie. Auditor doporučí úsporná opatření, například výměnu zařízení za energeticky úspornější, modernizaci osvětlení, lepší zateplení budov nebo využití obnovitelných zdrojů energie. Součástí návrhu je také ekonomické zhodnocení, které zahrnuje kalkulaci nákladů na implementaci, očekávané úspory a dobu návratnosti investice. Tento podrobný plán umožňuje vedení firmy rozhodnout se pro ta opatření, která budou nejvíce efektivní z hlediska investic a dlouhodobých úspor.
• Získání dotací – využití výsledků auditu jako podkladu pro žádost o dotace z dotačních programů ministerstev ČR nebo Evropské unie. Díky auditu můžete prokázat efektivitu plánovaných úsporných opatření a tím zvýšit šanci na úspěšné získání finanční podpory.
• Plnění zákonných požadavků – některé firmy jsou ze zákona povinny provést energetický audit, jak jsme již uvedli výše (dle velikosti firmy, spotřeby energie, obratu apod.). Pro tyto firmy je audit nejen povinností, ale také nástrojem k dodržení zákonných norem vedoucích ke splnění povinností vyplývajících ze zákona o hospodaření energií.

Jak probíhá energetický audit a co se při něm zjišťuje?

Energetický audit probíhá ve více fázích a zahrnuje systematické posouzení všech aspektů nakládání s energií v rámci firmy. Cílem je identifikovat oblasti, kde lze dosáhnout úspor, a navrhnout efektivní řešení. Zde je podrobný popis jednotlivých kroků auditu:

1. Příprava na energetický audit – na začátku je důležité stanovit konkrétní cíle auditu. Cíle mohou zahrnovat například snížení nákladů na energie, snížení emisí CO2, zlepšení energetické účinnosti nebo vyhledání možností využití obnovitelných zdrojů energie. Dále je třeba shromáždit veškeré dostupné podklady a informace. Mezi tyto podklady patří údaje o spotřebě energií (elektřina, plyn, voda apod.), faktury za energie, technické specifikace budov (včetně stavebních plánů), informace o instalovaných technologiích a zařízeních, případně i hrubý odhad plánovaných investic do energetických opatření. V této fázi se také volí vhodná metodika pro audit a stanovuje se postup včetně časového harmonogramu. Pro úspěšné provedení auditu je důležitá součinnost všech zapojených pracovníků a dostatečná připravenost.
2. Obhlídka a analýza objektů a zařízení  – auditor provede detailní obhlídku objektů, technologií a zařízení, aby získal ucelený přehled o tom, jak je energie ve firmě využívána. Tato obhlídka zahrnuje prohlídku budov (například stav izolace, druhy oken, systém vytápění a osvětlení) a kontrolu všech výrobních a provozních zařízení (např. kotlů, motorů, chladicích systémů). Auditor také zhodnotí provozní režimy, technický stav zařízení a způsob jejich údržby. Součástí této fáze je také kontrola energetických toků, která pomůže identifikovat neefektivní procesy nebo zařízení.
3. Shromažďování a analýza dat – energetický auditor následně podrobí shromážděná data důkladné analýze. V této fázi identifikuje hlavní spotřebiče energie, zhodnotí jejich účinnost a porovná výsledky s průmyslovými standardy nebo podobnými podniky.Výsledky této analýzy umožní odhalit slabá místa v nakládání s energií a zmapovat oblasti s největším potenciálem úspor. Zaměřuje se zejména na zastaralá zařízení, neefektivní procesy, špatnou tepelnou izolaci budov, úniky energie nebo nadměrnou spotřebu v době, kdy to není nutné.
4. Identifikace úsporných opatření – na základě zjištěných dat auditor identifikuje konkrétní oblasti s potenciálem úspor. To může zahrnovat výměnu starých zařízení za energeticky úspornější, modernizaci osvětlení (například instalací LED osvětlení), zlepšení tepelné izolace budov, využití obnovitelných zdrojů (solární panely, tepelná čerpadla) nebo optimalizaci provozních režimů zařízení. Návrh úsporných opatření musí být realistický a proveditelný s ohledem na technické a finanční možnosti firmy.
5. Vypracování závěrečné zprávy – auditor sestaví závěrečnou zprávu, ve které detailně popíše současný stav energetického hospodářství firmy a navrhne konkrétní opatření ke zlepšení. Zpráva obsahuje kalkulaci očekávaných úspor, náklady na implementaci navrhovaných opatření a odhad jejich návratnosti. Součástí zprávy může být také srovnání současné situace s obdobnými firmami nebo standardy v daném odvětví.
6. Ekonomická analýza a vyhodnocení návratnosti investic – poslední fází auditu je provedení ekonomické analýzy. Ta zhodnotí finanční výhodnost jednotlivých navrhovaných opatření a vypočítá návratnost investic. Ekonomická analýza zahrnuje srovnání nákladů na implementaci s očekávanými úsporami, což vedení firmy pomáhá při rozhodování o tom, která opatření přijmout.

