Pojem ESG (environmental, social, governance) představuje zkratku, která se v současné době stala klíčovým pojmem nejen v oblasti investování, ale také v každodenním fungování firem. Co konkrétně ESG zahrnuje? Jde o hodnocení firemního vlivu na životní prostředí, společenskou odpovědnost a způsob řízení firmy. Na základě těchto kritérií se určuje míra „udržitelnosti“ či „odpovědnosti“ firmy. Tato metoda umožňuje firmám formulovat dlouhodobě udržitelné obchodní strategie a lépe dosahovat stanovených cílů.

Co je to ESG a proč je důležité?

ESG poskytuje komplexní pohled na to, jak firma působí na životní prostředí, společnost a jak funguje z hlediska řízení. Na základě těchto faktorů lze hodnocením vyjádřit míru „udržitelnosti“ nebo „odpovědnosti“ firmy, což pomáhá investorům i firmám porozumět dlouhodobým dopadům firemních aktivit na společnost i přírodní prostředí.

Dnes se investoři, ať už individuální nebo institucionální, stále více zaměřují na problémy, jako je klimatická změna, plýtvání zdroji, pracovní podmínky či transparentnost a protikorupční opatření. Díky investicím do firem s vysokým ESG skóre mohou přispět k řešení těchto problémů a zároveň podpořit společnosti, které se zavázaly k udržitelnosti. ESG je také výhodné z hlediska bank a finančních institucí, které organizují „etické investiční fondy“ a podporují udržitelné investice. To dává investorům možnost zhodnotit své prostředky v souladu s hodnotami, jako je ochrana životního prostředí nebo odpovědný přístup k zaměstnancům.

Význam ESG pro dlouhodobý úspěch firem

Dříve se investoři při nákupu akcií zaměřovali především na ekonomické ukazatele s cílem maximalizovat zisky. Dnes je však zřejmé, že ekonomické výsledky neposkytují dostatečný pohled na dlouhodobou stabilitu a úspěch firem. Firmy se sice mohou krátkodobě jevit jako profitabilní, ale pokud zanedbávají udržitelnost, mohou se potýkat s negativními následky, jako je úbytek zákazníků či omezený přístup k financím. Investoři nyní častěji zvažují i dopady firem na životní prostředí a společnost. To znamená, že například investice do tabákového, ropného nebo zbrojařského průmyslu, i když mohou být výnosné, jsou pro některé investory méně atraktivní.

Historicky se ESG vyvinulo jako nástroj pro investory, ale dnes již slouží jako nástroj strategického řízení firem. Firmy s vysokým ESG skóre jsou nejen atraktivnější pro investory, ale mohou také snáze získávat výhodnější úvěry. Implementace ESG principů pomáhá firmám budovat důvěryhodnost a konkurenční výhodu, protože zákazníci i zaměstnanci stále více preferují odpovědné společnosti.

Jaké výhody přináší ESG?

Pro firmy, které ESG implementují a transparentně reportují, se otevírají nové příležitosti. Vysoké skóre ESG je stále častěji považováno za důležitý ukazatel spolehlivosti a odpovědnosti společnosti, což může přinést nižší náklady na kapitál. Firmy s vysokým ESG hodnocením mají například přístup k výhodnějším úvěrovým podmínkám.

ESG zároveň zlepšuje reputaci společnosti a posiluje její vztahy se zákazníky, zaměstnanci i širší veřejností. Transparentní přístup k reportování nejen finančních, ale i nefinančních dat vytváří důvěru a vědomí, že firma jedná v souladu s hodnotami a dlouhodobými zájmy společnosti.

Kromě toho přitahují odpovědné firmy i eticky smýšlející investory, kteří jsou ochotni investovat právě do podniků, které dbají na svou udržitelnost.

Pro určení ESG skóre a posouzení nefinančních aspektů výkonnosti firem bude sloužit směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), zatímco pro hodnocení ekologických dopadů se dnes používá EU Taxonomie.

Nevýhody a výzvy spojené s ESG

Implementace ESG přináší také určité výzvy. Firmy musí do svého fungování zavádět nové procesy, investovat do monitorovacích a reportovacích nástrojů a často i do změny svých interních postupů, což může být finančně náročné. Povinné nefinanční reportování je navíc pro menší a střední firmy zátěží, jelikož znamená zvýšené náklady a časové nároky na administrativu.

Další výzvou je nutnost přizpůsobit se stále se měnícím pravidlům a předpisům, protože ESG standardy a směrnice se vyvíjejí spolu s rostoucím tlakem na udržitelnost. Firmy tak musí být připraveny flexibilně reagovat na nové požadavky a průběžně aktualizovat své postupy a reportovací metody.

Jednotlivé složky ESG

E jako environmentální (Environment)

Pod písmenem „E“ se skrývají environmentální faktory, které se týkají vztahu firmy k životnímu prostředí. Hodnotí se například uhlíková stopa, množství produkovaných emisí a odpadu, efektivita využívání energií nebo přístup k vodním zdrojům. Firmy, které se zaměřují na snižování emisí a udržitelné využívání surovin, mohou dosáhnout vyššího ESG skóre (více viz také pojem energetický management). Environmentální odpovědnost zahrnuje také opatření proti klimatické změně, využívání inovativních technologií a podporu cirkulární ekonomiky. Šetrné využívání zdrojů a minimalizace negativních dopadů na přírodu je dnes pro udržitelnost klíčová.

