Energetika prochází v posledních desetiletích zásadní proměnou. Růst obnovitelných zdrojů, tlak na snižování emisí a rostoucí důraz na soběstačnost vedou k hledání nových modelů výroby a distribuce elektřiny. Jedním z nich je sdílení elektřiny – inovativní koncept, který slibuje nejen úspory, ale i silnější komunitní vazby a decentralizaci celé energetické soustavy.

Sdílení elektřiny je princip, kdy domácnosti nebo firmy mohou přebytečnou elektřinu – typicky z fotovoltaických panelů – poskytnout jiným odběratelům. Místo aby se přebytek bez užitku posílal zpět do distribuční sítě, může ho spotřebovat třeba soused, chalupa nebo školka ve vedlejší ulici.

Díky tomu se energie využije efektivněji, šetří se náklady na distribuci a ztráty při přenosu, a zároveň se podporuje rozvoj místních obnovitelných zdrojů.

Od roku 2024 mohou lidé v Česku mezi sebou sdílet elektřinu i na dálku – přes oficiální distribuční síť. Vyrobíte elektřinu třeba na chalupě v horách a využijete ji ve svém městském bytě. Anebo ji přenecháte dětem, rodičům, sousedům. Vše bez složitých kabelů a s přehledným systémem rozúčtování.

Sdílení elektřiny – revoluce v energetice, která mění domácnosti i komunity

Základem je instalace chytrého elektroměru s průběhovým měřením, který přesně eviduje spotřebu i výrobu v patnáctiminutových blocích. Data putují do Elektroenergetického datového centra (EDC), které následně podle tzv. alokačního klíče a indexu priorit přerozdělí vyrobenou elektřinu mezi členy skupiny.

Vše probíhá automatizovaně a transparentně – výsledkem je, že elektřina opravdu proudí tam, kde je jí třeba, bez potřeby fyzických úprav vedení.

Kdo nabízí sdílení elektřiny v Česku?

Zásadní roli hrají energetické společnosti jako ČEZ a E.ON, které aktivně rozvíjejí platformy pro komunitní energetiku a podporují instalace FVE. Vedle nich vznikají i nové iniciativy a specializované platformy, které sdílení zprostředkovávají nezávisle – například mezi více rodinami, malými obcemi nebo bytovými domy.

Proč o sdílení uvažovat právě teď?

• Vyšší efektivita využití vlastní elektřiny – přebytečná elektřina z fotovoltaické elektrárny, která by jinak byla za nízkou výkupní cenu dodána do sítě, může být přímo využita jinými členy skupiny. Díky tomu se výrazně zvyšuje vlastní spotřeba a zkracuje návratnost investice.
• Nižší účty za energie pro vás i vaše blízké – sdílením vyrobené elektřiny v rámci skupiny lze snížit množství energie nakupované od dodavatele. To znamená nižší výdaje za elektřinu nejen pro vás, ale i pro ostatní zapojené členy.
• Možnost sdílet elektřinu mezi více nemovitostmi – pokud vlastníte více odběrných míst (například dům a chatu), můžete přebytečnou elektřinu ze své výrobny přesměrovat podle potřeby mezi jednotlivými místy.
• Výhodnější dotace na FVE v rámci Nové zelené úsporám – zapojením do sdílení nebo komunitního energetického projektu můžete získat vyšší podporu. Některé dotační tituly upřednostňují zapojení více subjektů a bonifikují spolupráci v rámci společenství. V případě NZÚ Light lze získat až 140 000 Kč namísto základních 100 000 Kč.
• Podpora decentralizace a soběstačnosti – sdílení je jedním z klíčových prvků moderní decentralizované energetiky, která snižuje závislost na centrálních dodavatelích a zvyšuje stabilitu sítě.
• Silnější komunita a propojení domácností – sdílení elektřiny podporuje spolupráci, důvěru a společné plánování. Vznikají lokální energetická společenství, která mají přímý dopad na udržitelnost i ekonomiku obcí.

Typy sdílení elektřiny

V rámci české legislativy je sdílení elektřiny pevně definováno zákonem a navázáno na Elektroenergetické datové centrum (EDC), průběhové měření a pravidla stanovená v tzv. Lex OZE II (novela energetického zákona č. 458/2000 Sb.). Modely sdílení se odlišují především rozsahem (domácnosti, firmy, obce), technickým řešením a zapojením do distribuční soustavy.

