Pro většinu domácností je to velice nepříjemná novina, o které často ani ještě nevědí. Elektřina v letošním roce opět podraží – a to díky distribučním poplatkům.

Od doby, kdy Energetický regulační úřad představil návrh na výrazné zvýšení regulované složky ceny elektřiny od ledna, se vládní představitelé spolu s některými odborníky z energetického sektoru snaží uklidnit veřejnost tím, že tvrdí, zvýšení cen elektřiny pro většinu domácností nebude zásadní. Podle nich by mělo jít v průměru pouze o mírný nárůst cen o několik procent, což je dáno poklesem ceny silové elektřiny. Avšak skutečnost pro mnoho rodin bude vypadat zcela odlišně. Mnohé z nich čeká podstatné zdražení, v některých případech dokonce o desítky procent, což v přepočtu může znamenat roční navýšení nákladů o více než deset tisíc korun.

Celkově se nám letos distribuční poplatky zvedly průměrně o 68 %. Chcete vědět proč tomu tak je?

Proč se zdražuje elektřina?

Od ledna 2024 dochází k významnému zvýšení distribučních poplatků za elektřinu, přičemž cena za každou megawatthodinu (MWh) elektřiny se zvyšuje o cca 1 200 Kč. To vede k tomu, že domácnosti s průměrnou spotřebou elektřiny nyní musí počítat s přibližně 500 Kč vyššími měsíčními náklady, které jsou výhradně spojené s těmito poplatky. Jak vysoké budou tedy naše celkové náklady na elektřinu?

Pro lepší orientaci v této situaci jsme sestavili detailní přehled poplatků podle nejčastěji využívané tarifní sazby D02d. Tato sazba se týká domácností, které elektřinu využívají pro běžné činnosti jako je sledování televize, práci na počítači, vaření, osvětlení, ale také pro práci na zahradě nebo v garáži. V našem srovnání se detailně věnujeme různým složkám distribučních poplatků, včetně ceny za odběr elektřiny, poplatků za systémové služby a činnost operátora trhu, stejně tak se zvedly poplatky za jističe a nově se opět zavedl poplatek za výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů.

U nás na blogu najdete také vysvětlení, co to jsou distribuční sazby. A také jejich dělení na jednotarifové sazby a dvoutarifové sazby a také opět s vysvětlením, jak se mezi sebou liší.

Jak se tyto změny projevují na celkových nákladech na elektřinu a jak ovlivňují domácnosti s rozdílnou spotřebou elektřiny a jaký dopad má zvýšení poplatků na rozdíly v nákladech na elektřinu mezi jednotlivými distribučními oblastmi a regiony v České republice si můžete prohlédnout níže.

Na úvod si je třeba říci, že celková cena za elektřinu se skládá kromě částky za silovou složku (objem spotřebované elektřiny každý v různých pásmech/tarifech) také z distribučních poplatků, které spotřebitelé energie platí distribučním společnostem za přenos elektřiny přes distribuční síť. Tato síť zahrnuje veškerou infrastrukturu nutnou pro doručení energie od výrobců k jednotlivým odběrným místům, tedy k domácnostem, firmám či veřejným institucím.

Mezi klíčové složky distribučních poplatků patří:

• Cena za odběr (Kč/MWh) – tato částka je placena distributorovi za zajištění a údržbu distribuční sítě, aby bylo možné elektřinu bez problémů odebírat a zajistit její dostatečnou dostupnost pro spotřebitele. Cena se účtuje za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny.

Podle dostupných dat je zřejmé, že obyvatelé Prahy platili i v roce 2023 méně za elektrickou energii než obyvatelé jiných regionů České republiky. Zvýšení distribučních poplatků pro Prahu bylo také nejnižší, pouze o 6 %. Naproti tomu obyvatelé ve středních Čechách, severních Čechách a na severu Moravy nyní čelí nárůstu o 25 %. To znamená, že za každou spotřebovanou megawatthodinu (MWh) si připlatí přibližně 500 Kč. Zákazníci s odběrným místem v distribuční oblasti E.ON mohou počítat s nárůstem ceny o 21 %, což představuje zvýšení o 439 Kč za 1 MWh.

