Páteční výpadek elektrické energie z 4. července 2025 zasáhl asi milion odběratelů v Česku a způsobil významné ekonomické škody. Nejvíce postižený gastronomický sektor hlásí ztráty v řádu stovek milionů korun, ale škody evidují i domácnosti a další odvětví. Lidé už pojišťovnám nahlašují škody, firmy zatím čekají i na to, kdo a jakým způsobem by jim mohl vzniklé škody kompenzovat a zjišťují, po kom je mají vlastně vymáhat a případně, zda je kryje jejich uzavřená pojistka.

Gastro provozů se blackout dotknul nejvíce

Restaurace, kavárny a hospody se staly hlavními oběťmi pátečního blackoutu. Podle společného vyjádření Hospodářské komory ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR způsobil výpadek gastronomickému sektoru škody v řádu stovek milionů korun.

Protože restauracím, kavárnám a hospodám vznikly značné ztráty, podnikatelské organizace proto žádají ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) o návrh kompenzačních opatření. Ve společné tiskové zprávě o tom v pondělí informovala Hospodářská komora ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.

Organizace kritizují Vlčka za to, že dopady blackoutu podceňuje.

Problém byl podle něj ještě závažnější, protože pátek představuje pro většinu podniků klíčový den týdenního provozu s nejvyššími tržbami.

Podnikatelské organizace požadují, aby se vláda více zajímala o škody v postiženém sektoru. Chtějí například, aby okamžitě vyčíslila způsobené škody a navrhla podporu pro postižené podniky.

Mezi další požadavky patří systémové řešení prevence podobných výpadků v budoucnu včetně zlepšení komunikace s postiženými podnikateli.

Páteční výpadek podle oborových organizací zároveň poukázal na současné problémy gastronomického sektoru, mimo jiné na byrokratickou zátěž nebo na špatné fungování dozorových orgánů.

Do svých požadavků proto zařadily i zjednodušení administrativy pro podnikatele, důrazné postihování šedé ekonomiky nebo návrat k nediskriminačnímu nastavení DPH pro gastronomii.

V reakci na to ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) uvedl, že při debatě o možném odškodnění je třeba počkat na vyšetření příčin blackoutu. Později ale zdůraznil, že v tuto chvíli není otázka kompenzací pro vládu na stole. Je tedy otázkou kdy, zda vůbec a případně v jakém formátu se podnikatelé postižení blackoutem dočkají požadovaných kompenzací za nastalou situaci, kterou ve finále provozovatelé gastroprovozů nezpůsobili.

Ztráty budou počítat i obchody a domácnosti

Škody podle Prouzy postihly i obchody, i když v menší míře než gastronomii.

I tak se budou počítat v milionech korun, jak kvůli neprodaným potravinám, které se musely zlikvidovat, tak kvůli výpadku tržeb a dodatečným nákladům na znovuuvedení prodejen do provozu, jak ukazují jednotlivá vyjádření odborníků z oboru gastronomie.

Škody však neutrpěl jen komerční sektor, ale i spotřebitelé, kteří již nahlašují vzniklé škody po pátečním výpadku elektřiny svým pojišťovnám. Podnikatelé ale nemají jisté, jestli se nějaké kompenzace vůbec někdy domohou. O tom totiž rozhodne výsledek vyšetřování výpadku, který bude známý až za několik týdnů.

Jestliže za výpadkem stála chyba na straně ČEPS, měli by mít poškození na náhradu škody nárok. Pokud by tomu tak nebylo, postupovalo by se podle paragrafu energetického zákona, který pojednává o stavu nouze a přímo říká:

„Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno.“

Poškození tak nebudou moct požadovat náhradu přímo po společnosti ČEPS.

Budou se tak muset obrátit na svého pojistitele. Jestli jim škodu proplatí záleží na tom, zda mají dané riziko pojištěné a pamatují na něj jejich smlouvy.

Rozdílné nároky domácností a firem

Nároky na náhradu škod se u domácností a firem výrazně liší. Zatímco firmy zatím své ztráty mapují a zatím netuší, jak to bude s pojistným plněním, domácnosti už začaly škody pojišťovnám hlásit. Mezi nejčastější případy patří poškození bílé techniky, varných desek či čerpadel. Celkový rozsah škod však zůstává v řádu jen několika milionů korun a pojistné plnění se bude řešit především v rámci běžného pojištění domácnosti.