Ať už jde o komunitní energetiku, sdílení mezi více objekty téhož majitele nebo peer-to-peer platformy, vždy se jedná o regulované sdílení v rámci elektrizační soustavy. Sdílení není fyzickým tokem elektřiny mezi dvěma domy, ale účetním přerozdělením energie prostřednictvím systému EDC a alokačního klíče. Klíčovou roli hraje chytré měření s patnáctiminutovým intervalem, synchronizovaná registrace odběrných míst a respektování priorit výroby a spotřeby.

Je důležité zmínit, že český právní rámec neumožňuje volné sdílení mimo síť – tedy bez přítomnosti distributora, datového centra a schváleného modelu měření. Nejde tedy o fyzický přímý kabel mezi dvěma domy, ale o virtuální přerozdělení v rámci distribuční soustavy.

Z toho plyne několik zásadních omezení:

• Všechna odběrná místa musí být registrována u jednoho subjektu nebo v rámci schváleného energetického společenství.
• Musí být zapojena do distribuční sítě a vybavena průběhovým měřením (smart metrem).
• Veškeré přenosy probíhají „papírově“ – přepočtem podle priorit, nikoli fyzickým tokem elektřiny.
• Distribuční síť zůstává povinným prostředníkem – i když je elektřina sdílena mezi sousedy, musí projít účetně přes operátora trhu a distributora.

Česká legislativa umožňuje v současnosti pouze tyto modely sdílení elektřiny:

• Komunitní energetika – skupina domácností, firem nebo institucí sdílí elektřinu z jedné výrobny – často společné FVE. Vše je organizováno prostřednictvím tzv. energetického společenství, které zajišťuje evidenci, pravidla rozdělování a financování projektu.
• Peer-to-peer (P2P) sdílení – individuální přebytky mezi výrobci a spotřebiteli jsou sdíleny napřímo, obvykle přes digitální platformu. Transparentní dohled a bezpečné vyúčtování často zajišťuje technologie blockchain.
• Mikrosítě (microgrids) – samostatné energetické celky, které kombinují výrobu a spotřebu elektřiny v rámci jedné oblasti. Mohou fungovat jak napojené na síť, tak i zcela autonomně – např. během výpadků.
• Sdílení v rámci distribuční sítě – přebytek z FVE na jednom objektu (například rodinném domě) je technicky přesměrován přes distribuční síť do jiné nemovitosti nebo odběrného místa. Tento způsob je zatím v Česku nejvíce rozšířený a nejvíce podporovaný – a právně je tato část ukotvená v tzv. Lex OZE II, konkrétně ve zákoně č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění po novele z roku 2023. Tato právní úprava umožňuje nejen přímé sdílení energie mezi více subjekty, ale také vznik energetických společenství, která sdílení organizují.

Základní princip: Co to vlastně znamená „sdílet elektřinu“

Sdílení elektřiny funguje na jednoduchém principu – na jednom místě elektřinu vyrobíte a na jiném místě zase spotřebujete. Přitom fyzicky žádná elektřina nikam necestuje – jde o účetní operaci. Na jednom místě pustíte přebytek do sítě, na jiném vám distributor umožní stejné množství odebrat.

Typický příklad? Máte fotovoltaiku na chalupě v Beskydech a energii využíváte ve svém bytě v Brně – nebo ji přenecháte rodičům v Praze. Stačí, aby výroba i spotřeba proběhly v rámci jednoho patnáctiminutového intervalu.

Energetika se v posledních desetiletích mění rychleji než kdykoli předtím. Tlak na snižování emisí, prudký rozvoj obnovitelných zdrojů a rostoucí zájem o energetickou soběstačnost otevírají dveře novým způsobům výroby a distribuce energie. Jedním z nejzásadnějších konceptů nové éry je sdílení elektřiny.

Sdílení elektřiny přináší domácnostem i firmám možnost využít přebytky z vlastní fotovoltaiky mnohem efektivněji než dříve. Místo výkupu za nízké ceny nebo nevyužitého přetoku zpět do sítě může elektřina sloužit někomu konkrétnímu – vašim sousedům, dětem, chalupě nebo komunitě. To vše bez složité administrativy a s možností přesného měření a vyúčtování díky chytrým technologiím.