• Cena systémových služeb (Kč / MWh) – každý zákazník v České republice hradí cenu systémových služeb ve stejné výši, a to nezávisle na tom, ve které distribuční oblasti se nachází. Poplatek je účtován za každou megawatthodinu (MWh) spotřebované elektrické energie.

• Daň z elektřiny (Kč / MWh) – jde o státem nařízenou daň, která je součástí ceny za spotřebovanou elektrickou energii. Tato daň je určena k přímému zdanění spotřeby elektřiny a výnosy z ní jsou obvykle použity vládou na různé účely ve veřejném sektoru. Pro všechna distribuční území a distribuční sazby se vztahuje jednotná sazba ve výši 34 Kč za megawatthodinu (MWh), a to jak pro rok 2023, tak i pro rok 2024.

• Cena na podporu výkupu elektřiny (Kč / MWh) – tento poplatek, který najdete ve vyúčtováních pod zkratkou POZE (Podpora obnovitelných zdrojů energie) je určen k financování nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie nebo z kogeneračních jednotek. Zákazníci tak přispívají na podporu zelené energie a na kompenzaci vyšších nákladů výrobců, kteří elektřinu dodávají do sítě. A zde právě nastává asi největší změna v letošním roce. Protože v roce 2023 nebyl účtován žádný poplatek za POZE, je zde asi největší cenový skok – nyní je však tento poplatek opět zaveden a pro všechna distribuční území činí poplatek jednotně 599 Kč za MWh. Obnovení tohoto poplatku tak tvoří nejvýraznější část současného navýšení cen za distribuci.

• Cena za činnost operátora trhu (OTE) (Kč / měsíc) – poplatek se platí za služby operátora energetického trhu, který zajišťuje koordinaci mezi výrobou a spotřebou elektřiny, stabilizuje distribuční síť a zajišťuje bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny. Tento poplatek platíme bez ohledu na měsíční objem spotřebované elektřiny. Platíme tedy za to, že v síti není ani moc, ani málo proudu. Nebo například – když má elektrárna výpadek, či naopak zahájí provoz továrna s velkou spotřebou, tak nám doma stále vše svítí a my tak nepoznáme rozdíl (ale na pozadí probíhá balancováná distribuční soustavy). Pětadvacetiprocentní zdražení je stejné pro všechna distribuční území. Je to dáno tím, že pro celou ČR je jen jeden operátor trhu. Naopak distributory máme v České republice 3 a ti své náklady, které platíme formou poplatků výše, mají různé. Celkové navýšení ceny je ale jen o 1 Kč za měsíc, tedy o 12 Kč za rok. Tento poplatek nehrál v roce 2023 téměř žádnou roli a ani po zdražení v tomto roce o 25 % se to nezměnilo.

• Poplatek za jistič (Kč / měsíc) – poplatek spojený s velikostí jističe odráží spotřebu elektrické energie v domácnosti v závislosti na výkonu instalovaných elektrických spotřebičů. Existuje patnáct rozdílných tarifů za jističe, přičemž pro standardně využívanou sazbu D02d je typický jistič o hodnotě 3x16A.V distribučním území Prahy, kde působí distribuční společnost PRE, domácnosti čelí menšímu zvýšení tohoto poplatku, a to o 15 Kč měsíčně, což činí roční rozdíl 180 Kč. Na druhou stranu, obyvatelé v distribučním území společnosti ČEZ budou platit za stejnou sazbu o 25 % vyšší poplatek, tedy o 31 Kč měsíčně navíc, což za celý rok představuje zvýšení o 372 Kč. Důležité je poznamenat, že míra zdražení je podobná pro všechny typy jističů. Bez ohledu na to, zda máte doma instalovaný jistič s parametry 3x15A nebo 3x50A, pokud je vaším distributorem ČEZ, zvýšení poplatku za jistič bude stejných 25 %.