Pojišťovny běžně kryjí u domácností riziko podpětí, přepětí a zkrat, na které má vliv elektrická síť. Tento typ škod může vzniknout i úderem blesku.

Jak vyplývá z vyjádření zástupců pojišťoven, škody způsobené výpadkem nebo nestandardními parametry dodávky elektřiny jsou zpravidla kryty v rámci majetkového pojištění – ať už jde o poškození spotřebičů podpětím, přepětím nebo zkratem. Pokud v důsledku výpadku elektřiny vznikne škoda na zdraví, pojistné plnění je možné z životního pojištění. V případě znehodnocení potravin nebo poškození elektroniky musí klient škodu doložit odborným posudkem nebo potvrzením ze servisu.

Pojišťovny tedy plní jak u škod vzniklých při bouřce, tak při blackoutu, přičemž klíčové je vždy doložení příčiny a rozsahu škody.

Firmy a podniky jsou ve složitější situaci

Výpadek elektrického proudu, který minulý pátek ochromil část Česka, však postavil firmy i drobné podnikatele do složité situace. Protože většina podniků má sjednané pojištění přerušení provozu pouze pro případy, kdy výpadek elektřiny způsobí živelní pohroma – například povodeň nebo vichřice.

Pokud tedy k přerušení dodávek elektřiny dojde v důsledku rozsáhlého blackoutu, obvykle na pojistné plnění nárok nevzniká, protože nebývá součástí uzavřených pojistných smluv.

Navíc platí, že u většiny pojišťoven by provoz musel být přerušen déle než 48 hodin, aby bylo možné pojištění uplatnit.

Klíčovým faktorem tak zůstává konkrétní znění pojistných smluv. Velké společnosti, zejména z potravinářského sektoru, si často sjednávají individuální pojistné podmínky podle vlastního vyhodnocení rizik. V těchto případech je možné, že mají na podobné události sjednané speciální doložky, které pokrývají například ztráty způsobené znehodnocením chlazených či zmrazených potravin.

V menších provozech bývá běžné pojištění na škody v chladicím zařízení vázáno na minimální dobu trvání výpadku elektřiny, zpravidla dvanáct hodin a více. Potravinářské firmy už nyní odhadují škody na zmrazených zásobách a připravených pokrmech na stovky milionů korun. Přesto zatím většina podniků škody pojišťovnám nehlásí a čeká na přesné vyčíslení ztrát.

Podobně velké škody hlási například také automobilky. Automobilka Škoda Auto kvůli pátečnímu zhruba dvouhodinovému výpadku elektrické energie ve všech svých závodech nevyrobila několik stovek aut.

Bez elektřiny se totiž ocitly všechny tři závody Škoda Auto, tedy ten hlavní v Mladé Boleslavi i menší v Kvasinách na Rychnovsku i ve Vrchlabí.

Stejně tak k zastavení výroby se musela uchýlit také automobilka Toyota Motor Manufacturing Czech Republic z Kolína, kde se provoz v pátek po poledni zastavil na víc než čtyři hodiny, ztráty ve výrobě zatím nikdo z této firmy komentovat nechce.

Asi nejvíc to bylo vidět v Litvínově, kde sídlí petrochemická společnost Orlen Unipetrol. Z komínů tamní rafinerie šlehaly plameny a stoupal hustý kouř. Provoz musel spalovat přebytečnou produkci. Firma očekává, že škody v důsledku blackoutu budou vysoké. Firma uvedla, že stále probíhá jejich vyčíslování.

Stejně velký dopad měl výpadek energie i na další odvětví. Pekárny zastihl blackout uprostřed výrobního procesu, kdy měly rozpracované desítky či stovky kusů pečiva v různých fázích pečení a celá výroba přišla nazmar. Kromě zničených surovin a výrobků musely firmy počítat i s náklady na zaměstnance, kteří během výpadku nemohli pracovat, ale mzdu jim bylo třeba vyplatit. Podobně dopadly tisíce menších firem a podniků, které několik hodin nemohly vůbec fungovat a počítaly především ztráty na mzdách zaměstnanců během nucené odstávky.

Z této poslední zkušenosti s větším výpadkem energií je zřejmé, že kdyby trval výpadek déle, škody by mohly být už katastrofální. Zatím poslední výpadek trval „jen“ pár hodin a škody dosahují stovky milionů korun, kdyby to byly desítky hodin, už bychom škody počítali v násobcích.