Zapracování opatření z energetického auditu

Energetický audit slouží jako klíčový podklad pro identifikaci oblastí, ve kterých lze dosáhnout úspor energie a zvýšit efektivitu provozu. Na základě výsledků auditu se navrhuje řada opatření, která pomáhají snižovat náklady, zlepšovat energetickou účinnost a zvyšovat soběstačnost. Následující body představují nejčastěji doporučovaná a zaváděná opatření ve firmách.

Fotovoltaické a solární elektrárny pro firmy na výrobu elektřiny a pokrytí vlastní spotřeby

Jedním z nejúčinnějších opatření je instalace fotovoltaické elektrárny (FVE). Instalace fotovoltaické elektrárny (FVE) se stává čím dál populárnější, zejména díky zvyšujícím se cenám energie. Firemní fotovoltaika umožňuje podnikům vyrábět si vlastní elektřinu, čímž snižují závislost na dodavatelích energie, dosahují významných úspor na provozních nákladech a získávají vyšší míru energetické soběstačnosti.

Fotovoltaická elektrárna může typicky pokrýt 30-50 % roční spotřeby elektřiny firmy (přesné procento závisí na návrhu systému, který zohledňuje specifické energetické nároky a provozní režim a spotřebu podniku).

Zároveň z principu fungování fotovoltaiky, která vyrábí energii jen, když slunce svítí, tak u firem nemůže zpravidla pokrýt 100 % celkové spotřeby po čas celého roku. Ale je to prostředek, jak razantně sníživ výdaje na energie a v kombinaci s dalšími opatřeními jako je instalace bateriových úložišť, tepelných čerpadel či modernizace osvětlení, může firma dosáhnout výrazné energetické úspory a vyšší míry soběstačnosti. Tyto systémy se vzájemně doplňují a posilují celkový energetický management firmy.

Při návrhu se obvykle zaměřuje na to, aby FVE pokryla zejména denní spotřebu, kdy je firma v provozu, což významně snižuje závislost na drahé elektřině z distribuční sítě.

Proto se vždy na začátku začíná s důkladnou analýzou spotřeby firmy – analyzují se roční i denní odběrové špičky, aby se zjistilo, jak velká část spotřeby může být pokryta fotovoltaikou. Při návrhu se také posuzuje, zda bude systém propojen s bateriovými úložišti, která umožní ukládání přebytečné energie pro pozdější využití, například v nočních hodinách.

Mnoho firem se často soustředí na úsporu elektřiny v zimních měsících, kdy spotřeba stoupá kvůli vytápění, osvětlení a delším provozním dobám. Nicméně i v létě může být spotřeba značná, a to hlavně kvůli klimatizaci, chlazení skladů nebo dalších částí firmy spojených s provozem (například ohřev vody). Právě v létě však fotovoltaická elektrárna vyrábí nejvíce energie, takže může pokrýt náročný provoz klimatizačních jednotek nebo ohřev teplé vody, čímž významně sníží náklady.

U některých firem, například v průmyslu, IT sektoru nebo v gastronomii, bývá vysoká spotřeba elektřiny celoroční. Fotovoltaika v takových případech pomáhá rozložit náklady a dlouhodobě stabilizovat firemní rozpočet, protože snižuje závislost na kolísajících cenách elektřiny na trhu.

Navíc během letních měsíců, kdy je výroba z FVE maximální, může být cena elektřiny na trhu díky přebytkům dokonce záporná. To znamená, že firma nejen ušetří, ale může být za odběr elektřiny dokonce finančně odměněna. Hlavní motivací však stále zůstává pokrytí co největší části vlastní spotřeby, aby se minimalizovaly výdaje za energie.