Distribuční síť jako most – ale s jasně danými pravidly

Pro správné fungování komunitní energetiky je nutné splnit několik technických a datových podmínek. Klíčové jsou tyto prvky:

• Chytré elektroměry s průběhovým měřením – umožňují zaznamenávat spotřebu a výrobu elektřiny v pravidelných časových intervalech (např. každých 15 minut). Data jsou automaticky odesílána distributorovi. Průběhové měření je nutné pro vyhodnocení, kolik elektřiny bylo v konkrétní chvíli spotřebováno nebo dodáno, a je technickou podmínkou pro sdílení elektřiny.
• Elektroenergetické datové centrum (EDC) – centrální platforma, která sbírá, ukládá a zpracovává data z chytrých elektroměrů. Zajišťuje rozúčtování sdílené elektřiny mezi jednotlivé členy podle nastavených pravidel a komunikuje s distributory. EDC je klíčovým bodem pro transparentní a spravedlivé sdílení.
• Alokační klíč – určuje, jakým způsobem se vyrobená elektřina rozdělí mezi jednotlivé členy společenství. Každý člen má nastavený podíl, který vyjadřuje, jaké procento z celkové výroby mu má být započítáno. Tento klíč je předem definovaný a slouží jako základ pro měsíční zúčtování.
• Index priorit – používá se v případě, kdy je v daném okamžiku méně vyrobené elektřiny, než je celková poptávka členů. Na základě tohoto indexu se určuje pořadí, v jakém budou jednotliví členové uspokojeni. Tento mechanismus zaručuje spravedlivé a předvídatelné rozdělení elektřiny při nedostatku výroby z obnovitelných zdrojů.

Kdo může sdílet – a s kým

Sdílení je otevřeno jednotlivcům, rodinám, firmám, obcím i skupinám sousedů. Zapojit se můžete jako:

• Výrobce – máte fotovoltaiku a chcete přebytky sdílet s jinými,
• Spotřebitel – nemáte vlastní výrobu, ale chcete odebírat čistou energii od známých či členů komunity.

Je třeba se stát členem tzv. energetického společenství. Můžete si ji sami založit, nebo se připojit k již existující. Energetické společenství představuje právně definovaný rámec umožňující, aby mezi jednotlivými členy mohla proudit elektřina vyrobená například z fotovoltaické elektrárny.

Co to konkrétně obnáší být členem energetického společenství?

• Založení nebo připojení se ke skupině – zájemce si může skupinu sdílení založit sám, nebo se připojit k již existující. Skupina může být tvořena například několika domácnostmi, rodinnými příslušníky v různých objektech, sousedy nebo kombinací domácností a menších firem.
• Registrace skupiny u provozovatele datového centra – aby mohla být elektřina legálně sdílena, musí být skupina registrována v Elektroenergetickém datovém centru (EDC). Tento krok je nezbytný pro sledování toků elektřiny a zajištění spravedlivého rozúčtování mezi členy.
• Stanovení alokačního klíče a indexu priorit – při registraci skupiny se nastavují pravidla, podle kterých se bude vyrobená elektřina rozdělovat – tedy podíly (alokace) jednotlivých členů a případné pořadí při nedostatku výroby (index priorit).
• Zástupce skupiny (subjekt zúčtování) – skupina musí mít jednoho zástupce, který ji zastupuje vůči datovému centru a distributorovi. Tento subjekt nese odpovědnost za správu sdílení a administrativní náležitosti.
• Přítomnost chytrých elektroměrů – každý člen skupiny musí mít nainstalovaný chytrý průběhový elektroměr typu A nebo B, který umožňuje sběr a přenos dat o výrobě a spotřebě v patnáctiminutových intervalech.

Pro koho je členství v energetickém společenství vhodné a výhodné?

Zapojení do energetického společenství je atraktivní volbou pro širokou škálu subjektů – od jednotlivých domácností přes obce až po firmy a neziskové organizace. Největší přínos má pro ty, kteří vyrábějí vlastní elektřinu (například z fotovoltaiky) nebo chtějí sdílet energii v rámci komunity a snížit tak své výdaje za elektřinu.

Výhody pro domácnosti

• Efektivní využití vlastní výroby – pokud má domácnost fotovoltaickou elektrárnu s přebytky, může elektřinu sdílet například s druhou nemovitostí (například chata nebo byt rodičů), nebo ji přenechat dalším členům společenství. To zvyšuje návratnost investice do FVE a snižuje závislost na dodávkách ze sítě.
• Úspory na energiích – díky využití sdílené elektřiny se snižuje množství energie odebírané ze sítě, což vede k nižším účtům za elektřinu a distribuci.
• Chytrý elektroměr zdarma – členství ve společenství obvykle znamená automatickou instalaci chytrého elektroměru distributorem bez nutnosti hradit poplatky za jeho výměnu.
• Lepší kontrola nad spotřebou – díky průběhovému měření mají domácnosti detailní přehled o své spotřebě, což umožňuje optimalizovat chování a odhalit energetické ztráty.
• Jednodušší zapojení do komunitního sdílení – vstup do již fungujícího společenství je relativně administrativně nenáročný. V rámci pilotního režimu navíc odpadají některé legislativní překážky.

