
Elektromobilita je jedním z nejvýznamnějších trendů v dopravě a energetice současnosti. Přechod od spalovacích motorů k elektrickým pohonům je motivován snahou o snižování emisí skleníkových plynů, zlepšení kvality ovzduší ve městech a energetickou efektivitu. Elektromobily (EV – electric vehicles) dnes představují stále významnější podíl na trhu a jsou považovány za klíčovou součást budoucnosti dopravy.
Přestože se může zdát, že elektromobily jsou moderním výdobytkem, historie elektrického pohonu sahá až do první poloviny 19. století. První pokusy o využití elektřiny v dopravě probíhaly už ve 20. a 30. letech 19. století, kdy vynálezci experimentovali s různými druhy baterií a elektromotorů.
První elektromobily se objevily téměř současně s prvními automobily se spalovacími motory. Mezi nejranějšími průkopníky byl skotský vynálezce Robert Anderson, který v roce 1832 sestrojil jeden z prvních experimentálních vozů poháněných elektrickým proudem. Dalším významným krokem bylo vylepšení dobíjecích baterií, které umožnilo delší dojezd elektrických vozidel. V roce 1859 byla objevena olověná akumulátorová baterie francouzským vědcem Gastonem Plantém, což byl klíčový milník pro vývoj elektromobilů.
Na konci 19. století byla elektrická vozidla považována za seriózní alternativu ke spalovacím motorům. Například v roce 1881 představil Gustave Trouvé první elektrické tříkolové vozidlo. V roce 1899 vytvořil belgický konstruktér Camille Jenatzy elektromobil La Jamais Contente, který jako první automobil v historii překonal rychlost 100 km/h.
V období kolem roku 1900 tvořily elektromobily přibližně třetinu všech automobilů na silnicích v USA. Byly oblíbené především ve městech, kde nabízely tichý a bezemisní provoz. Oproti spalovacím motorům měly několik výhod – nebylo nutné ruční startování klikou (jako u tehdejších benzínových vozů) a jejich provoz byl jednodušší a čistší.
Nicméně nástup levné ropy a technologický pokrok spalovacích motorů znamenal postupný úpadek elektromobilů. Klíčovým momentem bylo zavedení elektrického startéru pro benzinové motory v roce 1912, které odstranilo jednu z hlavních výhod elektromobilů – snadné spuštění. Henry Ford zároveň spustil masovou výrobu Modelu T, který byl dostupnější než většina elektromobilů. Výsledkem bylo, že elektromobily během 20. let téměř vymizely z trhu.
Ve druhé polovině 20. století se elektromobily objevovaly spíše jako experimentální vozidla. Kvůli nízké kapacitě baterií a krátkému dojezdu nebyly schopny konkurovat automobilům se spalovacími motory. K určitým pokusům o oživení elektromobility došlo během ropných krizí v 70. letech, kdy se začaly hledat alternativní pohony. V 90. letech některé automobilky vyvíjely první moderní elektromobily, například General Motors EV1, ale většinou se jednalo o omezené projekty bez širšího komerčního úspěchu.
Skutečný boom elektromobility nastal až v 21. století, především díky zlepšení technologií a rostoucím obavám z klimatické změny. Několik klíčových faktorů přispělo k návratu elektromobilů na silnice:
Dnes elektromobilita zažívá rychlý růst. Počet elektromobilů na silnicích se každoročně zvyšuje o desítky procent a některé země již plánují úplný zákaz prodeje aut se spalovacími motory v příštích desetiletích.
Očekává se, že elektromobily postupně nahradí tradiční automobily se spalovacími motory. Technologický vývoj se zaměřuje na zlepšení bateriových kapacit, snížení dobíjecích časů a rozšíření nabíjecí infrastruktury. Velkou roli v budoucnosti mohou hrát také autonomní elektromobily a sdílená doprava.