Kolik to stojí firemní fotovoltaika?

Cena firemní fotovoltaické elektrárny (FVE) závisí na mnoha faktorech, jako jsou dispozice střechy (velikost střechy, typ, sklon), požadovaný výkon systému, jak velké bude přidružené bateriové úložiště, zda chce firma využít dotaci nebo ne (protože dotace může mít limitující faktory na výkon elektrány nebo velikost baterií a další požadavky).

Cena elektárny tak může začínat na 500 000 Kč a končit i na několika milionech či desítkách milionů u velkých výrobních nebo skladovacích hal, sítí provozoven nebo nákupních řetězců.

V současnosti firmy mohou využít velmi výhodné firemní dotace z OPTAKu, která může výrazně snížit počáteční investici. Program OPTAK umožňuje podnikatelům získat bezúročný úvěr na fotovoltaické elektrárny s možností odpuštění části splátek. Tento úvěr pokrývá až 90 % finální ceny FVE a dotace může dosáhnout až 30 % nákladů na fotovoltaický systém a 50 % na bateriové úložiště. Celkově lze získat úvěr v rozmezí 500 tisíc až 3 miliony Kč. Podmínkou je alespoň 10% vlastní spoluúčast a splnění kritérií ohledně finanční kondice firmy.

Tepelná čerpadla pro vytápění i chlazení

Tepelná čerpadla představují efektivní způsob, jak výrazně snížit provozní náklady na vytápění a ohřev vody ve firmách. Využívají teplo z okolního prostředí (vzduch, země nebo voda) a mohou pokrýt až 75 % potřeb tepla firmy. Moderní tepelná čerpadla fungují spolehlivě i při nízkých teplotách až do −25 °C a lze je řídit na dálku, což umožňuje optimalizaci provozu podle aktuálních potřeb a cen elektřiny.

Fotovoltaika může dodávat levnou elektřinu pro provoz čerpadla, čímž firma ušetří na energiích po celý rok. Především v létě, kdy FVE vyrábí nejvíce energie, lze využít přebytky pro ohřev vody nebo chlazení prostor.

Tepelná čerpadla se vyplatí zejména firmám s vysokými nároky na vytápění, například výrobním halám, skladům nebo kancelářským komplexům. Tepelná čerpadla jsou totiž výrazně efektivnější než jiné způsoby vytápění, jako jsou plynové kotle nebo elektrické topící systémy (o 200–400 %). Navíc využití tepelné energie z okolního prostředí snižuje emise CO₂ a zlepšuje energetickou bilanci firmy.

Tepelná čerpadla lze integrovat do komplexních systémů řízení budov (BMS), což umožňuje vzdálený monitoring, automatizaci a další optimalizaci podle aktuálních energetických potřeb a cen elektřiny na trhu, které umožňují například nastavení rozdílných teplot pro různé okruhy a díky možnosti dálkového řízení lze provoz optimalizovat dle aktuálního využití objektu.

Tepelná čerpadla jsou navíc konstruována tak, aby vydržela 15–20 let, což je srovnatelné s životností jiných topných systémů, ale s výrazně nižšími provozními náklady během celé životnosti.

Snížení energetické náročnosti budov

Snížení energetické náročnosti budov je klíčovým krokem k maximální efektivitě fotovoltaických elektráren a tepelných čerpadel. Jedním z nejefektivnějších opatření je tepelná izolace – zateplení obvodových stěn, podlahy/zajištění podlahového vytápění,  úprava a izolace střech a výměna oken a dveří za energeticky úspornější varianty. Kvalitní izolace výrazně snižuje tepelné ztráty, což vede k nižším požadavkům na vytápění i chlazení. Na tato opatření lze čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám.

Dalším důležitým prvkem je modernizace osvětlení. Náhrada klasického osvětlení za LED technologie s možností regulace pomocí pohybových senzorů nejenže snižuje spotřebu elektřiny, ale také prodlužuje životnost světelných zdrojů.

V oblasti rekuperace je využití systémů pro zpětné získávání tepla v rámci větrání a klimatizace klíčové. Tyto systémy mohou výrazně snížit tepelné ztráty a udržet komfortní vnitřní prostředí s minimálními energetickými nároky.