Výhody pro obce, firmy a společenství

• Energetická soběstačnost – obec nebo podnik může sdílet elektřinu mezi školami, úřady, kulturními zařízeními, bytovými domy nebo provozovnami. To vede k efektivnímu využití lokálně vyrobené energie.
• Úspory na distribučních poplatcích – přímé využití vyrobené elektřiny v rámci společenství znamená nižší náklady na přenos a distribuci, které tvoří značnou část faktury za elektřinu.
• Přístup k dotacím – mnohé dotační programy (například NZÚ, OP TAK) zvýhodňují nebo podmiňují podporu účastí v energetickém společenství. Sdílení je tedy cestou k získání vyšších finančních prostředků.
• Přehledná správa a transparentní rozdělování energie – centrální systém řízení zajišťuje férové a přehledné přerozdělení energie mezi jednotlivé členy.
• Posílení lokální spolupráce – energetická společenství podporují meziobecní i mezifiremní partnerství a mají přímý dopad na udržitelnost a rozvoj území.

Dvě varianty sdílení: Aktivní zákazník nebo energetické společenství

Sdílení se dnes realizuje přes dvě hlavní formy:

• Aktivní zákazník
  – až 11 účastníků, bez ohledu na místo v ČR
  – ideální pro rodiny, malé komunity nebo SVJ
• Energetické společenství
  – až 1 000 členů, ale jen v rámci tří sousedících obcí s rozšířenou působností
  – vhodné pro obce, školy, firmy nebo spolky

Zcela samostatně pak funguje ještě tzv. vnitroobjektové sdílení, kdy se elektřina rozděluje mezi byty nebo firmy za jednou hlavní domovní skříní – bez vstupu do distribuční sítě. Tento typ upravuje Vyhláška o pravidlech trhu s elektřinou od ERÚ. 

Chcete vědět, jak jednotlivé skupiny sdílení fungují a jaké jsou pro sdílení podmínky? Vše detailně rozebíráme v tomto článku.

Alokační klíč: Kdo kolik elektřiny dostane

Alokační klíč určuje, jak se vyrobená elektřina rozdělí mezi jednotlivá odběrná místa. Funguje jako „recept“ pro EDC a OTE, podle kterého se dělá zúčtování.

Využít lze několik metod:

• Statická metoda
  – Pevně dané podíly, např. 60 % pro dům A, 40 % pro dům B. (V současnosti jediná povolená varianta.)
• Dynamická metoda (dostupná od 1. 7. 2026)
  – Energie putuje tomu, kdo ji v danou chvíli nejvíce potřebuje.
  – Vede k lepšímu využití a motivuje k plánování spotřeby.
• Hybridní metoda
  – Kombinuje obě předchozí – část se rozdělí fixně, zbytek podle aktuální spotřeby.
  – Považována za nejspravedlivější.

Do zavedení plného režimu sdílení zatím funguje tzv. statická iterační metoda – s opakovaným přepočtem alokace (např. 5 kol), která alespoň částečně simuluje dynamiku. Ta funguje tak, že sdílená elektřina se rozděluje podle předem daných podílů (alokace), přičemž se výpočet několikrát opakuje – například v pěti kolech. Tento postup umožňuje částečně napodobit chování dynamického sdílení, i když zatím neprobíhá v reálném čase.

Časový rámec: Elektřina se neskladuje

Sdílenou elektřinu nelze „uložit na potom“. Měla by se spotřebovat v konkrétním patnáctiminutovém okně – jinak se přebytek prodá do sítě. To klade vyšší nároky na načasování a sladění výroby se spotřebou.

Někteří dodavatelé nabízejí službu virtuální baterie, která umožňuje bilanci přenést mezi ročními obdobími – například letní přebytky čerpat v zimě.