Spadají sem oblasti jako:

• Klimatická změna – emise skleníkových plynů (uhlíková stopa), efektivní využívání energií, čisté energie (energetický mix) apod.
• Znečištění a odpady – emise toxických plynů a dalších látek, odpadová politika a odpadní hospodářství, nakládání a likvidace obalových materiálů atd.
• Recyklace a principy cirkulární ekonomiky
• Kvalita vody a vodní zdroje
• Biodiverzita a ráz krajiny
• Příležitost pro životní prostředí – sem lze zařadit například témata spojená s tzv. čistými technologiemi, zelené budovy a různé inovace a oblasti digitalizace u firem.
• Politiky na ochranu životního prostředí

S jako sociální (Social)

Sociální faktory odrážejí dopad firmy na společnost, zejména na její zaměstnance a okolní komunity. Hodnotí se pracovní prostředí, bezpečnost a zdraví zaměstnanců, rovné příležitosti a dodržování lidských práv. Firmy získávají pozitivní hodnocení za podporu diverzity, inkluze a zajištění work-life balance pro své zaměstnance. Z hlediska širší společnosti je důležité, jak firma ovlivňuje okolní komunitu – například prostřednictvím charitativní činnosti, vzdělávacích programů nebo podporou lokálních projektů. Společnosti, které dbají na své sociální závazky, jsou často vnímány jako důvěryhodné a etické.

ESG se může dotýkat různých oblastí a témat v rámci lidských zdrojů. Může se jednat například o tato témata:

• Péče o zaměstnance a náborová politika
• Zdraví a bezpečnost na pracovišti
• Rovné příležitosti – diverzita a inkluze
• Lidská práva
• Dětská a nucená práce
• Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců
• Well being a work-life balance
• Zabezpečení osobních údajů

Ale ESG se dotýká také všech další zúčastněných stran (tzv. stakeholders) – konkrétně se může jednat o:

• Kontroverzní zdroje
• Vztahy s komunitami
• Charita a filantropie
• Dodavatelsko-odběratelské vztahy
• Osvěta veřejnosti
• Ochrana spotřebitelů
• Bezpečnost výrobků

G jako governance (vedení a řízení společností)

„G“ v ESG představuje správu a řízení/vedení firmy (governance). Tento faktor se zaměřuje na transparentnost ve vedení společnosti, etické chování, nastavení interních kontrol a odpovědnost managementu. Hodnotí se například práva akcionářů, rozdělení odměn mezi manažery a zaměstnance, nebo zda firma efektivně reaguje na podněty a rizika. Důležitá je také transparentnost ve finančních zprávách a daňová transparentnost. Firmy, které operují v souladu s etickými zásadami a dodržují vysoké standardy řízení, mají obvykle vyšší důvěryhodnost a lepší reputaci.

Hlavními oblasti governance, které spadají pod ESG, jsou například:

• Nezávislost vedení
• Odměňování vedení
• Práva akcionářů
• Firemní kultura
• Obchodní etika a etický kodex
• Daňová transparentnost
• Boj proti korupci a úplatkářství
• Whistleblowing
• Řízení rizik
• Interní kontroly a audit
• Struktura auditní komise
• Compliance

Standardy ESG a jejich měření

Aby bylo možné ESG zavádět a měřit, existují různé ESG rámce a standardy, které poskytují konkrétní metriky pro vyhodnocení vlivu firem na společnost a přírodu. Jedním z nejpoužívanějších standardů je GRI (Global Reporting Initiative), který slouží jako struktura pro vytváření ESG reportů. Pro evropské firmy se klíčovým standardem stává taxonomie EU, z níž vychází směrnice Corporate Sustainable Reporting Directive (CSRD). Ta specifikuje, jaká data musí firmy uvádět, aby mohly být považovány za udržitelné.

Kdo musí sledovat ESG a plnit jeho požadavky?

Velké společnosti

Nejvýrazněji se ESG týká velkých společností, které jsou povinny dodržovat směrnici o nefinančním reportingu. Tyto firmy budou první, které v rámci Evropské unie budou muset podávat povinné zprávy o svých aktivitách v oblasti udržitelnosti. Od 1. ledna 2024 se začnou zaznamenávat data, jejichž první zveřejnění proběhne v roce 2025. To zahrnuje například emise skleníkových plynů, využívání obnovitelných zdrojů, pracovní podmínky, firemní kulturu, boj proti korupci a mnoho dalších aspektů.

Kótované malé a střední firmy

Směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) postupně zavádí povinnosti také pro kótované malé a střední podniky. Ty budou muset od roku 2026 vykazovat svá data za celý fiskální rok. Tento požadavek přinese zvýšené nároky na menší firmy, které dosud nebyly zvyklé detailně sledovat své environmentální a společenské dopady. Tento posun má za cíl zpřehlednit udržitelnost i menších firem na trhu a zajistit, aby investoři měli přístup k informacím o ESG aktivitách společností všech velikostí.

Dodavatelé velkých firem

Mnoho velkých společností už nyní vyžaduje po svých dodavatelích ESG reporting a dodržování udržitelných praktik, a tento trend bude stále sílit. Firmy tak stále častěji hodnotí své obchodní partnery nejen podle finančních kritérií, ale i podle toho, jak se staví k otázkám ochrany životního prostředí, pracovních podmínek a etických zásad. Dodavatelé, kteří nesplňují standardy ESG, mohou mít v budoucnu problémy se získáváním zakázek od velkých klientů.

Finanční instituce a investoři

ESG reporty mají zásadní roli také při poskytování úvěrů a investic. Banky se při poskytování úvěrů stále častěji zaměřují na nefinanční údaje, které slouží jako indikátor dlouhodobé stability a rizika firmy. Investoři navíc již několik let hodnotí společnosti nejen podle finančních ukazatelů, ale také podle toho, jak odpovídají na požadavky ESG a jak si vedou v rámci EU Taxonomie – systému, který klasifikuje ekonomické aktivity podle toho, zda jsou udržitelné a v souladu s environmentálními cíli EU.