Další opatření doporučovaná v rámci energetického auditu

Kromě fotovoltaických elektráren, tepelných čerpadel, zateplení a izolace lze v rámci energetického auditu doporučit i další kroky pro zvýšení energetické efektivity firmy. Výčet níže samozřejmě není konečný, ale slouží spíše pro pochopení, že oblastí, které se dají v rámci firmy optimalizovat, je daleko více.

Modernizace osvětlení – nahrazení klasického osvětlení za moderní LED technologie přináší značné úspory. LED osvětlení má nejen nižší spotřebu elektřiny, ale také delší životnost. Doplněním pohybových a světelných senzorů lze regulovat intenzitu osvětlení v závislosti na potřebách, čímž se dále snižuje energetická náročnost. To je vhodné zejména ve skladech, výrobních halách nebo kancelářských prostorách, kde není potřeba konstantního osvětlení.

Analýza efektivity provozu/procesů/výroby – další oblastí může být zefektivnění výroby (pokud daný podnik něco vyrábí). To může zahrnovat modernizaci strojů, optimalizaci výrobních procesů, snížení neefektivního provozu a implementaci energeticky úsporných zařízení. Efektivní řízení výroby vede nejen k úsporám energie, ale také ke zvýšení celkové produktivity podniku. Dále sem můžeme zahrnout například modernizaci a výměnu energeticky náročných strojů a zařízení i spotřební elektroniky za úspornější alternativy.

Modernizace výměníkových stanic a rozvodů tepla – dalším zásadním krokem energetického auditu může být modernizace výměníkových stanic a tepelných rozvodů, zejména pokud je budova napojena na centrální zásobování teplem. Ve starších objektech, kde jsou rozvody často desítky let staré, někdy dokonce pocházejí z dob první republiky, může být účinnost přenosu tepla značně snížena. Takové zastaralé systémy mohou vést ke ztrátám energie a vyšším provozním nákladům.

Modernizace páteřních rozvodů tepla s použitím předizolovaného potrubí minimalizuje tepelné ztráty během přepravy tepla do různých částí objektu. Moderní předávací stanice dokážou zajistit efektivnější dodávku tepla.

Modernizace může zahrnovat také výměnu starých zařízení za nová, vyvážení otopných soustav pro optimální rozvod tepla a zavedení pokročilého systému měření a regulace. Tyto kroky nejen zlepšují komfort vytápění, ale také výrazně snižují energetickou náročnost budovy.

Stejně tak může dojít k výměně starých plynových kotlů za vysoce účinné kondenzační kotle, které lépe využívají energii paliva (pokud například nelze rovnou vyměnit za vysokoteplotní tepelné čerpadlo). Tyto kotle mohou snížit spotřebu plynu a zvýšit účinnost vytápění.

Hospodaření s vodou, šetřiče vody a úsporné sprchy – úspora vody je další oblastí, kterou lze v rámci energetického auditu zlepšit a optimalizovat. Instalace šetřičů vody na výtokové armatury, jako jsou vodovodní kohoutky, a úsporných sprchových hlavic může významně snížit spotřebu vody bez ztráty komfortu.

Šetřiče fungují tak, že omezují průtok vody a mísí ji se vzduchem, což vytváří silný proud s menším množstvím vody. Úsporné sprchy mají podobný mechanismus, který zaručuje příjemné sprchování s nižší spotřebou vody.

Tato opatření přinášejí hned několik výhod. Snížení spotřeby vody vede nejen k nižším účtům za vodu, ale také k úsporám na energiích, protože se tím snižuje množství vody, které je nutné ohřát. Firmy tak mohou efektivně hospodařit s vodou, což se pozitivně odrazí na provozních nákladech.

Jedná se o jednoduché a finančně nenáročné řešení, které lze rychle implementovat a které má okamžitý efekt na celkovou spotřebu vody v podniku.

Vzdělávání zaměstnanců – jedným z možných závěrů pravidelně školte zaměstnance o správném používání zařízení a úsporách energie. Povědomí o důležitosti vypínání spotřebičů a osvětlení mimo pracovní dobu může vést k okamžitým úsporám. Každý zaměstnanec může přispět k úsporám energie. Školte je v efektivním používání zařízení a šetření energií. Motivujte zaměstnance například odměnami za jejich návrhy na úsporná opatření, čímž je zapojíte do celkové energetické strategie podniku.