Bez chytrého elektroměru to nejde

Bez chytrého elektroměru se do sdílení elektřiny jednoduše nezapojíte. Důvod je technický i legislativní – běžné elektroměry (ať už analogové, nebo starší digitální) nedokážou měřit výrobu a spotřebu dostatečně přesně ani v reálném čase. Sdílení elektřiny se totiž zúčtovává v přesně vymezených patnáctiminutových blocích. Pokud není možné s takovou přesností sledovat, kdo kdy kolik energie vyrobil nebo spotřeboval, nelze ji mezi členy skupiny spravedlivě přerozdělit.

Chytrý elektroměr naopak umožňuje tzv. průběhové měření, tedy sběr dat v krátkých časových úsecích a jejich automatický přenos do centrálního systému. Díky tomu může distribuční soustava i operátor trhu (OTE) přesně vyhodnotit, kolik elektřiny z výrobny bylo v daném intervalu do sítě vloženo – a komu náleží její podíl na základě alokačního klíče.

Dobrou zprávou je, že výměnu elektroměru si nemusíte zařizovat sami.

Výměna elektroměru je totiž ve většině případů automatická a zdarma – záleží ale na konkrétní situaci:

• Zapojení do skupiny sdílení – pokud se zaregistrujete jako člen sdílení (ať už jako výrobce nebo spotřebitel), distributor obdrží požadavek na výměnu elektroměru přímo od EDC. Má na to ze zákona 3 měsíce a výměna je zcela zdarma.
• Vlastní žádost o výměnu elektroměru mimo sdílení – pokud si výměnu vyžádáte sami (např. kvůli přehledu o spotřebě nebo plánovanému zapojení do virtuální baterie), distributor ji může provést, ale často za poplatek dle aktuálního ceníku.
• Instalace nové fotovoltaiky – v rámci instalace FVE vám distributor elektroměr obvykle vymění automaticky a bezplatně, protože fotovoltaika vyžaduje měření ve dvou směrech (odběr i přetok).
• Hromadná výměna z důvodu digitalizace sítě – v některých lokalitách probíhá plošná výměna elektroměrů z iniciativy distributora (např. EG.D, PREdistribuce, ČEZ Distribuce). I zde je výměna zdarma, protože jde o systémové opatření.

Hromadná výměna elektroměrů z důvodu digitalizace sítě

Kromě individuálních žádostí a zapojení do sdílení elektřiny probíhá v Česku také plošná výměna elektroměrů z iniciativy distributorů. Tato výměna je součástí národní strategie tzv. chytrého měření (tzv. Smart Metering), která vychází z požadavků evropské legislativy a rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Distribuční společnosti – ČEZ Distribuce, EG.D i PREdistribuce – mají za úkol do konce roku 2027 nahradit stávající elektroměry tzv. chytrými měřidly (s funkcí dálkového odečtu a průběhového měření) u většiny odběrných míst s vyšším ročním odběrem elektřiny. Od roku 2032 má být chytrými elektroměry pokryta většina domácností a firem v Česku.

Výměna je v těchto případech zdarma, protože jde o systémovou modernizaci. O termínu výměny budete distributorovou společností včas informováni – typicky s několikatýdenním předstihem. Výměna trvá přibližně 30 minut a vyžaduje krátké odpojení od elektřiny. Probíhá zpravidla bez zásahu do vaší elektroinstalace, pokud je elektroměr běžně přístupný.

Cílem této modernizace je:

• získat přesnější data o zatížení sítě,
• umožnit pružnější řízení spotřeby a výroby (např. fotovoltaik),
• zjednodušit odečty bez nutnosti fyzické přítomnosti technika (vyhodnocování spotřeby na dálku každý den nahradí tradiční odečty jednou ročně),
• připravit distribuční síť na rozvoj komunitní energetiky, elektromobility a dynamických tarifů.

Pokud tedy ve vaší lokalitě ještě nemáte chytrý elektroměr, je pravděpodobné, že vám bude v příštích letech bezplatně vyměněn – i pokud o sdílení zatím neuvažujete.

Jaké výhody přináší chytré elektroměry?

Chytrý elektroměr zároveň přináší i další výhody mimo samotné sdílení:

• umožňuje přesnější přehled o spotřebě vaší domácnosti,
• data můžete sledovat v online portálech nebo mobilní aplikaci,
• odpadá nutnost fyzických odečtů – údaje jsou přenášeny automaticky,
• otevírá cestu k dalším pokročilým energetickým službám (např. řízení zátěže, virtuální baterie nebo flexibilita).

Výměna elektroměru je tedy nejen nutnou podmínkou pro vstup do komunitního sdílení, ale i krokem k modernějšímu, transparentnějšímu a úspornějšímu využívání elektřiny v domácnosti či firmě.