Hlavní nárůst ceny elektřiny

Hlavním důvodem, proč letos cena elektřiny vzroste, jsou právě distribuční poplatky, které v roce 2024 v průměru vzrostly o 68 %. Značný díl z tohoto zvýšení je způsoben opětovným zavedením poplatků za podporu obnovitelných zdrojů energie, kdy každý spotřebitel bude nyní hradit 599 Kč za každou spotřebovanou megawatthodinu (MWh).

Další výraznou položkou zdražení je poplatek za samotnou distribuci elektřiny. V Praze tento poplatek vzroste o 100 Kč, zatímco v ostatních částech země bude nárůst mezi 440 až 500 Kč.

Cena systémových služeb se pro všechny zákazníky zvýší o 120 Kč za MWh.

Měsíční poplatky, které nezávisí na spotřebě elektřiny, se mohou zdát zanedbatelné pro domácnosti s vyšší spotřebou, kde příplatek za 1 MWh může dosáhnout cca 1 200 Kč (například u distribuce ČEZ).

U spotřebitele s roční spotřebou 5-6 MWh to představuje 6 000 – 7 200 Kč navíc.

Proto v porovnání s tím je nárůst měsíčních poplatků o 200 Kč za rok relativně malý.

Na druhou stranu, pro ty s roční spotřebou okolo 0,5 MWh, se zvýší náklady na MWh o 600 Kč a měsíční poplatky stoupnou o dalších 200 Kč, což celkové zdražení zvyšuje o třetinu, což už pro některé domácnosti může znamenat výrznější zásah do již tak napnutého rodinného rozpočtu.

Pro rodiny s nižší spotřebou, může být řešením, které vykompenzuje nárůst cen elektřiny právě ohřev vody, který může zase na druhé straně pomoci snížit celkovou spotřebu právě za ohřev teplé vody a lze jej kompletně pokrýt z dotace. Dle dat z NZÚ Light pro rok 2023 může pomoci ohřev vody snížit náklady na energie v průměru až o 5 000 Kč ročně (dle naší zkušenosti může úspora u ohřevu vody dosahovat až kolem 9 000 Kč ročně, ale vždy záleží na více faktorech). Více o podmínkách NZÚ Light na rok 2024, pokud spadáte mezi seniory, doporučujeme si přečíst speciál Dotace na fotovoltaiku pro důchodce a seniory – obsáhlý průvodce na rok 2024, který se týká právě dotací pro osoby důchodového věku, jak mohou také ušetřit za energie.

Pro domácnosti, bytová družstva a SVJ, firmy, podniky a veřejné instituce pak připadá v úvahu klasická standardní velká fotovoltaika, kde se úspora může pohybovat kolem 30 – 70 % z celkových nákladů na energie. Vždy se však výsledná úspora může lišit nejenom dle dispozice nemovitosti (velikost střechy pro osazení panelů, orientace střechy a její sklon, množství slunečního svitu, stínění), ale také další individuální faktory, na které ma vliv majitel/uživatelé samotné nemovitosti – kromě tarifní sazby a časového využití energie hraje roli také to, jakou technologii a řešení majitel nakonec zvolí.

Například bateriové úložiště umožňuje dosahovat vyšších úspor a poskytuje větší škálu, jak lze pracovat s přebytečnou energií oproti řešením bez baterií. Velkou roli hraje také výběr typu akumulace energie (zda se právě akumuluje elektrická energie do solárních baterií pro pozdější vlastní osobní spotřebu, nebo se využívá akumulace energie do vody nebo například se počítá s těžením kryptoměn nebo s prodejem energie na spotu apod.)

Majitel může zvolit levnější typ solárních panelů, aby ušetřil, ale ty mají nižší účinnost a kratší životnost a to samé platí pro výběr všech komponent elektrárny – ostatně proto není a neměl by být jediným faktorem při výběru elektrárny jen její cena. Ale je třeba pečlivě zanalyzovat, zda výběr komponentů reflektuje potřeby majitele/domácnosti a klíčové je umět si jednotlivé nabídky také srovnat mezi sebou.