Alokační klíč určuje, jak se vyrobená energie z FVE rozdělí mezi tyto různé odběrné body. Často se tento pojem využívá u fotovoltaik v rámci SVJ, SBD a bytových či činžovních domů při rozdělení energie mezi jednotlivé byty.
Alokační klíč je mechanismus pro přidělování množství elektřiny z FVE jednotlivým bytovým jednotkám. Prakticky jde o podíl energie, který můžete využívat bezplatně. Toto množství energie je vyhodnocováno v patnáctiminutových intervalech a následně odečteno při vyúčtování z reálně spotřebované elektřiny.
Aktuálně je možné využívat pouze statický alokační klíč. V legislativní přípravě je nový typ klíče, který umožní statický klíč využít pětkrát po sobě, pokud nebyla energie v určitém místě využita, což zlepší efektivitu sdílení. Zatím to je však hudba budoucnosti.
Alokační klíč si určuje sama skupina sdílení. Rozdělení může být podle počtu předávacích míst, velikosti bytových jednotek nebo jejich spotřeba, nebo jiným smluveným modelem. Pokud například jeden z nájemníků přispěl více na financování FVE nebo více přispívá do fondu oprav, může mu být přidělen větší podíl energie.
Pravidla pro vytváření tohoto klíče mohou být proto založena na mnoha různých faktorech, které si zpravidla určuje SVJ samo. Klíč je zpravidla stanoven ve smlouvě mezi vlastníkem FVE a odběrateli energie (například nájemcem). Je důležité poznamenat, že konkrétní podmínky alokačního klíče mohou být různé a záleží na individuálních okolnostech a požadavcích majitelů, spolumajitelů nemovitosti nebo jejich nájemců, kteří hodlají elektřinu z FVE dále využívat.
Příklad využití alokačního klíče u bytového domu: Pokud alokační klíč bytové jednotce vyhrazuje 10 % podíl, pak to znamená, že danému bytu náleží 10 % panelů umístěných na střeše. Z aktuálně vyráběné elektřiny náleží tomuto bytu vždy 5 % výkonu.
Statický alokační klíč byl v České republice implementován v roce 2023 jako první dostupný způsob rozdělování energie z obnovitelných zdrojů, například fotovoltaických elektráren (FVE). Tento model funguje na předem stanoveném procentuálním podílu, který určuje, kolik vyrobené elektřiny připadne jednotlivým odběrným místům (OM). Podmínkou však je, aby alokace nepřekročila reálnou spotřebu konkrétního odběrného místa.
Představme si bytový dům se čtyřmi jednotkami a FVE o výkonu 10 kWp. Každý obyvatel má přidělený 25% podíl na vyrobené elektřině. Pokud je aktuální spotřeba nižší než produkce FVE, přebytečná energie je prodána zpět do distribuční sítě. Naopak při nedostatku výroby je elektřina dokupována z distribuční sítě. Tento způsob alokace je vhodný zejména pro stabilní projekty s předvídatelnou spotřebou. Ve scénářích s častými výkyvy, například v dynamických komunitách, však může být méně efektivní, protože neumožňuje pružné přizpůsobení aktuální situaci.
Dynamický alokační klíč představuje pokročilejší způsob rozdělování energie. Na rozdíl od statického modelu je energie rozdělována podle aktuální spotřeby jednotlivých odběrných míst. Tento model zajišťuje, že každý člen komunity získá energii odpovídající jeho reálným potřebám v daném okamžiku. Nealokovaná energie, například při nízké spotřebě, se vrací zpět do sítě, což umožňuje lépe reagovat na sezónní výkyvy nebo krátkodobé změny spotřeby.
Dynamické klíče však zatím nejsou v ČR legislativně povoleny a jejich zavedení je očekáváno po roce 2026, pokud dojde k odpovídající úpravě právního rámce. Tzn. v současnosti je alokační klíč pevný a minimálně do roku 2026 nelze jeho rozdělení dynamicky měnit.
Hybridní alokační klíč kombinuje prvky statického i dynamického přístupu, aby vyhověl různorodým potřebám komunit s odlišnou strukturou spotřeby. Tento model nabízí dva možné přístupy:
Hybridní model je ideální pro větší projekty, které vyžadují rovnováhu mezi stabilitou statického klíče a flexibilitou dynamického přístupu.
Alokační klíče mají zásadní význam pro efektivní fungování komunitní energetiky. Jejich správné nastavení může výrazně snížit náklady na energie a maximalizovat využití obnovitelných zdrojů. S pokračujícím technologickým vývojem a legislativními změnami lze očekávat, že Energetický regulační úřad (ERÚ) bude zavádět další inovace, které lépe odpoví na specifické potřeby komunit. To může zahrnovat například dynamické modely s vyšší granularitou nebo flexibilní alokace přizpůsobené individuálním potřebám každého člena energetické komunity.
V současnosti se skupina sdílení hlásí u svého distributora dle lokality. Nově se díky LEX OZE II bude alokační klíč předávat do EDC (Elektroenergetické Datové Centrum), které bude zaznamenávat reálně využitou energii a odečítat elektřinu využitou z FVE podle alokačního klíče.
Doporučujeme si také přečíst náš článek pro FVE pro bytové a činžovní domy, SVJ a bytová družstva, kde se dozvíte také více o důvodech použití alokačního klíče a lépe pochopíte také, proč se používají zkratky OM, JOM, SOM i OMV a jaké jsou jeho výhody a i nevýhody oproti OMV a další podrobnosti ohledně rozúčtování energií.